KAFE S RADIMEM HLADÍKEM
Jan Hrubý, Radim Hladík a Vladimír Mišík
Yarda Pichlík mi tvrdil, že bonbónek zabalený do nabízené sestavy ještě neslyšel. Vláďa Mišík, Honza Hrubý a Radim Hladík. Legendární kytarista, který sólovou hrou stavěl katedrály tónů při koncertech Blue Effectu, přijal Vláďovo pozvání k uzavření vzpomínkové akce na Karla Kryla v Teplicích. Na nádvoří zámku jsem všechny tři našel při rozhovoru s Alenkou, Jardou a Evou, která měla průvodní slovo celým odpolednem a ukecala Vláďu k odpovědím na otázky pro noviny. S Radimem jsme zašli na kafe, pil překapávaný, já tradiční se zkříženýma nohama, a bavili jsme se o běžných věcech. Byl naprosto přirozený jako člověk, který umí hodně. Pak si k nám přisedl Vláďa s Honzou a chvíli jsme si utahovali z poledních debat politiků v televizních studiích. Koncert se odehrával pod hvězdami a co dodat? Skvělý výkon a nadšený ohlas. Dozvěděli jsme se i pikantní novinu, že se Hladíkův klan rozrostl o vnouče někdy kolem poledne. Všichni tři se museli vrátit na scénu ještě dvakrát po závěrečné písničce. Pro sběratele kuriozit mám překvapení: Vláďa Mišík přednesl dvě básně od Karla Kryla. Dobrý!
Vladimír Ondys 6. 9. 2004
Vladimír Ondys - Z konce světa 
😥 Už je nikdy takhle neuvidíme…
Sluneční hrob (Blue Effect) – text
Usínám a chtěl bych se vrátit,
o nějakej ten rok zpátky,
bejt zase malým klukem,
kterej si rád hraje a který je s tebou.
Zdá se mi je to moc let,
já byl kluk, kterej chtěl,
znáti svět s tebou jsem si hrál.
Vrátím se a chtěl bych rád,
být s tebou,zavzpomínat,
mám tu teď,ale zprávu zlou.
Suchá hlína tady,
bez kvítí,bez vody,
já na ni poklekám,
vzpomínkou pocta se vzdává.
Loučím se a něco,však tam zůstalo,
z těch našich dnů,
já teď vím, věrný zůstanu.
Suchá hlína tady,
bez kvítí,bez vody,
já na ni poklekám,
vzpomínkou pocta se vzdává.
Loučím se a něco však tam zůstalo,
z těch našich dnů,
já teď vím, věrný zůstanu.
Nemohu spát,probouzím se,
a zase se nemohu ubránit myšlence,
vrátit se o nějakej ten rok zpátky,
bejt zase malým klukem,
který si rád hraje, který je s tebou.
😦 Greg Lake z bejvalýho tria Emerson, Lake & Palmer to prej má taky za sebou…
http://www.lidovky.cz/zemrel-britsky-rockovy-hudebnik-greg-lake-bylo-mu-69-let-pid-/kultura.aspx?c=A161208_142223_ln_zahranici_ele
No jo. Stále jsem nemocný, s rozmlženou koncentrací i bez alkoholu…
🙂 ))))))))))))))))))) To já jsem furt na umření taky, kolego. Patnactýho budu bez cigár dva roky a devatenáctýho šestnáct let bez chlastu. 🙂 )))))))))))))))))) Jsem v tom tak vzornej, až mi z toho jebne, a všichni buzeranti, co strkaj nos do života jinejch, mi můžou políbit prdel.
🙂 ))))))))))))) Tohle by se Hladikovi urcite libilo. Mozna i Vy dva trosku pookrejete. Prodluzuju verandu a saaamo, ze musi zacit mrznout. Prichazi cas na Drambuie. 🙂 S trochou zelenyho cajicku, samozrejme. 🙂
Po ránu dopíjím vodku. Ve večerce jsem už byl. Placku mám, lahváč jsem zapomněl. Venku inverze, ale 5 stupňů nad nulou. Slunce vyšlo 7:32, zapadne 15:45…, tvrdí AccuWeather v smartphóónu. Děsnej vopruz… Walk of Life.
🙂 Mám tady Latynku od dcery, tak jsem byl už venčit, i když mám teplotu, poněvadž se mne chytil nějakej neřád…
🙂 )))))))))))))))))))) Můžete si s manželkou udělat večírek jak zamlada, Pavle…
Dobre rano, udaje o pocasi, a vecirek jak zamlada? Ale panove…, diky, tak jo, jako za mlada. 🙂 Bez drugs, mam zanet spojivek, ostre slunce se opira a rozsvecuje jeste vic jas noveho dreva. -4’C casne z rana. Doslo i na „A taste of the extraordinary“.
🙂 )))))))))))))))))))))) Jukni na toho týpka, kterej se s tím nesere, myslím, že ho znám…
http://rn.rumburk.cz/2016/05/06/policejni-sloupek/
Myslis toho 40 letyho sefa rumburskych policajtu, Vlado? Nemam tuseni, kdo to je. Trosku mne zarazi, ze takova hvezda doputovala az do Rumburku.
________________________
It should be that way 🙂
🙂 )))))))))))))))))))))) Ale kdepak, Pavle, i když příjmení, box a Děčín toho dost napovídají, myslel jsem toho starýho feťáka, kvůli kterýmu se vztekem rozpadají na prach všichni, co se jeho věku nedožili, i když žili zdravě a společensky příkladně.
Love is so confusing there’s no peace of mind…, btw text… Babky a dědci… 🙂