Vladimír Ondys – Z konce světa

PROSINEC 2004

Posted in Pikant by ondys on Květen 31, 2015

Letošní závěr roku mi připomíná prstenec z vlasů snášejících se na podlahu. Zvuk nůžek při stříhání má přízvuk věčného apetitu. Holohlavý holič nechal na tabuli vyvěšené do ulice pro veřejnost nápis: Kadeřník Jaroslav Honzík.

S jedním Honzíkem jsem vyrůstal na ulici. Ministroval v kostele, v pubertě s tím praštil a nechal si narůst mařenu z kovově lesklých vlasů dotýkajících se kůže těsně nad řití, když pohazoval hlavou při rokenrolu. Jednoho letního rána zazněly výstřely a tlustý esenbák křičel: „Stůj jménem zákona!“ Držel v ruce pistoli, a protože byl udýchaný, znělo to jako Chuj jménem zákona. Nahý Jarda pelášil uličkou mezi ploty a vlasy za ním vlály a vypadaly jako polštář naklepaný maminkou při stlaní postelí, které v domě zůstaly po Němcích. S tatínkem jsme pozorovali hru na zloděje a policajta z okna ložnice. Tatínek sebou pokaždé trhl a tvrdil, že podobné rány jsou hrozně nebezpečné, když nemíří Pánu Bohu do oken, ale Jarda měl štěstí. Chytili ho později v jiném ukradeném autě, usnul na vavřínech a zadním sedadle po souloži s manželkou nějakého papaláše. Přišili mu pět let. Vrátil se do ulice jako jiný člověk po několika nášupech a později se oběsil kvůli nějaké ženské.

Několik dnů jsem jedl jenom suchý chléb. Včera došel. Veronika mi půjčila stovku, abych si koupil brambory a máslo. Koupil jsem si cigarety za dvacet korun. Rocky má granule od Niky a uvidíme, co bude. Blíží se Vánoce a dnes mám čtyřleté výročí. 19. prosince jsem přestal pít, ale okolní svět nevypadá lépe. Svět se připravuje na nějaký masakr a média chrlí na lidi neuvěřitelné hlouposti. Politici s úředníky jsou na špici podivné hry na bábu zaslepenou pomíjivou úspěšností. V obvyklém termínu jsem nedostal složenku na nemocenské dávky, a když jsem se šel zeptat, v čem to vězí, stal se ze mne viník. Odevzdal jsem lístek na peníze v nějakém jiném zúčtovacím období a za trest mám půst. Místo lidí vídám houfce zlatých prasátek! Mladá žena v brýlích mě poučila s neomylnou logikou novicky, jak to chodí na úřadech. Neznalost neomlouvá.

Nenašel jsem v sobě sílu k zuřivému výlevu, stáří mě kultivuje. Snažím se sledovat pozorně své pocity, abych je mohl popsat a předvídat reakce jiných, ale jedno vím už od dětství, člověk by se neměl spoléhat na zásady lidskosti v nemravné společnosti. Upadne pokaždé, když se musí opřít o druhé.

Vladimír Ondys 2004

HNĚVÍN, BAGRISTÉ A KOMÁŘÍ VÍŽKA

Posted in Krátce by ondys on Květen 26, 2015
Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

Hněvín

BAGRISTA

Bagrista

Bagristé

Bagristé

Montéři

Montéři

Latynka

Latynka

Komáří vížka za Teplicemi nad Krupkou za příznivého počasí

Komáří vížka za Teplicemi nad Krupkou za příznivého počasí

Komáří vížka za Teplicemi nad Krupkou za příznivého počasí

Komáří vížka za Teplicemi nad Krupkou za příznivého počasí

NÁVRAT DO RÁJE

Posted in Pikant by ondys on Květen 20, 2015
NÁVRAT DO RÁJE

NÁVRAT DO RÁJE

Gigantický hvězdolet se po desítkách let vrátil na planetu po průzkumném letu s nadějnou zprávou, že v jedné z časových křivek během cesty zpět nedaleko Země objevil Ráj, odkud Bůh vyhnal Adama s Evou. Překvapivě se nacházel v našem paralelním prostoru a byl liduprázdný. Netušené bylo, že se transport obyvatel z děsivě přelidněné planety jevil jako možný.

