Vladimír Ondys – Z konce světa

Starý recept na krizi

Posted in Z pošty by ondys on Únor 20, 2009
Socialisté všech zemí, převlečte se za demograthy

Socialisté všech zemí, převlečte se za demograthy

a bude zase spousta (lidskýho?) masa pro 🙂 poctivé, slušné i pracovité 🙂  konzumenty, ještě by to chtělo pokrokově převýchovné pionýrské tábory (se sociálně horlivými svazáky Č-SS-D jako ocelovou pěstí těch co na TO mají) pro všechny ignoranty, kteří dobrovolně nepochopí naše upřímně nezištné úmysly.

Na Srath!

Vitej náš osvoboditeli!

Rozhovor s Geraldem Celente

Posted in Z pošty by ondys on Únor 15, 2009

Zažijeme dosud největší hospodářskou krizi

13. 12. 2008

Gerald Celente je předpovídač trendů, autor a šéf Trend Research Institute (Institut výzkumu trendů), který založil v roce 1980. Známým se stal především díky svým správným předpovědím světových událostí jako např.: burzovního krachu 1987, zániku Sovětského svazu v roce 1990, asijské finanční krize 1997, recese 2001, začátku zlaté horečky 2002, úpadku trhu s nemovitostmi v roce 2005, recese 2007 a paniky 2008. Jelikož se blíží konec roku, chtěl jsem od pana Celente zjistit jeho prognózu pro rok 2009. Následuje interview, které jsem s ním vedl 12.12. 2008: * (Interview jsem přeložil do češtiny, v originále bylo vedeno Freemanem z blogu Alles Schall und Rauch)

Freeman : Jak vidíte současnou situaci v Americe?

Celente : Finanční systém se úplně zhroutil. Jediné, co vláda ještě dělá, je udržování krajiny při životě, a to buď tiskem stále většího množství peněz nebo snižováním úroků. Nazýváme to Bernankeho dvojkrok, neboť existují pouze dva kroky, které může šéf FED (Federální banka) udělat. Ani jedno z těchto opatření nedokáže změnit kurz a zastavit pád hospodářství. Potřebujeme novou produktivní kapacitu, jako např.. když jsme v 90. letech šli do recese, dostali jsme se z ní díky internetové technologii. Všechno se předělalo na internet. To bylo něco reálně. Existovala pravděpodobně spekulace na trzích, ale to nesouviselo s existencí samotného produktu. Byla to produktivní kapacita. Něco takového se nedá vyřešit měnový nebo fiskálním impulsem. Například, máme nového prezidenta, který chce podle vlastním slov vytvořit »2.5 milionu pracovních míst. Odkud chce na to vzít peníze? Může je pouze vytisknout. Jsme tu konfrontováni s hyperinflací, jako tehdy ve Výmarské republice, to se může stát i dolaru. Jsem jinak politický ateista. Nevěřím v pohádky, jsem dospělý člověk. Pokud si někdo myslí, že nás politici zachrání, klame sám sebe, nebo je dítě. A tento sebeklam je v Americe velmi výrazný. Lidé jsou plni naděje, že nový prezident nějakým způsobem přinese změnu.

Freeman : Když se podíváme na tým, který si Obama dosud sestavil, tak nehrozí změna.

Celente : Správně, ale nejen to. Jak může nastat změna, když si vybral ze stejných, kteří krizi způsobili? Jako například Larry Summers, který bude jeho hospodářským poradcem, nebo ten Timothy Geithner, šéf FED v New Yorku. To jsou všechno protěžovaní lidé Robertem Rubinem. Summers byl v kabinetu Clintona po Rubino ministr financí. To jsou ti lidé, kteří zničili Glass-Steagallův zákon.

Freeman : Vždyť Clintonovo zrušení zákona Glass-Steagal v roce 1999 je hlavním důvodem pro naši krizi, protože díky němu se od sebe oddělily komerční a investiční banky a byla zavedena totální liberalizace, která bankám umožnila nekontrolovanou spekulaci.

Celente : Přesně tak. Zjevně se vyznáte. To jsou lidé, kteří umožnili vytvořením toho správného prostředí vznik všech těch derivátů jako Credit Default Swaps SIV-čka, CDO-čka, tyto takzvané exotické finanční nástroje, které nejsou nic jiného než sázky, je to jako hra v kasinu .

Freeman : Myslíte, že finanční krize byla způsobena úmyslně, nebo že je pouze selhání?

