Vladimír Ondys – Z konce světa

Výtěžek za rok 2018 – Emilio

Posted in Z pošty by ondys on Červen 9, 2018

Dobrý červen všem;

… dovolte; abychom vás pár pátků po uplynutí festivalu seznámili s výtěžkem 17. ročníku benefičního ÚTULEK FESTu 2018; který činí 40.000 Kč.
Více najdete ve zprávě ZDE či níže v tomto e-mailu.
Fotografie; videa i další novinky najdete na našem facebookovém profilu.
V případě zájmu vám rádi odpovíme na vaše dotazy; popř. pošleme ty nejlepší snímky:)

Děkujeme za případnou medializaci & přejeme vám pohodové léto 2018!
Za pořádající spolek Útulek fest Emilio Dvořák & Jiří „Póža“ Poživil

● Info/vše: http://www.UTULEKFEST.cz
● Line Up: http://bandzone.cz/koncert/443575-strekov-hrad-strekov-utlk-fst-18
● Událost: http://www.facebook.com/events/468316356839737

….. Sedmnáctý ročník tradičního benefičního festivalu ÚTULEK FEST, který proběhl 11.-12. května 2018 na ústeckém hradě Střekov vynesl 40 000 Kč.
Ty spolek promění v krmení pro útulky v Ústí a Řepnicích a kočičí spolky Fousek a Felisicat.
„Letos nám počasí i okolnosti přály, díky čemuž jsme se mohli radovat z krásné návštěvnosti 522 platících. Festival je ale živoucí organismus, někdy má hlad, někdy žízeň. Nedá se proto říci, že každý zaplacený lístek rovná se určitému počtu krmení pro útulky. Přesto jsme s výtěžkem, i přes citelnou ztrátu silného partnera, spokojení;“ komentují organizátoři letošní částku.
I díky ní padla kýžená hranice půl milionu, kdy se celkově na útulky za 17 let akce vybralo už 530 000 Kč, z toho 130 00 Kč vynesly poslední tři ročníky.
Za pořádající spolek Útulek fest Póža & Emilio (3.6.2018) …..

Reklamy

PO KOM TA HOLKA FURT JE?

Posted in Pikant by ondys on Červen 3, 2018

Po kom ta holka furt je?

Po kom ta holka furt je?

Po kom ta holka furt je?

Po kom ta holka furt je?

Po kom ta holka furt je?

Po kom ta holka furt je?

Brno – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Červen 1, 2018

Jak zpívá klasik: Sánisap, thskajisblů, bjůtfl, soárjů…, zase prohlížím fotky z minula. Od toho ty fotky snad jsou. Ne, jako? Taky pročítám internet a chci se jej celý naučit nazpaměť. Je to možné? Je! Vím to! Ale musíte velmi zevšeobecňovat. No nic. Předevčírem jsem dokoukal druhé klání mezi Capitals vs. Vegas. Nevyspalý, leč spokojen. Fandím oběma. Capitals ten Bowl přeju více kvůli tomu ruskému buranovi. Oba týmy hrají fakt hezký hokejový sport. No, občas si navzájem nadělují akutní doručenky k lékařům všeho druhu, avšak my diváci…? Bolí Vás něco, Girls &Boys? Chci Vás léčit…, nebojte se…!

To máte jako s tím Brnem. Město má zvláštní půvab, což mám fotograficky zdokumentováno. No ale co ta šukací hra? Jako co? Nutí mě zmobilizovat těch pár buněk určených k přemýšlení, které mi zbyly místo mozku – bo se o inscenaci vehementně píše – ale jakýchsi přesahů, metafor, poselství směrem k lidstvu jaksi nedohlédnu. Chápete, jako nahej Bůh leží na muslimský bábě, chudák holka před lidma musí z lulíny vytáhnou vlajku, pak tam přijdou slušní demonstranti, což otráví herce i obecenstvo, já nevím, jak to bylo dál, co se dělo pak a vůbec, kam to všechno spěje…, no a kam ji prcal?…sodomie? Fuj. Raději nerozvádět… No ne, člověk nemusí být starej prasák, aby uvázl v bahně těchhle pochybností… I ta Anička, jako jo, loutkoherci, vodiči, honiči a nevídaný patologický masochismus. No a potom ta PITKA – čtěte pozpátku, další nefalšovaná psychopatie jen kvůli prachům.

