Vladimír Ondys – Z konce světa

Malé Novoroční PF – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Prosinec 30, 2015

Games 2015

Vždycky těsně před Vánočními svátky zavzpomínám na zašlé časy počátků pronikání osobních počítačů do naší každodennosti. První vzplanutí hráčského zaujetí, vášeň je příliš mocné slovo. Stáhnu dostupnou novou verzi nějaké klasické adventury a pařím. Není jich moc. Mydlím ty povědomé hnidy hlava nehlava. První byla taková placatá černobílá střílečka na Atari mého švagra. Doom se jevil příliš temným, první verze Wolfesteina na disketě byly nejrozšířenější dostupnou klasikou. Zaujalo velmi morbidní pobíjení kostlivců – Blood. Následovaly asi dvě pětiletky pauzy. Výjimkou bylo pár verzí Jezdkyně po hrobkách – neohrožené Lary Croft. Předevčírem dávala Nova filmovou verzi. Angelina Jolie mi přišla opuchlá po botoxu a přece jenom nejsem tak infantilní a vizuálně vyhaslý, abych strávil 2 hodiny koukáním hned na první pohled bezduchou slátaninu. Jinak v PC a mých rukou je Lara fakt borka. Nová verze (Rise of the Tomb Raider) ve verzi PC má vyjít v únoru. Pro mozkové a emoční vysávače zvané konsole plus jejich obsluhu je už v distribuci. Vynímečně zaujala dnes už dávno graficky překonaná verze hvězdných válek – Jedi Academy. Naprosto famózní gamesa. Loni kolega dovalil poslední Laru, letos poradil Wolfesteina ve verzi 2009. Poslední dvě už distribuují na BlueRay nebo čtyřech DVD. Kdo má podobná kvanta nul a jedniček stahovat a cracky stejně ještě nejsou. Strategické hry a simulátory techniky mě nebaví. Potřebuji dát průchod svým choutkám zabíjet. Napálit jim to pěkně do palice, nejlépe se zálohy, protože jsou velmi zdatní, zákeřní a zneužívají lidské mutanty, kteří dokáží pěkně vyděsit. Jako agent Blaskowitz jsem za použití cheatů uspěl po týdnu urputných bojů, prostřílel se až na hořící vzducholoď fašistických zrůd, zachránil se na padáku a s pomocí mezinárodní odbojové organizace osvobodil město, jehož jméno znělo německy, momentálně si nevzpomenu…, ale známe své Pappenheimské. Ztratit anebo nelézt vše, jsou pověstné strany jedné mince. Matrix je peklo nového náboženství kreativity hormonálních strojů!

PF

HODNĚ ŠTĚSTÍ A OPTIMISMU

Posted in Ahoj by ondys on Prosinec 29, 2015
Nejen v příštím roce...

Nejen v příštím roce…

STIGMA

Posted in Povídky by ondys on Prosinec 20, 2015
Ježišek

Ježišek

Vyprávěl jsem Rockymu sen, pronásledoval mě od dětství.

Táta byl fašoun, máma humanistka, geniálního bratra s velkou hlavou zavraždila zdravotnice nějakou injekcí, sestra zešílela touhou konat dobro a já byl od každého kousek, všech prokletí.

Těšil jsem se na Vánoce.

Táta pobil králíky a napytlačil ryby v sousedním rybníku.

Příbuzní zavítali na svátky.

Strejda komunista, teta židovka, jejich smradi, každýho ojebali ksichty barokních andílků, alkoholik děda, čarodějnice babička a strejda lampasák, tátův brácha co přežil syfla díky siru Flemingovi. Měl radost ze života, klopýtal jím, střídal ženský, bavil společnost, smál se zajíkavě, když jiní šíleli hrůzou a nenáviděl se s otcem. Občas se i porvali. Táta vždy vyhrál. Byl zkušenější z válečných rvaček a nejsilnější ze všech lidí pod sluncem. Strejda lampasák vyplivoval zuby a proklínal Stalina, že nezabral New York s Jižní Amerikou. Šel by do toho s ním a pobil všechny nácky uprchlý z Evropy. Jednoho svět zbaví!

Vyndal z kapsy bouchačku a chlapi se o ni přetahovali nejmíň hodinu.

Ježíška vždy někdo postřelil.

Ženský uložily postřelenýho Ježíška do vany, krev by nám zasrala koberce vyšůrovaný kvůli jeho příchodu, a bratranci nakukovali do zavazadel, co přivlíkl na Zem z nebe.

Většinou to odflákl. Samý potřebný věci.