Celente : Je to selhání. Stále jsou řeči o nějakých iluminátech. Když to způsobily Ilumináti, tak jsou to i Ilumináti, kteří to musí znovu napravit. Neexistuje ani jediná věc, kterou někdo z těchto lidí (pozn.: politici ) někdy udělal správně. Ani jedna jediná v celé jejich kariéře. Nikdy nic úspěšně neudělali. Dostali se nahoru jen díky své nekompetentnosti nebo lezením do prdele. Tak to běží ve veřejné správě. Jen abych Vám dodal nějaké informace o pozadí mého tvrzení. Začal jsem svou kariéru ve veřejné správě ve městě Yonkers, New York, po vystudování vysoké školy v roce 1971. Bylo to poměrně velké město s 300.000 obyvateli, pak mě poslali do hlavního města státu New York, do Albany, kde jsem působil jako asistent sekretáře senátu státu New York. Vyznám se proto ve vládním aparátu. Pracoval jsem i pro Reagana a s jinými lidmi ve vysokých pozicích. Občané žijí v iluzi, že tito lidé jsou chytřejší než všichni ostatní. Ve skutečnosti je to tak, že když člověk pracuje pro stát, je většinou hloupější než všichni ostatní. Druhá realita, kterou jsem viděl během mé práce v Alabamy je, že politici se plazili po zemi, aby se dostali na vyšší pozice. Podlézali vlivnějším. Myslet si proto, že tito politici by byli schopni řešit problém, je sebeklam. Kromě toho jsou všechny politické organizace ve skutečnosti zločinecké organizace, a to nemluvím jen tak lehkovážně.

Freeman : A to nevěděli, že když Greenspan tak zlevní peníze, následně imploduje celý finanční systém?

Celente : Nechtěli, aby lidé ztratili své peníze kvůli velké internetové bublině, a lidmi mám na mysli ty ze skutečně velkých hráčů, aby ti nic neztratili, a proto si mysleli, že mohou jednoduše snížit úroky, což také dělali od března 2000. Od té doby jsme v našem institutu varovali, co se stane, je to napsáno v našich dokumentech, ale nikdo nechtěl věřit. Když jsme napsali, že nastane kolaps, dostali jsme hodně odpovědí s výzvou, že jestli nemůžeme napsat něco pozitivněji a zda nemůžeme být trochu milejší. To je totéž jako s válkou. Před začátkem války v Iráku jsme řekli, že Amerika prohraje. Pravděpodobně vejdeme rychle a odstraníme Saddáma, ale pak to bude celé pokračovat jako guerillská válka, která se nedá vyhrát. Ale nikdo o tom nechtěl nic slyšet, bylo by to nepatriotické. A jak to dopadlo? Po téměř osmi letech války jsme stále neudělali krok vpřed. Když tedy mluvím o zločineckých organizacích, tak je nechci jen pomlouvat, je to fakt. Amerika vede válku, která je postavena na falešných důvodech. Ať to věděli nebo ne, to je akademická otázka. Byly to falešné důvody a zabíjejí nevinné lidi, ženy a děti – a to vůbec není v souladu s mými morálními zásadami. Okrádají lidi až do němoty, za světlého dne, se svými záchrannými balíčky. Existuje taková určitá mentalita, která říká „jsou příliš velcí, aby padli“. To však znamená, že my všichni jsme příliš malí na to, aby nás zachránili. Je to typické anglické myšlení, než na Titaniku. Bohatí smějí nastoupit do záchranných člunů a chudého zamknou pod palubou a může se utopit spolu lodí .

Freeman : Co si myslíte, že se nyní stane, když nebyl schválen záchranný balíček pro automobilový průmysl?

Celente : To nic neznamená. Návrh byl mrtvý již od samého počátku. I tak by ty peníze byly vyhozené ven oknem. Kromě toho každý, kdo si koupí americké auto, asi není normální, však to je jen šrot. A šéfové jsou neschopní. Zástupce předsedy dozorčí rady General Motors, Devine, řekl v roce 2005, že kdo si myslí, že vysoká spotřeba benzínu odradí lidi od koupě SUV-ček, tak neví, o čem mluví. Absolutní lež. Tito lidé produkují a vyprávějí sračky, už desetiletí. Byly jednou časy, když se v Americe stavěli výborné auta, ale ty jsou už dávno za námi. Vždy jim šlo jen o zisk, kolik peněz mohou vydělat tím nejlevnějším šrotem.

Freeman : Finanční krize prošla přes Atlantik do Evropy a ruinuje celý svět.

Celente : To je pravda. Během mého cestování si bohužel vždy všímám, že Evropané a Asiaté přebírají každou pitomost z Ameriky a všechno napodobují. CS (Crédit Suisse) a UBS podléhají téže chamtivosti a peněžní manipulaci jako banky u nás. Před rokem se kladla ještě otázka, zda se nakazí i zahraničí. Nyní má celý svět zápal plic. Prohlédněte si například, co se děje ve Španělsku s tou nespoutanou stavební činností, která vyprodukovala gigantické haldy nemovitostí. Země zbankrotovala. Totéž platí pro země bývalého východního bloku. Potkal jsem lidi odtamtud as podivem jsem je poslouchal, jak vyprávějí o investorech a o marketingu, jako kdyby odjakživa žili v kapitalismu. Mluvili se mnou, jako kdyby přesně věděli, o čem je řeč. Chovali se spíše jako dravci, jako ti starousedlíci ze západu. Tyto země, jako mnohé jiné, si způsobili svou vlastní finanční krizi a padli na hubu.