Loď několikrát obkroužila planetu zahalenou do hustého prachu nad dříve přelidněnými kontinenty a mimo vodní hladiny marně hledala přistávací plochu, jenom velehory prostupovaly pomocí nejvyšších štítů z prachu a nabízely pohled do nejhlubších údolí. Vyslali jednomístnou sondu do několika údolí a po pouze jediném vydařeném pokusu o komunikaci stáli před rozhodnutím, zda navést hvězdolet mimo hory a vylodit se v menších plavidlech, nebo opustit planetu a hledat jiné útočiště. Země byla po atomové válce a patrně zbytek lidí skromně žil pouze ve velehorách a strádal v každodenním boji o přežití, musel čekat, až klesne radiace na přijatelnou míru na bombardovaných místech a vyhynou mutanti.

Plavidlo se zoufale pokoušelo najít potřebnou cestu do časové křivky, ale bylo to marné. Zásoby energie docházely a velitel se v duchu obrátil na Boha, aby mu dovolil přistání v Ráji. Bůh ho vyslyšel s tím, že zná jejich osud, dosavadní způsob jejich života to dovoluje, ale znepokojuje ho to lidské: „Milujte se a množte se…“, je to tak přízemně pozemské, a vymínil si jejich jednomyslné rozhodnutí. Pak navedl jeden z největších meteoritů na hvězdolet a roztříštil ho do nejmenších kousků.

NÁVRAT DO RÁJE

NÁVRAT DO RÁJE

A co ještě? – Blue Monday

Posted in Knihovna BM by ondys on Květen 20, 2015
:) Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

🙂 Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

Teď už jen chybí, aby se ta pakáž spřáhla proti mně

MŮJ BRATRANEC HARRY

Posted in Pikant by ondys on Květen 17, 2015

V dětství strejda poslal kluky (měl jich pět) k holiči a pověřil nejstaršího Harryho, ať je nechá slušivě ostříhat. Asi za hodinu někdo zvonil u dveří, a když je otevřel, uviděl bandu holohlavejch rozjívenců, znechuceně jim řekl, že kluci nejsou doma, ať si jdou hrát s někým jiným, a vtom se jeden z nich zaraženě ozval: „Tati, ale to jsme přece my.“ Harryho chytil na ulici před domem, jak se kasá s chuligánsky vyholeným krkem před spolužačkama, a za chvíli byl holohlavej taky.

Derviš

Derviš

Polovinu krve máme stejnou a druhou mu děda přivezl až z Indie. Ta z něho dělá orientálního derviše v našem neochvějně socialistickém zřízení a vím to na tuty. Když chodil do základní školy, vzal si do hlavy, že z nás dvou udělá lovce lebek, aby si pořídil lampičku na noční stolek. Tvrdil, že ho sere svítit si baterkou na Vinetoua ve společný ložnici, aby si ostatní sourozenci mohli nerušeně honit pinďoury s představou všech dospělejších holek v okolí. Nemusel mne dlouho přesvědčovat a vyrazili jsme ke starému a zrušenému hřbitovu, abychom se poohlédli po otevřené hrobce s ostatky původních sudetských obyvatel. Na mrtvolně tichém hřbitově jsme jednu objevili hned po vstupu v pravém rohu a spustili se do ní.