Táta okamžitě zahrabal pistoli do hnoje na zahradě. Nezapomněl ji zabalit do voskovaného papíru pro strýčka Příhodu.

V lednu si pro ni strejda lampasák pokaždý přišel a škemral, že ji musí vyčistit i naolejovat, aby se měli o co přetahovat příští Vánoce. Otec nechtěl ani slyšet, ale když se spolu ožrali rybízovým vínem, změkl a oba se pak hrabali v hnoji s nadávkami, že to byl nejblbější loňskej nápad. Srdečně se nenáviděli dál, ale v lednu se nestřílelo v obýváku. Stromeček se válel na hromadě popela v koutě zahrady.

Dospělí rokovali nad flaškou, jak to navlíct s postřeleným.

V padesátých letech se jednalo o děsnej malér. Mohlo se střílet pouze na diverzanty, co prchali z republiky. Hranici jsme měli asi kilák od domu, občas zněly nocí hrozný šupy a lítaly rachejtle.

Nikdo se to nesmí dozvědět. Co by tomu řekli sousedi, kteří se nedočkají? Pánbíčkáři by řádili, jako když jim zašili faráře hodně dlouhou nití.

A dárky pro ostatní lidi taky nejsou k zahození, když se už stala ošemetná věc.

Sestra u vany oplakávala způsobené rány. Průstřely dlaní, nártů a tak… Kdo by to zkoumal! Chlapi, když začnou střílet, s jednou ránou neskončí.

Ježíšek nic neříkal, jenom šplíchal krví, smutně civěl a tvářil se zaraženě, byl zvyklý na hřeby s křížem. Asi ho mrzelo, že zapříčinil trable lidem, ale dárky, vážně, nic moc. Pro mě galoše s kousavými tepláky. Možná bylo po nějaký válce i v nebi, druhý nebeský, po který se komunisti rozlezli na všechny strany.

Dospělí se nemohli dohodnout co s Ježíškem.

Ženský, když začnou kecat, nejsou k zastavení.

Pomlouvaly ho za oblečení, rozježený vlasy a neoholený fousy. Sandály jsou lehkomyslnost v takovým mraze, určitě by se nachladil, dostal zápal plic a netradičně umřel v horečkách. Vlastně měl kliku, když ho chlapi postřelili. Může se válet ve vaně a v pohodě krvácet, zatímco lidi musí řešit problém, co s tím před večeří. Takovou jim dala práci a všechno jídlo vychladne.

Bratranci si stěžovali na zlatý prasata. Začala jim ohryzávat palce vykukující z ponožek. Slíbili jim jedno, pokud vydrží bez jídla celý den, a seběhlo se jich mnoho.

Babičku napadlo, že by mohla dezinfikovat rány panenskou močí a děda si vzpomněl na pavučiny. Zabraly, když se v lese posekal sekerou a nebyly prachy na doktora ve městě.

Strejda komunista je však zarazil, osvítil ho nápad.

Musí to být tajný agent Vatikánu maskovaný štědrostí k dětem. Přišel rozvracet lidově demokratické zřízení a zaslouží si svůj osud. Necháme ho vykrvácet! Z Moskvy pošlou dědu Mráze na soudružkou výpomoc za smolku do atomových bomb. Narafičí se to jako nehoda, kterou si způsobil neopatrností, aby sousedi moc neremcali.

Vyrazil všem dech.

Maminka, teta a babička byly okamžitě proti. Měly pro to různé důvody. Pro údajně lidský původ ho bránila maminka, tetě pomáhal přežít v koncentráku a babičce to přikázala moudrost bylinkářky, ale nechaly se ukecat. Tvrzení o Ježíškovi a dárcích zavánělo ideologickou diverzí.

Chlapi vyhnali sestru z koupelny a zamkli se s ním. Nemohli si nechat ujít možnost trochu se pobavit cizím utrpením. Sázeli se, jak dlouho ještě vydrží. Občas do něho dloubli prstem a baterkou mu svítili do očí. Nějak se mu nechtělo umřít a čekání je začalo nudit. Uslyšel jsem tupé rány a chroptění. Strejda komunista mu nadával zadejchaným hlasem do houževnatých sviní.

Bratranci vyrabovali zavazadla s dárky.

Ježíšek byl mnohem velkorysejší k jiným. Vláček na klíč s kolejemi, špuntovka, mrkací panna, tříkolka, houpací kůň.

Pěkně mě naštval.

Pod můj stromeček galoše s kousavými tepláky a jiným hračky!