Freeman : Jak vidíte rok 2009? Podle všeho se hospodářství dostane do absolutní stagnace.

Celente : Akorát jsme zveřejnili naši prognózu pro rok 2009. Předpovídáme naprostý kolaps ekonomiky. 7. listopadu 2007 jsme předpověděli finanční krach a paniku na rok 2008, a tak se i stalo. Na příští rok se staneme svědky zhroucení celého maloobchodu, potom bude následovat zhroucení průmyslových realit, atd…. Zažijeme vůbec největší hospodářskou krizi, mnohem horší než takzvanou „Velkou hospodářskou krizi“ 30-tých let.

Freeman : Wow!

Celente : A řeknu Vám i proč. Tehdy lidé nevlastnili tolik vysoce zadlužených nemovitostí, ani se nezadlužovali až po krk jako dnes, neměli kreditní karty a neměli 14 bilionů v minusu. Tehdy existovala pozitivní obchodní bilance, nyní je Amerika s více než 700 miliardami dolarů v mínusu. Státní rozpočet byl tenkrát vyrovnaný, teď máme gigantický deficit a zadluženost státu se vyšplhala na 13 bilionů, přičemž jen v letošním roce narostla o 1 bilion. Na začátku druhé světové války byly Spojené státy motorem průmyslové výroby celého světa, měli jsme nejvyšší produktivitu. To je již dlouho za námi. Jsme národ, který je v úpadku. Před dveřmi máme největší krizi a ta bude ovlivňovat celý svět.

Freeman : Co si myslíte, nastane masová nezaměstnanost a následovně vzpoury?

Celente : Ano, i my vidíme trend ke vzpouře. Co se v současnosti děje v Řecku, se může stát všude. Nejde tam ani tak o zastřelení 15-letého chlapce, lidé rebelují proti naprosto nekompetentní, skrz naskrz zkorumpované politické elitě, která je však na celém světě stejná. Já jsem byl zaměstnán ve státní správě, já znám skutečné proporce korupce. Ve Washingtonu jde o to, vyřizovat projekty za účelem obohacování sebe sama a své kamarády, já pomůžu tobě, ty pomůžeš mně, peníze pro kamarády, systém je odshora dolů zkorumpovaný.

Freeman : Zažijeme nyní jeden nebo dva roky krizi a pak se z toho dostaneme?

Celente : A jak se z toho máme dostat? Kdo nám z toho pomůže?

Freeman : Takže se bude jednat o dlouhodobou krizi?

Celente : Ano!

Freeman : To nezní moc dobře. Jak se to dotkne Evropy?

Celente : Evropa na tom nebude až tak špatně, protože lidé tam nejsou tak strašně zadlužení a budou schopni vytáhnout se sami z té šlamastiky. Amerika se však změnila na zemi slabochů, neumějí nic udělat sami, vědí jen konzumovat, žijí ve velkých domech, jezdí na velkých autech a sami jsou velcí a tlustí. Prostě nevědí jak přestat konzumovat. Spotřebovávají příliš mnoho potravin, energie a místa. Nevědí, jak žít skromně. Nyní party skončila, bude třeba přitáhnout opasky, a to bude velmi nepříjemné. Máme vzrůstající vrstvu totálně chudých. To je něco, co jsme ještě nikdy neměli. Je to strašné. Budeme mít velmi vysokou nezaměstnanost, vyšší než při poslední hospodářské krizi.

Freeman : Nevidíte tedy způsob, jak by se z toho dalo dostat?

Celente : Pouze pokud zavedeme nové produkční kapacity, jako například technologie alternativních energií. Musí to být něco revoluční, co se stane motorem ekonomiky, jako objevení ohně nebo vynález kola.

Freeman : Historie ukazuje, že pokud jsou vládci konfrontováni velkými problémy, nesnaží se je vyřešit, ale místo toho jsou přesvědčeni, že válka vyřeší všechny problémy. Existuje možnost další velké války?

Celente : Tehdy po Velké hospodářské krizi se dívalo na II. světovou válku jako na východisko. Nyní žijeme v jiné době. Další válka by byla vedena zbraněmi hromadného ničení. Dnešní války se mohou vést už jen proti nevyvinutým zemím. Už nejde o vystřelení mezikontinentálních raket, jde o vysoce technologickou gerilové války, jak ji vidíme v Iráku a v Afghánistánu. Ale politici jsou schopni všeho.

