Vladimír Ondys – Z konce světa

Pěkný den – Martin Tomášek

Posted in Martinův ateliér by ondys on Listopad 11, 2014

mnohé z Vás jistě překvapím s touto iniciativou, ale hříchy mládí nezatajíš. Rád Vás proto všechny uvidím na našem vzpomínkovém večeru Průdušek.

Průdušky

Průdušky

Pozvánka na výstavu v Marienbergu – Martin Tomášek

Posted in Martinův ateliér by ondys on Únor 23, 2013
Výstava

Výstava

Pozvánka

Pozvánka

 

V jazzclubu i jinde – Martin Tomášek

Posted in Martinův ateliér by ondys on Leden 15, 2013
Martin v Jazzclubu

Martin v Jazzclubu i jinde

Zdravím Vás,
    prohlédnout si výstavu je možné jen v průběhu koncertů, který Jazz Club pořádá v prostorách Regionálního muzea v Teplicích. najdete na jeho stránkách – http://www.jazzteplice.cz/
Radostné dny – Martin Tomášek

 

Přijeďte do Kadaně – Martin Tomášek

Posted in Martinův ateliér by ondys on Září 1, 2012

Tomáškova Kadaň

Odmítnout možnost vystavovat v tak úžasném prostoru, jakým je Františkánský klášter v Kadani, jsem jednoduše nedokázal. Ten prostor spravuje Městské muzeum v Kadani a součástí toho kláštera je kostel Panny Marie a 14. svatých pomocníků. Svaté pomocníky jsem se pokusil zpodobnit ve zvláštních symbolech a textech, které vycházejí z ikonografie každého jednoho. Výhodou toho prostoru je, že nově objevené středověké fresky v kostele návštěvníka určitě dostanou, když ho zrovna má výstava nevezme.

O Nás – Martin Tomášek

Posted in Martinův ateliér by ondys on Duben 14, 2012

Zdravím Vás všechny, posílám vzpomínku v podobě komentovaného dokumentu se vzpomínkou na jednu malou vesničku Žichlice, která se nacházela v blízkosti Teplic.

http://vimeo.com/34615385

Jindřicha Fajrajzla, tvůrce mnoha takových dokumentů a sociálních sond do našeho svědomí a povah jsem dobře znal, a vím, kde zemřel, dokonce také tuším proč. Byl totiž na něj pořádnej lov, když si dovolil jako jeden z prvních upozornit po roce 1989, že se tu začíná zcela bezostyšně krást ve velkém. Rozpomeňte si i na jednoho velice lačného reportéra, který po něm šel, a dnes je mluvčím právě takové organizace, kterou Fajrajzl kritizoval.
Jindřich Fajrajzl zemřel u výjezdu z obce Měchenice směrem na Prahu, kde narazil do železničního mostního pilíře. Často na něj vzpomínám, patřil ke svědomí národa, i když už i tento obrat je zprofanovaný.

Mějte se fajn

Pozvánka na zakončení výstavy

Posted in Martinův ateliér by ondys on Duben 1, 2012

Pozvánka

 

 

Křížová cesta Martina Tomáška

Posted in Martinův ateliér by ondys on Únor 18, 2012

Křížová cesta Martina Tomáška

 

😉 Pěkně Vás všechny zdravím a těším se na Vás.   Martin Tomášek   www.tomatelier.blog.cz

Předávání a čtení – Martin Tomášek

Posted in Martinův ateliér by ondys on Leden 7, 2012

Pozvánka od Martina

A ještě jedna z Martinova ateliéru

Posted in Martinův ateliér by ondys on Prosinec 29, 2011

Nachýlení se k výstavě Rainera Peschla

Posted in Martinův ateliér by ondys on Srpen 29, 2011

Rainer Peschl

 

V galerii Špejchar v Chomutově

Rainer Peschl patří do generace, která byla nemilosrdně vystavena ve svém životě víc ideologickým proklamacím s jejími důsledky naplnění, než generace před ní. Vedle těchto neradostných poměrů, stává se rovněž pozorným svědkem atomizace umění na bezpočet ismů. Tato tendence neměla nic jiného za cíl, než odpoutat se od diktovaného umění ze strany církve, šlechty, průmyslových a měšťáckých zbohatlíků, posléze od ideologií, a vydobýt tím pevné místo v umění, individualitě. Jak těžké, notabene v podmínkách totalitních států. Je zvláštní, že právě desiluse byla hlavním hnacím podnětem přeměny umění a postavení umělce. Nezmiňuji se o těchto okolnostech náhodou. Generace Rainera Peschla od samého počátku svého zájmu o tvorbu, bytostně narážela právě na tyto aspekty své doby. Při snahách prezentovat svoji tvorbu, ideologie vládnoucích v naší zemi tuto potřebu zakázala a proměnila ji ve výsadu, kterou střežila především pro své nohsledy, a ne pro svobodně tvořící jedince. Pro prohloubení vědomostí, ale i pro nezbytnost výměny názorů se svými podobně smýšlejícími kolegy, stal se Rainer Peschl součástí seskupení výtvarníků pod názvem Kontakt (malířská skupina „Kontakt“ Chemických závodů v Litvínově). Paradoxně nepřímo, setkává se právě zde s odkazem docenta UK v Praze, Kamila Linharta, a se vzpomínkami kolegů malířské skupiny na Linhartovi instruktážní přednášky o umění z let 1952-1968. Osobnost a duchovní vklad Kamila Linharta se stává nejen pro Rainera Peschla, ale i pro ostatní členy Kontaktu zásadním výchozím bodem utváření jejich individuality, ale i způsobu myšlení v oblasti tvorby. Vím z jeho vyprávění, že ve své plachosti nikdy nepomýšlel na dráhu umělce, ten termín mu byl neuchopitelný, snad i z důvodu nabubřelých proklamací umělců té doby. Pamatuji se, jak pojem Umělec byl přísně hlídán ideologií moci, která určovala, kdo je, a kdo Umělcem není. Jen málokdo se tomuto ubránil a jednoduše se i bez Jejich souhlasu, umělcem v pravém slova smyslu stal. Léta ubíhala, každý podle svých možností připravoval na společné výstavy Kontaktu svá díla. Až po roce 1989 se dostaly jednotlivé osobnosti tohoto seskupení do nových vztahů, ale i možností – mohly si tak vyzkoušet na vlastní kůži, při svých prvních samostatných výstavách, být odpovědny samy za sebe. Opojení z výstav přinášelo i zpětnou vazbu a tvůrčí intenzita se dostala do úplně nových rovin. Umělec vždy obnažuje svoje nitro, je v tom velký kus osobní odvahy, poněvadž jen nemnohý obstojí v poctivosti ztvárněného a podá tak zvláštní zprávu dalším, třeba o duchu své doby. Ostatní se musí spokojit s tím, že se o to alespoň pokusili. Vím, že výstava Rainera Peschla, kterou pro nás připravil, je v jistém ohledu jeho vlastním vykoupením a v její pravdivost bytostně věřím. Aspekt pravdivosti je ostatně jedním z nejsilnějších projevů lidského ducha, a možná právě proto cítím, že se nám může podařit tento fenomén skrze zvláštní souhry jeho životních okolností, v těchto obrazech, vedle svébytně estetického rázu, najít.

Martin T O M Á Š E K
v Teplickém ateliéru,
6. a 7. srpna 2011

Pozvánka