I ta politická scéna, jo. Defenestruje sebe samu, což je teda taky úkaz. Ani nemusíte být Danem Brownem, abyste našli onu šifru. Dnešek mi připomíná časy před první francouzskou revolucí. Jen ta Evropa prý momentálně hraje druhou ligu. Možná, avšak nesouhlasím, anebo kolébka moderní civilizace je rozviklaná až ke zatracení? Není! Vím to – mohu si to dovolit, protože budoucnost je bezohledně blíž a blíž mé minulosti. Buď vycházím ze špatných předpokladů a docházím k smysluplným závěrům, možná taky naopak, dvě kombinace ještě zbývají, nebo někdo chce ukrást můj mozek, ovšem, kde nic není, ani čert nebere. Vlastně ano, to přeci dává smysl…za tím musí být, no, jak on se to vlastně jmenuje, ano, to bude on, Vladimír Vladimirovič… Konečně chápu, proč raději koukám na ten hokej.

Čas a místo, odkud se organizovaně vyjíždí za poznáním, jsou vzhledem k mé domovské lokaci natolik nepříznivé, že jsem často nucen v místě odjezdu přenocovat. Hádejte kde? Praha, Brno, Olomouc… do Ostravy to mám z Buranova poměrně blízko. Činím tak rád, a poněvadž jsem skromnost sama, tudíž s podstatnými výhradami se mi líbí téměř všude.

Čekal mě výlet romantickým údolím Wachau plus plavba po Dunaji. Klidně přiznám, že jednodenní pobyt v Brně byl zajímavější a podnětnější, než celé bláznivé severní Rakousy. Dodnes nechápu, proč jsem tam vlastně jel. Jo, polopenze – myslím snídaně a večeře plus rychlá Wi-Fi – byly líbezné.

Btw: z angličtiny mám jedničku, akorát mě nasírá obstárlá externí učitelka němčiny, jež si uvykla používat naši varnou konvici, nad kterou držím patronát. Kávu v malém pudélku, zalévá hrnek v kuchyňce. Já říkám: paní učitelko, kávu Vám přijdu zalít do učebny, ať nevybryndáte cestou… Nein, nein, danke, oslovuje mě Herr + příjmení, poté, co jsem na ni před pár léty vybalil pár německých frází, jedna plus druhá z nich byly (využívat atomovou energii pro mírové účely a obdělávat pole traktory – se domluvím, ne píčo?), což mě docela vytáčí a vůbec, chová se velmi potřeštěně. Navíc učí chlapa, s nímž se vzájemně nesnášíme. Včera ke mně vběhla, sbalila konvici, Herr + příjmení, obsloužím se sama. Vrátila jsem se z Karlových Varů, Herr + příjmení, tam vám bylo tak hezky…, ale nebylo kde tančit, představte si, jen dva parkety v celých Varech (paní má přes 60 a metr osmdesát). Tak se jdu projít kolonádou a piju minerální vodu, odvětil jsem (po našymu = odpyskoval). Ale Herr + příjmení, naštěstí se objevil její nazrzlý učeň – arogantní debil před šedesátkou a já mohl v upomínku zabrousit fotografiemi z loňského pobytu v oněch lázních. Stejně, jaké tanečky, tvrdě jsem tam abstinoval, dva večery coural městem jako lovec okamžiku, myšleno fotograf, se svým aparátem, který ve tmě, za pouličního osvětlení stejně vyfotí prd, a ze zoufalství dokonce okoštoval několik pramenů, bo jsem sobě obligátně zapůjčil stylové pítko v hotelové recepci. Jo, ještě říkala, že ti Rusáci nikam nechodí, otevřou flašku Vodky a chlastají na hotelových balkónech. Tuž, mají recht. Doufám, že bude mít taky nějaké prázdniny, bo příště píču utluču svou učebnicí angličtiny, fuck.