Freeman : Myslíte tím útoky vedené pod falešnou vlajkou? (False flag operations)

Celente : Ano, vždyť stále nás lžou o všem, jako např.: Saddám měl atomové zbraně a byl propojen na Al-Kajdu. Kdo jim může ještě věřit jediné slovo?

Freeman : Napsali jste, že Amerika kráčí po cestě Velké Británie. Myslíte tím, že si Amerika už po finanční stránce nemůže dovolit své impérium a rozmístění vojáků ve 130 zemích?

Celente : Ano, americké impérium se nachází v úpadku, půjde stejnou cestou jako anglické. Jednoduše na to už nemáme peníze.

Freeman : Jediný politik, který to v Americe říká, který žádá rozumnou hospodářskou politiku a obnovení ústavních práv, je Ron Paul. Co si o něm myslíte?

Celente : Volil bych ho za prezidenta. Musel jsem ale hlasovat pro Nadera, protože nebyl na hlasovacím lístku. Nebudu podporovat zločinecké organizace, které si rozdělují moc ve Washingtonu. O tomto mluvím velmi jasně. Každý, kdo volil ty zločince, podporuje pokračování vražd a krádeží. To se pěkným způsobem nedá ani říct. Každý den zabíjejí nevinné lidi.

Freeman : Jakou zásluhu mají na celé situaci média? Vždyť se chovají už jen jako orgány propagandy.

Celente : I oni na tom mají velkou zásluhu. Vždyť leží v posteli s mocnými. Stačí se podívat, jaké úzké kontakty mezi zástupci médií, ministerstvy a Bílým domem. Každý den si podávají kliku. Například můžeme poděkovat novinám New York Times, že nám prodali válku v Iráku. Nebo, tytéž noviny řekli v roce 2007, že problém s hospodářstvím je jen čekání, které projde, přestože my jsme ten kolaps už viděli. Média jsou velmi nakloněné na stranu koncernů a vlády, a vůbec neplní svou roli.

Freeman : Co můžete poradit mým čtenářům, jak se mají připravit na přicházející krizi?

Celente : My v institutu mluvíme už dlouho, že není třeba utrácet ani o jeden cent více, než ve skutečnosti máme. Budeme muset zažít novou skromnost, během níž se budou kupovat jen věci, které skutečně potřebujeme a které i vydrží déle. Tento celý cyklus konzumu skončil, a spolu s ním i představa, že si můžeme koupit štěstí nebo dosáhnout ho materialismem. Neporozumejte mi špatně, i já mám rád hezké věci, ale teď jde o kvalitu, nebo jinak řečeno, méně je více. Poté, ohledně vzdělání dětí. Tady v Americe chtějí všichni posílat své děti na vysoké školy a univerzity. To je nesmírně nákladné. A za co? Aby vystudovali ekonomii nebo právo a dostali svůj titul? Máme víc než dost bankéřů a právníků, kteří nám nejsou na nic, a kteří nevytvářejí žádné hodnoty. Lepší je praktická a užitečná výuka, jako inženýr, technik nebo všechny řemeslné povolání. Všechno to začíná na lokální úrovni. Třeba se starat o svou obec a být aktivní. Jak můžeme pomoci svým blízkým. Buďte rád, ve Švýcarsku máte přímou demokracii a můžete spolurozhodovat. (Pozn.: Freeman žije ve Švýcarsku) Zde v Americe už nemáme absolutně co říct, dělají si, co chtějí. Lidé byli například proti těm záchranným balíkem, a co udělali politici? Přijali je i tak.

Freeman : Já svým čtenářům vždy říkám, aby ve svých obcích bojovali za zachování veřejné infrastruktury. Zabraňte privatizaci a prodeji všech hodnot.

Celente : Existují služby, které jsou esenciální a které by měly být veřejné, jako hromadná doprava, energie, zásobování vodou. Zde zase řádí světová vláda, a já nejsem konspirační teoretik, ale každý ví, kam to všechno směřuje. Chtějí všechno kontrolovat a ovládat nás centrálně.

Freeman : Myslíte si, že by se v důsledku finančních problémů středomořských zemí a nových členů na východě mohla rozpadnout Evropská unie a Euro?

Celente : Ano, myslíme si, že to je možné. Vše, co k tomu potřebujeme, je nacionální populista v jednom členském státě, který si myslí, že pouze pomocí výstupu z EU dokáže zvládnout krizi, pak se EU rozpadne. Vždyť Berlusconi něco takového už naznačoval, odstoupením od Schengenské smlouvy, kvůli množství přistěhovalců. Masová migrace je velmi velký problém. Západní země jsou zaplavovány lidmi, kteří touží po lepším životě, nebo kteří chtějí utéct z nouze. Zde nám nepomůže žádný altruismus, kdo to má všechno zaplatit? Odkud mají cizinci dostat bydliště, potraviny a práci, když se sotva dokážeme postarat o svých vlastních obyvatel?