Přestal jsem ho litovat.

Strejda dostal nápad ještě skvělejší.

Nešťastná událost se navlékne jako sebevražda. Ježíška přitlučou na vrata družstevního chléva, hřebíky zamaskují průstřely a do ruky mu vtisknou kladivo.

Vyvlekli ho z koupelny, svlékli do naha a povedlo se. Babička mu přehodila šátek kolem pasu, aby nepohoršoval slušný lidi nahotou.

Děda se ničeho nezúčastnil, jenom chlastal a chlastal. Občas se i pokřižoval a obracel oči k nebi. Tekly z něho vločky a konejšivě usedaly do závějí. Byl to dobrej rok na sníh a třeskutej mráz.

Ježíšek s kladivem v ruce vypadal věrohodně. Jenom trny nesehnali. Bučení hladového dobytka tomu dodalo říz.

Pak nahlásili nález úřadům.

Strejda komunista mluvil do rádia, psali o něm v novinách.

Schopný člověk.

Nastal hroznej zmatek. Lidi se sjížděli ze všech stran, křičeli: „Stal se zázrak, z Ježíška je úderník!“ a houfně vstupovali do strany.

Strejdu vyhodili z partaje a odsoudili, že kradl ze společnýho. Od lidí se nedá čekat vděk!

Ještě že existuje spravedlnost.

Na starý kolena se ze strejdy stal vážený katolík a odbojář. Dostal i nějaký vyznamenání za odvahu promlouvat s Ježíšem na konci padesátých let.

Se sestrou jsme zbyly jediní z naší rodiny. Roky a různé tragédie si vybraly svý. Žije daleko. Občas zajdu na návštěvu do domova důchodců a poslouchám strýce.

Mluví jako kniha o lidech, životě, hříchu a odpuštění.

Moudrý člověk.

Pohled ho však prozradí.

Je to k zešílení.

Musí strašit navěky!

MYSTIKA

Posted in Povídky by ondys on Prosinec 15, 2015

Dopsal jsem povídku Kamarádi a vnitřní hlas mi vyčítal, že jsem to přehnal, když jsem vložil sprosté slovo do úst Boha.

Omlouval jsem se stylistikou.

Chabá výmluva pro opovážlivost člověka.

Za sedm dní jsem byl na vrcholcích hor.

Svítalo.

Slunce slibovalo nádherný den.

Červnové ráno zbrocené rosou vybízelo k procházce.

Vzal jsem Rockyho na vodítko a vyběhl ze dveří.

Tajemná síla mě uchopila a mrštila se mnou o zem.

Hlava se mi málem rozskočila.

Klíční kost ztratila kontakt s pravým ramenem.

Krev z oděrek stékala na asfalt.

Vůbec jsem nechápal, co se přihodilo.

Rocky mě pozoroval s vyplazeným jazykem.

Tichem se nesl zpěv ptáků.

V zrcadle jsem uviděl hlavu s boulí o velikosti holubího vejce nad čelem a rameno začalo natékat.

Zhluboka jsem se nadechoval, abych se ubránil šoku.

Voda příjemně chladila a umožnila přemýšlet.

Musím se dopravit do nemocnice.

Zvládl jsem to bez problémů.

Lékař mě poslal na rentgen.

Po návratu prohlížel snímek a objednal mě na úterý. Pro nutnost konzultace s traumatologem. Asi mě čeká operace, ale zatím to chce ledové zábaly.

Pak se zeptal, jak se mi to stalo.

Vyhnul jsem se širším souvislostem.

Je to pracovní úraz.

Spisovatel potrestaný…

KAMARÁDI

Posted in Povídky by ondys on Prosinec 11, 2015
Ilustrace

Ilustrace

Kokot Beňo s Pičusem se ploužili ulicemi a povídali si o ženských.

Za tratí v bufetu Pod Viaduktem se namazali laciným pivem s řídkou pěnou a příchutí postřiku na filcky.

Tvrdil to Pičus.

Byl za frajera ve dvojce připomínající starověké mudrce. Na rozdíl od Kokota Beňa to měl za sebou. Před rokem ho připravila o panictví Černá Lola. Chytil od ní všechno, co se zavrtá do kůže, uhnízdí ve chlupech a zaleze do pindy. Z několika neduhů byli felčaři na větvi a hledali pojmenování v zaprášených spisech univerzitní knihovny. Nad jednou uznale kroutili hlavou a tvrdili, že našli mutanta s původem v Orientu. Pastevci dováděli s oslicemi, aby si ukrátili dlouhou chvíli v odloučení. Pičus jim byl vděčný za pravidelnou stravu, čistou postel a vanu s horkou vodou, ani injekce ho nesraly. Celou zimu pokládal doktory za spojence a v máji vzal roha, když oschly meze.