Kurva, to byl nápad, celej život mne to ve snu pronásleduje, ale bratranec měl stavební materiál. Asi za měsíc to mělo dohru, roztřesená teta u sousedů rozrušeně přísahala, že ji do hrůzostrašného bytu už nikdo nikdy nedostane a Harryho viděli, jak vyděšeně prchá směrem na Křečany a strejda ho pronásleduje s lidskou lebkou v rukou, který čouhaj dráty z očí. Když vo tom přemejším na starý kolena, tak mě napadá, že Harry je spíš džin, kterej v prázdný flašce hledá bydliště i úkryt před lidmi, tak mu asi nějakou vysomruju a pošlu, hodila by se nějaká s ginem…

Harry

Harry

NEJPOTŘEBNĚJŠÍ

Posted in Pikant by ondys on Květen 14, 2015
NEJPOTŘEBNĚJŠÍ

NEJPOTŘEBNĚJŠÍ

Koncertní virtuos vždy přicházel na poslední okamžik před vystoupením a jenom se svým nástrojem. S nikým nikdy nepronesl jediné slovo a snad nikdo nikdy neslyšel jeho hlas. Byla to zvláštní setkání v době, kdy se poloblbové nekompromisně a zištně oháněli společenským zájmem blbů pří své cestě za lepším, ale fungovala. Ba co víc, místa vystoupení byla hned vyprodána po zveřejnění termínů.
Interpret vždy začínal hrát ještě za chůze hned po prvních krocích a tóny hudby vnikaly do niter posluchačů, aby s nimi navázaly pevné pouto. Hudba do nich pronikala v podobě pozitivních vibrací, zmocnila se jich a šířila v nich touhu po krásnu, velkoleposti, toleranci i pochopení kouzla výjimečnosti. Omámení posluchači prožívali intimní spojení s jiným člověkem v nejčistější možné podobě a nechávali se tím unášet ke svému nejlepšímu já.
Setkání končilo stejně neobvykle, jako začalo, ale lidé ještě dlouho seděli na svých místech naplněni touhou být schopnější, tolerantnější i vlídnější.
Jeho poslední koncert se nějakým nedopatřením odehrál před dobrovolníky, kteří měli druhý den odjet do míst bojů, ale hudba se jich zmocnila tak, že nechtěli opustit křesla v koncertním sále ani po několika rozkazech, tak fenomenálního virtuose vyvlekli a zastřelili za domem. Jeho ostatky uložili do rozestavěných betonových základů vedlejšího protiletadlového krytu a po staletí se traduje, že díky tomu odolal několika jaderným výbuchům a překonal i vpád mimozemských civilizací. A kdysi v daleké minulosti kdosi připevnil na hlavní pilíř betonového monstra bronzovou desku s nápisem v mrtvém jazyce:

INTER ARMA SILENT MUSAE.

NEJPOTŘEBNĚJŠÍ

NEJPOTŘEBNĚJŠÍ

KRÁSKA

Posted in Povídky by ondys on Květen 10, 2015
Kráska

Kráska

Snažil jsem se žít tak, abych nepropásl každý okamžik, který si o to říkal, a riskoval i případný odchod dřív. Pokud mne někdo nabádal, ať se mírním, pobaveně jsem mu oponoval, že i smrt může být krásná.

Náhodně jsem projížděl městem a zastavil se v místním nočním podniku. Seděl jsem u baru, když otevřela dveře a získala si pozornost všech mužů, jenom teplý vizážista ji ignoroval, dál oblažoval drby o místních celebritách několik svých posluchaček a ve vzniklém tichu jeho afektovaná slova zněla groteskně.

Plula prostorem a dokonalost ji provázela. Nezamiloval jsem se do ní, ale přímo jsem propadl jejímu kouzlu a nelibě jsem nesl, že se obklopila centrem pozornosti. Všechno jí okamžitě i samozřejmě patřilo a ona to věděla. Podezíral jsem ji, že si to i užívá a pozorně jsem sledoval chod věcí.

Tančili jsme spolu tango a nechápal jsem, že jsem se ocitl v jejím objetí. Šířila kolem sebe omamnou vůni s hlubokým pohledem očí, které určitě znají odpověď na každou otázku. Tvrdila, že cestuje do města, odkud pocházím, aby vyřešila problémy místního klienta, a očividně ráda přijala nabídku, že jí můžu dělat společnost, abych zase já napravil její problém s nepojízdným autem. Když jsem ji tiskl k sobě, cítil jsem tlukot svého srdce.