Freeman : Myslíte si, že přijde k Severoamerické unii mezi Mexikem, USA a Kanadou?

Celente : I toto je možné, ano. Nyní je však mnohem větší šance, že nastane rozdělení. Jednotlivé regiony zjistí, že se dokáží s krizí vypořádat lépe bez federální vlády. Na co potřebují vzdálený Washington? Však se podívejte, jací lidé se tam pohybují. Jsou neschopní a zkorumpovaní a myslí jen na výhody pro sebe. Předvídáme rozdělení Spojených států.

Freeman : Myslíte si, že funkce centrálních bank je zastaralá? Koneckonců oni způsobily krizi a totálně selhaly.

Celente : Ano, selhaly, ale v současnosti probíhá mocenský boj. Velcí chtějí zničit malých, jako se to stalo v historii už mnohokrát. Jeden z trendů, na který se zaměřujeme, označujeme „odetnout jim hlavu“. To se určitě stane.

Freeman : Tedy myslíte, že nastane skutečné povstání?

Celente : Samozřejmě. Prohlédněte si tu chátrou z Wall Street, nebo z univerzit Harvard a Yale. Oni si ve svém životě ještě nikdy pořádně neušpinila ruky. Nemají ani potuchy o tom, co znamená, být zcela chudý a žít na ulici. Pokud seberete lidem všechno, a už nemají co ztratit, tak jsou schopni čehokoliv.

Freeman : To, co předpověděl, nezní moc optimisticky.

Celente : To nemá s optimismem nebo pesimismem nic společného, je to realita. Je to jako když jdete k doktorovi a diagnostikuje vám rakovinu v konečném stadiu. Má vás raději oklamat, nebo vám říci, jak se věci mají ve skutečnosti? Falešný optimismus nezmění nic na faktu, že zanedlouho zemřete.

Freeman : Myslíte si, že by byl dobrý nápad pro jednotlivce nebo i celé komunity a obce, aby se staly samozásobiteli a odpojili se od sítě?

Celente : Absolutně. Určitě. Lidé by měli zjistit možnosti, jak se osamostatnit od systému. Produkovat vlastní potraviny a generovat vlastní elektřinu. To je to, o čem jsem mluvil předtím, s novými technologiemi to bude možné. Pokud se to stane, tak se lidé vzdálí od otcovského státu a od koncernů. Již v roce 1997 jsem publikoval knihu s názvem „Trends 2000“, která se zabývá přesně touto problematikou. Centrální systém se měl zhroutit již před dlouhým časem. Drželi ho pohromadě jen levné peníze. Ale ty už také nefungují. Nač potřebujeme centrální vládu, která i tak jen způsobuje všechny problémy a nenabízí řešení? Co největší samostatnost a decentralizace představuje budoucnost.

Freeman : Děkuji velmi pěkně za interview.

– – Mit freundlichen Grüßen BWS-Atelier + Partner Peter A. Bobus architekt VDA, Autorizovaný architekt-AA 0241 Tel.089/6096538 Fax.089/66086309

Zažijeme doposiaľ najväčšiu hospodársku krízu

13.12. 2008

Gerald Celente je predpovedač trendov, autor a šéf Trend Research Institute (Inštitút výskumu trendov), ktorý založil v roku 1980. Známym sa stal predovšetkým vďaka svojím správnym predpovediam svetových udalostí ako napr. burzového krachu 1987, zániku Sovietskeho zväzu v roku 1990, ázijskej finančnej krízy 1997, recesie 2001, začiatku zlatej horúčky 2002, úpadku trhu s nehnuteľnosťami v roku 2005, recesie 2007 a paniky 2008. Keďže sa blíži koniec roka, chcel som od pána Celenteho zistit jeho prognózu pre rok 2009. Nasleduje interview, ktoré som s ním viedol 12.12. 2008: * (Interview som preložil do slovenčiny, v origináli bolo vedené Freemanom z blogu Alles Schall und Rauch)

Freeman: Ako vidíte súčasnú situáciu v Amerike?