Jo, cesta do Brna. Vůbec celý začátek výletu byl divný. Ani jsem nezaspal, den předem se neožral, na nádraží dorazil včas, obligátní poslední cígo pod nástupištěm. Chci zaujmout sólo fotel v Regiojetu a tam hnípe do klubka stočený Slovák – kdo iný, bo za prdelů enem Slovakia. Tak ho chcu vzbudit a patřičně tvrdě vystrnadit…, kurva, tak asi brzo vystoupí nebo jsem spletl vagón, nebo já nevím, píčo Baník, ne? Co ty, zmrde!? Ty vago, já zakoupil jízdenku na Regio, který jel o hodinu dřív. Jsem odchytil číšníka, průvodčího, či co to bylo a přitepleně usmlouval lístek do Hranic, bo Regio v Brně nestaví, přitom takové velevýznamné sídlo! V Hranicích jsem nastoupil do fest podivného vlaku. Něčím podobným jsem předtím, ani potom necestoval. Sedátka v chodbičce, stísněné kukaně pro neurčitý počet cestujících, klimatizace skrz blbě otevíratelný okenní flígl, hyc, naštěstí mladá sexy zrzka vedle, bo přede mnou staré ošklivé vesnické kunhuty, mladé mamy za děcka nemůžou, boha, ať už jsme tam. Ubytování objednane na jakychsi kolejach strojni fakulty. Též chyba. Společné WC, sprchy, do třeti v noci mi insomnii a bolest páteře konejšilo hnusné kašlání, chrchlání, pokřikování robotniku zpoza zdi. Celé zařízení spíše připomínalo Alkatraz, bo i kasárna v Písku byla stylovější, pominuli studenou vodu, kamna, jídlo, které byste raději vrátili i po požití, absenci bab a celkově specifický režim. Prchnul jsem do ulic. Brněnky jsou fakt hezké baby. Nechápu, proč mě jako první napadlo navštívit podzemí jakéhosi kostela. Drahé vstupné, ve sklepě chlad a samé lebky a kosti z lidí. Morbidárium. Opět chyba. Asi budu vadný, však lačný poznání, bo vyrazil jsem do kapucínských hrobek. Ty vole jako, rakve za sklem, v nich uložené mrtvolky, umrlci odění do zetlených, prašivých šatiček, pod skleněným deklem tomu šéfuje baron Trenck. Tak hledíme s baronem oko v oko. Neznáme se? Jo. Kdysi dávno, ještě děcko, jsem byl s rodiči v Rumunsku. Dyť i za totáče bylo v republice chlastu dost, ne? V té době jsem ještě nepil. Nevím, možná se takové množství nesmělo převážet přes hranice, ale pamatuji, že naši koupili 4 pomalované válce, v nich flašky a tvářili se jako staří pašeráci. Deset let jsem čuměl na tubusy, položené nahoře na kuchyňské lince. Takže si tě dobře pamatuju vysušenej fešáku, bo tam bylo psáno (napamatuju přesně): Hajduc Tujka Franjo Barun Trenk. Až po létech otec přiznal, že když chtěli vypudit návštěvu, popřípadě se fakt dorazit, došlo na Baruna Trenka, bo to prý byl strašny bryn. Chyba.

Tak, aspoň vylezu na nějakou věž. Našel jsem podchod s krokodýlem, tam chlápek oděný do středověkého kroje, asi nostalgie, u kasy pokladní mého věku plus fakt fešná, mladá Brněnka, prototyp plodné ženské samice, s anglicky hovořícím Italem. Oba byli o trochu dost mladší, vyšší, aji více vlasů měli, Brněnka v mini měla na sobě prsa i dupu, ale fyzická krása je přeci kategorií ryze subjektivní, chápejte. Ital chtěl platit kartou…, roba se optala a šeptla prasákovi: Yes, contactless. Zase nové anglické slovíčko a také lovím kreditku, abych nebyl za hňupa. Asi mám nějakou kontaktní nebo co, platím hotově. Sympatická pokladní se mi bytostně znelíbila, když mi nabídla mimo vstupenky na věž i předraženou návštěvu brněnského podzemí. Ne! Dost bylo ostatků! Ani příště, chybami se člověk učí, respektivě, jak tvrdí vrchní Karas, stále stejné opakuje. Výhled na Brno a možnost se umělecky realizovat fotografií navodily stav lehké euforie. Ještě musím navštívit galerii, ten jejich největší kostel a Špicberg, ale to až příšte…, jdu pojídat a odpoledne bude šťopička (tak ještě jednu), co ty na to, Barune, he!?