Řítili jsme se horkou nocí a její přítomnost mi dodávala pocit, že zvládnu snad všechno. Občas jsem rukou zavadil o dlouhá stehna a přijímal slibný úsměv, abych i nenápadně zabloudil pohledem do hlubokého výstřihu. Prožíval jsem slibně krásný sen až do okamžiku, kdy na mne ze zpětného zrcátka vykoukl můj obličej. Byl neuvěřitelně bílý a měl pohled ztrhaný hrůzou…

Kráska

Kráska

O HODNÝCH (ESTÉBÁCÍCH) A ZLÝCH (SPOLUPRACOVNÍCÍCH)

Posted in Gril by ondys on Květen 8, 2015

Za totality jsem měl kádrově přijatelnej původ, ale dobrovolně jsem se pohyboval na okraji společnosti, třídně uvědomělej jsem nebyl, na vysokou jsem se nehrnul a na pingla, řezníka a zelináře jsem se nehodil. Pro většinu jsem byl nepoužitelnej a pro kariéristy nepřijatelnej. Dnes mi stáří a nemoce komplikují případnou chtivost, tak se jenom bavím tím, že je třeba furt stejně vrtět psem i hůl se vždycky najde.

SE MI ZDÁLO

Posted in Ahoj by ondys on Květen 5, 2015

Že jsem zase šífák a mám nastoupit na cestu do Hamburku. V kajutě pro mne byl hroznej binec a někdo se očividně válel v mý posteli. Byl jsem z toho dost zmatenej, dokud se neobjevil povědomej lodník s tím, že oslavuje a zaplatil si dvě prostitutky. Vypadaly jako kočky a nezdálo se, že berou drogy. Jedna z nich po mně vyjela a postel byla zválená znova. Pak jsme šli společně na rockovej koncert v nějaký zahradě. Bylo to skvělý do okamžiku, než jsem si urval ovoce, asi hrst třešní. Vystartoval po mně nějakej dědek, a tak jsem ho zkopal, když nechtěl dát pokoj. Byla to fuška, ležel jsem v posteli a měl jsem nohy pod dekou. Pak jsem se probudil a nechápal, že nejsem v kajutě, lekl jsem se, zda jsem něco neprovedl Rockymu, spává mi u nohou, ale klidně oddychoval na podložce u dveří na balkón, tak jsem se oblékl a šli jsme ven…

Sen mne udivil, nebojuju s protivníkem, když si myslím, že má pravdu, raděj jdu od problému pryč, poněvadž vím, že mne zaručeně vždy případný vítězství postaví na špatnou stranu.

Šífy

Šífy

JAKEJ BYL 1. MÁJ?

Posted in Pikant by ondys on Květen 3, 2015

Nevím, Pavle, tradičně jsem prospal celej den. Posílám Ti aspoň včerejší zahájení grilovací sezony. Omlouvám se, že mi to tak trvalo, seru se s tím neuvěřitelně dlouho a jsem pak často moc nasranej…

Rocky chrněl, jak to dovedu taky...

Rocky chrněl, jak to dovedu taky…

Mládí dovádělo venku

Mládí dovádělo venku

Bude tady zámková dlažba a na ní bazén

Bude tady zámková dlažba a na ní bazén

Ostatní ladili formu...

Ostatní ladili formu…

Ostatní ladili formu...

Ostatní ladili formu…

Ostatní ladili formu...

Ostatní ladili formu…

Domácí se snažili

Domácí se snažili

Předváděli bezchybnej výkon

Předváděli bezchybnej výkon

A tak jsem si užíval svůj :P nový metrák...

A tak jsem si užíval svůj 😛 nový metrák…

A tak jsem si užíval svůj :P nový metrák...

A tak jsem si užíval svůj 😛 nový metrák…

A tak jsem si užíval svůj :P nový metrák...

A tak jsem si užíval svůj 😛 nový metrák…

A tak jsem si užíval svůj :P nový metrák...

A tak jsem si užíval svůj 😛 nový metrák…

A tak jsem si užíval svůj :P nový metrák...

A tak jsem si užíval svůj 😛 nový metrák…