Celente: Finančný systém úplne skolaboval. Jediné, čo vláda ešte robí, je udržiavanie krajiny pri živote, a to buď tlačením stále väčších množstiev peňazí alebo znižovaním úrokov. Nazývame to Bernankeho dvojkrok, lebo existujú iba dva kroky, ktoré môže šéf FED (Federálna banka) urobiť. Ani jedno z týchto opatrení nedokáže zmeniť kurz a zastaviť pád hospodárstva. Potrebujeme novú produktívnu kapacitu, ako napr. keď sme v 90. rokoch išli do recesie, dostali sme sa z nej vďaka internetovej technológii. Všetko bolo preorientované na internet. To bolo niečo reálne. Existovala pravdepodobne špekulácia na trhoch, ale to nesúviselo s existenciou samotného produktu. Bola to produktívna kapacita. Také niečo sa nedá vyriešit monetárnym alebo fiškálnym impulzom. Napríklad, máme nového prezidenta, ktorý chce podľa vlastným slov vytvoriť» 2.5 milióna pracovných miest. Odkiaľ chce na to vziať peniaze? Môže ich iba vytlačiť. Sme tu konfrontovaní s hyperinfláciou, ako vtedy vo Weimarskej republike, to sa môže stat aj doláru. Som inak politický ateista. Neverím v rozprávky, som dospelý človek. Ak si niekto myslí, že nás politici zachránia, klame sám seba, alebo je dieťa. A tento sebaklam je v Amerike veľmi výrazný. Ľudia sú plní nádeje, že nový prezident nejakým spôsobom prinesie zmenu.

Freeman: Ak sa pozrieme na tím, ktorý si Obama doteraz zostavil, tak nehrozí zmena.

Celente: Správne, ale nielen to. Ako môže nastať zmena, keď si vybral tých istých, ktorí krízu spôsobili? Ako napríklad Larry Summers, ktorý bude jeho hospodárskym poradcom, alebo ten Timothy Geithner, šéf FED v New Yorku. To sú všetko odchovanci Roberta Rubina. Summers bol v kabinete Clintona po Rubinovi Minister financií. To sú tí ľudia, ktorí zničili zákon Glass-Steagall. Freeman: Veď Clintonove zrušenie zákona Glass-Steagal v roku 1999 je hlavným dôvodom pre našu krízu, pretože vďaka nemu sa od seba oddelili komerčné a investičné banky a bola zavedená totálna liberalizácia, ktorá bankám znovu umožnila nekontrolované špekulácie. Celente: Presne tak. Zjavne sa vyznáte. To sú ľudia, ktorí umožnili vytvorením toho správneho prostredia vznik všetkých tých derivátov ako Credit Default Swaps SIV-čka, CDO-čka, tieto takzvané exotické finančné nástroje, ktoré nie sú nič iné ako stávky, je to ako hra v kasíne.

Freeman: Myslíte, že finančná kríza bola spôsobená úmyselne, alebo že je iba zlyhanie?

Celente: Je to zlyhanie. Stále sú reči o nejakých iluminátoch. Keď to spôsobili ilumináti, tak sú to aj ilumináti, ktorí to musia znovu napraviť. Neexistuje ani jediná vec, ktorú niekto z týchto ludí (pozn.: politici) niekedy urobil správne. Ani jedna jediná v ich celej kariére. Nikdy nič úspešne neurobili. Dostali sa hore iba vďaka svojej nekompetencii a strkaní sa iným ľudom do zadku. Tak to beží vo verejnej správe. Len aby som Vám dodal nejaké informácie o mojom pozadí. Začal som svoju kariéru vo verejnej správe v meste Yonkers, New York, po vyštudovaní vysokej školy v roku 1971. Bolo to pomerne veľké mesto s 300.000 obyvateľmi, potom ma poslali do hlavného mesta štátu New York, do Albany, kde som pôsobil ako asistent sekretára senátu štátu New York. Vyznám sa preto vo vládnom aparáte. Pracoval som aj pre Reagana a s inými ľuďmi vo vysokých pozíciách. Občania žijú v ilúzii, že títo ľudia sú múdrejší ako všetci ostatní. V skutočnosti je to tak, že keď človek pracuje pre štát, je zväčša sprostejší ako všetci ostatní. Druhá realita, ktorú som videl počas mojej práce v Alabamy je, že politici sa plazili po zemi, aby sa dostali na vyššie pozície. Podlizovali sa. Myslieť si preto, že títo politici by boli schopní riešiť problém, je sebaklam. Okrem toho sú všetky politické organizácie v skutočnosti zločinecké organizácie, a to nehovorím len tak ľahkovážne.

Freeman: A to nevedeli, že keď Greenspan tak zlacní peniaze, následne imploduje celý finančný systém?