Brno

 

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

Brno

VĚČNÉ DILEMA

Posted in Krátce by ondys on Květen 31, 2018

Uchovat  člověka v sobě a ochránit ho před okolními lidmi, nebo…

Alexandre_Cabanel_Phèdre

CESTA DO PEKLA

Posted in Krátce by ondys on Květen 24, 2018

Prales

Až lidé vykácí pralesy…

Za posledních dvacet pět let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu. Co bude následovat pak?

Cesta do pekla

SPOLUŽÁK Z DĚTSTVÍ A UMĚLEC

Posted in Z pošty by ondys on Květen 17, 2018

PO KOM TA HOLKA JE?

Posted in Pikant by ondys on Květen 12, 2018

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Po kom ta holka je?

Pozdrav z Valašska – Jura Sedlák

Posted in Ze selského dvora by ondys on Květen 10, 2018

Zdravím všechny srdečně a zvlášť ty, kteří to teď asi nejvíce potřebují, Vladimíra a Mimózu. :-)

Tak vám posílám pár fotek na téma „Jaro na Valašsku“. Počasí je samozřejmě bláznivé a připomíná více červen než duben, ale moc krásné a zvykli jsme si na to velice rychle. Na závěr si dovoluji poslat odkaz na moji úvahu o oslavách osvobození na mém blogu, na který nemám sice vůbec čas, ale prostě mi to nedalo.
Tak se tu mějte všichni fajn a brzy nashle. :-)

Valašsko

Valašsko

Valašsko

Valašsko

Valašsko

Valašsko

Valašsko

Valašsko

Útulek fest 2018 – Emilio

Posted in Z pošty by ondys on Květen 7, 2018
…po roce jsme tu zase: tentokrát vás zveme, a za případnou medializaci předem děkujeme, na 17. ročník ÚTULEK FESTu 2018.
Benefiční open air na ústeckém hradě Střekov zamňouká v pátek 11. a v sobotu 12. května.
Ve dvou dnech zaštěká 23 smeček či jednotlivců, jejich přehled, i pořadí v jakém vystoupí, najdete pod tímto odkazem.
Za zmínku jistě stojí sobotní křest CD ústeckého tělesa TOČÍLAS; v ten samý den vystoupí i legendární „dívčí“ ZUBY NEHTY (po 5 letech v Ústí) a hned po nich „servítky s ničím si neberoucí“ MUCHA!
Zastoupena je i německá scéna – páteční saskou ska formaci YELLOW CAP o den později „vystřídá“ berlínský rock‘n’roll THE WAKE WOODS.
Předprodejní vstupenka vyjde na 190 Kč a pořídit ji lze na 7 místech v Ústí či online jako e-ticket na www.vstupenkyusti.cz.
Novinky najdete ve facebookové události & další zprávy přidáváme na náš facebookový profil.
V loňském roce jsme 50.000 Kč proměnili za krmení mezi 4 zařízení pro opuštěná zvířata na Ústecku (viz zpráva); celkový výtěžek za všech uplynulých 16 let dělá 490.000 Kč.
V příloze posíláme tiskovou zprávu formou PDF dvoustránky, v případě zájmu dodáme další materiály (plakát, banner, fotky kapel apod.)
Za pořádající spolek Útulek fest Emilio (739 312 901) & Póža (606 702 196)
————————————-
● Info/vše: www.UTULEKFEST.cz

Máj – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Květen 1, 2018

Je 1. máj a já se probírám loňskými fotkami z Provence. Pár, vlastně jich posílám více. Nikdy jsem zde nedal průchod mému prostoduchému podání geografického místopisu, historie, tradic, objektivizujícího popisu navštívených míst. Nebaví mě to. Faktografie je dostupná na internetu a zahrnuje mnoho lépe sepsanýho, nafoceného, ever.