Až udělám velký šrouby, pozvu tě na ginýze Pod Palmu!“ sliboval Kokotu Beňovi, který netušil, co je to za ládovačku, ale věřil Pičusovi a pokládal to za poctu.

Táhli káru se železnou kolejnicí. Byla jejich pokladem.

Vylovili ji ze dna slepého ramena Labe a docela se zapotili, než od ní oddělili chlápka s dírou za uchem. Ruce měl svázaný ostnatým drátem a připoutaný řetězem k zátěži. V náprsní tašce našli dvě stovky a kreditní karty. Pičus si vzal jednu s tím, že ji rozstříhá na trsátka. Budou zlatý, až se naučí hrát na kytaru, kterou si jednou pořídí. Chvíli koukal na papíry a kroutil hlavou.

To je divný, tenhle Viky prej vzal šmíra na Bahamy, ale s pravdou je to teď ňák kožený!“

Pustil to z hlavy, jakmile začali s rachotou. Orosily se jim čela, než dostali kolejnici do káry na břehu.

Příjemně unaveni se rozvalili do heřmánku a s pohledem upřeným do oblohy snili. Pak zahlédli staříka. Plul po nebi na mraku a culil se na povaleče.

Jak jde život, kamarádi?“

Dědku, teď už je to dobrý. A co ty?“

Poslední dobou mě nějak serou lidi!“

Nic si z toho nedělej, nás občas taky. Vydrž, časem se to změní.“

Pičus chlácholil vousatého staříka v staromódním hábitu a zlatou kreditní kartou mu posílal prasátka pro potěšení.

Stařík se bavil.

Pak se plácl do čela, až mu povyskočil kruh nad hlavou.

Málem bych zapomněl spustit boží mlýny. Mějte se, jak umíte, musím začít makat.“

Prstem zahrozil na Kokota Beňa.

Nepřeháněj to s honěním péra!“

Odplul někam za horizont.

Jak to ten dědek ví?“ kroutil hlavou Kokot Beňo a obrátil se na Pičuse. „Žes mě naprášil?“

Pičus byl mimo a drmolil: „Vole, je to divný. Připomněl mi fotra, kterýho jsem nikdy neviděl, protože vzal roha před mým narozením.“

Kokot Beňo si prohrábl vercajk v rozkroku a dobrácky dodal: „Vyprdni se na dědka. Zvu tě na točený.“

Kdes vzal prachy?“

Půjčil jsem si od Vikyho, jednou mu je vrátím v pekle!“

Pičuse to rozladilo, ale nehodí se odmítnout pozvání.

Propili obě stovky s Koňskou Hlavou a Křivákem.

Teď je to mrzelo.

Táhnout těžkou káru liduprázdným městem a bavit se o ženských bez chlastu je smutný.

Koncerty: prosinec – leden

Posted in Z pošty by ondys on Prosinec 8, 2015

Vážení přátelé,
přeji hezké Vánoce a hodně síly a rozvahy do příštího roku. Jestli někoho otrávil Ježíšek ve filmu Kameňák, mně ano, tak zde je to tak, jak to má být: http://www.hutka.cz/new/mp32/j748z28lp2.mp3 
prosinec 2015
8. úterý, Hutka, ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU, komorní prostředí v zasedací místnosti na městském úřadu, 19:00
10. čtvrtek, Hutka, VRCHLABÍ, Klub Kotelna, Vančurova 378, 19:30
11. pátek, Hutka, DOLNÍ BOUSOV, Restaurace u sv.Kateřiny, T.G.Masaryka 126, 20:30
18. pátek, velká vzpomínková akce na Jaromíra Nečase, BRNO, Mahenovo divadlo, 19:00
19. sobota, Hutka, BRNO, Metro music Bar, Poštovská 6, 20:30
21. pondělí, sedmdesátiny Štěpána Raka, účast mnoha osobností, PRAHA 1, Lucerna velký sál, 19:30

leden 2016
5. úterý, Hutka, PRAHA 3 – ŽIŽKOV, Klub Saturnin, Orebiská 5, 19:00
Jaroslav Hutka
www.hutka.cz

 

S TEPLÝM MIKULÁŠEM V ZÁDECH

Posted in Krátce by ondys on Prosinec 8, 2015
A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?

A co na to Klaus?