Celente: Nechceli, aby ľudia stratili svoje peniaze kvôli veľkej internetovej bubline, a ľuďmi mám na mysli tých skutočne veľkých hráčov, aby tí nič nestratili, a preto si mysleli, že môžu jednoducho znížiť úroky, čo aj robili od marca 2000. Odvtedy sme v našom inštitúte varovali čo sa stane, je to napísané v našich dokumentoch, ale nikto nechcel veriť. Keď sme napísali, že nastane kolaps, dostali sme veľa odpovedí s výzvou, že či nemôžeme napísať niečo pozitívnejšie a či nemôžeme byť trochu milší. To je to isté ako s vojnou. Pred začiatkom vojny v Iraku sme povedali, že Amerika prehrá. Pravdepodobne vojdeme rýchlo a odstránime Saddama, ale potom to bude celé pokračovať ako guerillská vojna, ktorá sa nedá vyhrať. Ale nikto o tom nechcel nič počuť, bolo by to nepatriotické. A ako to dopadlo? Po takmer ôsmych rokoch vojny sme ešte stále neurobili krok vpred. Keď teda hovorím o zločineckých organizáciách, tak ich nechcem len ohovárať, je to fakt. Amerika vedie vojnu, ktorá je postavená na falošných dôvodoch. Či to vedeli, alebo nie, to je akademická otázka. Boli to falošné dôvody a zabíjajú nevinných ľudí, ženy a deti – a to vôbec nie je v súlade s mojimi morálnymi zásadami. Okrádajú ľudí až do nemoty, za svetlého dňa, so svojimi záchrannými balíčkami. Existuje taká určitá mentalita, ktorá hovorí „sú príliš veľkí, aby padli“. To však znamená, že my všetci sme príliš malí na to, aby nás zachránili. Je to typické anglické rozmýšľanie, ako na Titanicu. Bohatí smú nastúpiť do záchranných člnov a chudobného zamknú pod palubou a môže sa utopiť spolu loďou.

Freeman: Čo si myslíte, že sa teraz stane, keď nebol odsúhlasený záchranný balíček pre automobilový priemysel?

Celente: To nič neznamená. Návrh bol mŕtvy už od samého začiatku. Aj tak by tie peniaze boli vyhodené von oknom. Okrem toho, každý, kto si kúpi americké auto asi nie je normálny, však to je iba šrot. A šéfovia sú neschopní. Zástupca predsedu dozornej rady General Motors, Devine, povedal v roku 2005, že kto si myslí, že vysoká spotreba benzínu odradí ľudí od kúpy SUV-čiek, tak nevie, o čom hovorí. Absolútna lož. Títo ľudia produkujú a rozprávajú sračky, už desaťročia. Boli raz časy, ked sa v Amerike stavali výborné autá, ale tie sú už dávno za nami. Vždy im išlo len o zisk, koľko peňazí môžu zarobiť tým najlacnejším šrotom.

Freeman: Finančná kríza prešla cez atlantický oceán do Európy a ruinuje celý svet.

Celente: To je pravda. Počas môjho cestovania si žiaľ vždy všímam, že Európania a Ázijci preberajú každú sprostosť z Ameriky a všetko napodobňujú. CS (Crédit Suisse) a UBS podliehajú tej istej chamtivosti a peňažnej manipulácii ako banky u nás. Pred rokom sa kládla ešte otázka, či sa nakazí aj zahraničie. Teraz má celý svet zápal pľúc. Pozrite si napríklad, čo sa deje v Španielsku s tou istou bezuzdnou stavebnou činnosťou, ktorá vyprodukovala gigantické realitné smetisko. Krajina zbankrotovala. To isté platí pre krajiny bývalého východného bloku. Stretol som ľudí odtiaľ a s počudovaním som ich počúval, ako rozprávajú o investoroch a o marketingu, ako keby odjakživa žili v kapitalizme. Rozprávali sa so mnou, ako keby presne vedeli, o čom je reč. Správali sa skôr ako dravce, ako tí starousadlíci zo západu. Tieto krajiny, ako mnohé iné, si spôsobili svoju vlastnú finančnú krízu a padli na hubu.

Freeman: Ako vidíte rok 2009? Podľa všetkého sa hospodárstvo dostane do absolútnej stagnácie.

Celente: Akurát sme zverejnili našu prognózu pre rok 2009. Predpovedáme úplný kolaps hospodárstva. 7. Novembra 2007 sme predpovedali finančný krach a paniku na rok 2008, a tak sa aj stalo. Na budúci rok sa staneme svedkami zrútenia celého maloobchodného systému, potom bude nasledovať zrútenie priemyselných realít, atd. … zažijeme doposiaľ najväčšiu hospodársku krízu, oveľa horšiu ako takzvanú „Veľkú hospodársku krízu“ 30-tych rokov.

Freeman: Wow!

Celente: A poviem Vám aj prečo. Vtedy ľudia nevlastnili toľko vysoko zadlžených nehnuteľností, ani sa nezadlžovali až po krk ako dnes, nemali kreditné karty a neboli so 14 biliónmi v mínuse. Vtedy existovala pozitívna obchodná bilancia, teraz je Amerika s viac ako 700 miliardami dolárov v mínuse. Štátny rozpočet bol vtedy vyvážený, teraz máme gigantický deficit a zadlženosť štátu sa vyškriabala na 13 biliónov, pričom len v tomto roku narástla o 1 bilión. Na začiatku druhej svetovej vojny boli Spojené štáty motorom priemyselnej výroby celého sveta, mali sme najvyššiu produktivitu. To je už dlho za nami. Sme národ, ktorý je v úpadku. Pred dverami máme najväčšiu krízu a tá bude ovplyvňovať celý svet.