Ve skutečnosti to vlastně není vůbec pravda. Vždy před cestou samotnou pátrám v mapách, na wiki, ostatních internetových zdrojích, ptám se známých, sonduju, filtruji…, tak, jak jinak možno činit intelektuálně u skleničky. Případné trasy mého budoucího výskytu procházím viá streetview – poněvadž jsem orientační antitalent a v cizině, když chvíli nevím kde jsem, začínám těžce panikařit – nu když chodíte sám, nikdy jste v těchhle končinách nebyl…, přirozený orientační kompas a základní pud sebezáchovy mě minuly, jednou se otočím o 360 stupňů a jsem ztracen. Psychiatr by řekl: No alkáč s průpravou, kam si lehne, tam je doma. Což je teda blbost, jednak cestou důsledně dodržuju bobříka střízlivosti, abych se nebál vlastních stínů, popřípadě sám sebe, jakmile splynou v jedno. Navzdory pečlivým přípravám v místě génia loci zapomenu dříve a v docela dobrém smartphonu uložené, naplánované trasy, pamětihodnosti v dosahu – hloubku a význam pro naši civilizaci znám ze studií doma, dokonce rezignuji na místa, která musíte vidět (must see) a dokonce se občas i ztratím. Jinak mapy Seznamu, myslím, udělaly výrazný pokrok a terénní, turistické ohledně ČR nemají téměř konkurenci (vynechejme dost slabé Panaroma).

Ráno jsem jel do práce. Busem. Na stanovišti ti maturanti. Tak jsem jim hodil pár drobáků. Hmm, dávno tomu. Taky puzen zvědavostí a sebesadomasochizmem , absolvoval přijímací text na střední školy z jazyka českého. Vlastně vzorek, který jsem náhodou trefil na iDnes. Uspěl jsem. Nevím, jestli to byl ten omyl Cermatu, ale…, posléze nějakej kritik tenhle BrainMissing nazval, něčím jako pokusem zastydlých filologů. Souhlasím. Třeba ti jihočeši bejvaj štajf s „i a y“ v minulých časech, my Slezané dokážeme totálně zprznit délky samohlásek, „z a s“ u předložek i jiných slovesných druhů a já interpunkci trefuji jen náhodou. Ovšem příkladem až dvěma, rozboru byla daná v plen, troufám si tvrdit, velice průměrná básnička (sory, fakt sračka) jakéhosi současného poety.

Zapnu rádio a tam rozhovor Výborné s Nohavicou.  Nohavica byl, je a bude bard. Nezazlívám Tescu, Lídlu a jiným, když se trefují do obecného vkusu a naturelu, tak ani jemu. Folkový HyperSuper. Moderátorka odkazovala na jeho verše „proč se mnou nikdo nechce diskutovat o sonetech Karla Hynka Máchy, to bych se vážně nezlobil, rozebírat s tebou Máchův trochej“. Nevím, nechci dělat chytrýho, prozodii a těm sylabickým grafům, nemaje hudebního sluchu a citu pro blues nerozumím – poetickými výšplechy občas za kvartál spíše duševně vyměšuji. Ale, Mácha snad napsal sonetů, jen co do prstů dvou dlaní se víže a Máj je ponejvíce uváděn jako typický příklad poémy v jambickém verši, velmi netypickém pro češtinu (spíše ruštinu a angličtinu).

No nic. Girls @ Boys, Provence je hezká. Bohužel, jsem chytl nějakou virózu a nemám čich, chuť a snoply bych mohl betonovat ptačí hnízda. Víte, možná brzké léto, je tady hezky, u nás, možná víc než kde jinde, hmm, jo mimochodem, ve Francii jsem byl třikrát, ale dycky mě překvapilo, ne že bych byl doma, ale…, ti lidi franský jsou skoro úplně stejní jako my, asi tou zeměpisnou šířkou… Je tady moc hezky, na světě asi taky, nevím, ale tady určitě ano.

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj

Máj