Freeman: Čo si myslíte, nastane masová nezamestnanosť a nasledovne vzbury?

Celente: Áno, aj my vidíme trend k vzbure. Čo sa v súčasnosti deje v Grécku, sa môže stač všade. Nejde tam ani tak o zastrelenie 15-ročného chlapca, ľudia rebelujú proti tej absolútne nekompetentnej, skrz naskrz skorumpovanej politickej elite, ktorá je však na celom svete rovnaká. Ja som bol zamestnaný v štátnej správe, ja poznám skutočné proporcie korupcie. Vo Washingtone ide o to, vybavovať projekty za účelom obohacovania seba samého a svojich kamarátov, ja pomôžem tebe, ty pomôžež mne, peniaze pre kamarátov, systém je odhora nadol skorumpovaný.

Freeman: Zažijeme teraz jeden, alebo dva roky krízu a potom sa z toho dostaneme?

Celente: A ako sa z toho máme dostať? Kto nám z toho pomôže?

Freeman: Takže sa bude jednať o dlhodobú krízu?

Celente: Áno!

Freeman: To neznie veľmi dobre. Ako sa to dotkne Európy?

Celente: Európa na tom nebude až tak zle, pretože ľudia tam nie sú tak strašne zadlžení a budú schopní vytiahnut sa sami z tej šlamastiky. Amerika sa však zmenila na krajinu plnú slabochov, nevedia sami nič urobiť, vedia len konzumovať, žijú vo veľkých domoch, jazdia na veľkých autách a sú sami veľkí a tlstí. Jednoducho nevedia prestať konzumovať. Spotrebúvajú príliš veľa potravín, energie a miesta. Nevedia, ako žiť skromne. Teraz sa party skončila, bude treba pritiahnuť opasky, a to bude veľmi nepríjemné. Máme vzrastajúcu vrstvu totálne chudobných. To je niečo, čo sme ešte nikdy nemali. Je to strašné. Budeme mať veľmi vysokú nezamestnanosť, vyššiu ako pri poslednej hospodárskej kríze.

Freeman: Nevidíte teda spôsob, ako by sa z toho dalo dostať?

Celente: Len ak zavedieme nové produkčné kapacity, ako napríklad technológie alternatívnych energií. Musí to byť niečo revolučné, čo sa stane motorom hospodárstva, ako objavenie ohňa alebo vynález kolesa.

Freeman: História ukazuje, že ak sú vládcovia konfrontovaní veľkými problémami, nesnažia sa ich vyriešiť, ale namiesto toho sú presvedčení, že vojna vyrieši všetky problémy. Existuje možnosť ďalšej veľkej vojny?

Celente: Vtedy po Veľkej hospodárskej kríze sa pozeralo na II. svetovú vojnu ako na východisko. Teraz žijeme v inej dobe. Ďalšia vojna by bola vedená zbraňami hromadného ničenia. Dnešné vojny sa môžu viesť už len proti nevyvinutým krajinám. Už nejde o vystrelenie interkontinentálnych rakiet, ide o vysoko technologickú guerillovú vojnu, ako ju vidíme v Iraku a v Afganistane. Ale politici sú schopní všetkého.

Freeman: Myslíte tým útoky vedené pod falošnou vlajkou? (False flag operations)

Celente: Áno, veď stále nás klamú o všetkom, ako napr. Saddam mal atómové zbrane a bol prepojený na Al-Kaidu. Kto im môže ešte veriť jediné slovo?

Freeman: Napísali ste, že Amerika kráča po ceste Veľkej Británie. Myslíte tým, že si Amerika už po finančnej stránke nemôže dovoliť svoje impérium a rozmiestnenie vojakov v 130 krajinách?

Celente: Áno, americké impérium sa nachádza v úpadku, pôjde tou istou cestou ako anglické. Jednoducho na to už nemáme peniaze.

Freeman: Jediný politik, ktorý to v Amerike hovorí, ktorý žiada rozumnú hospodársku politiku a obnovenie ústavných práv, je Ron Paul. Čo si o ňom myslíte?

Celente: Volil by som ho za prezidenta. Musel som ale hlasovať za Nadera, lebo nebol na hlasovacom lístku. Nebudem podporovať zločinecké organizácie, ktoré si rozdeľujú moc vo Washingtone. O tomto rozprávam veľmi jasne. Každý, kto volil tých zločincov, podporuje pokračovanie vrážd a krádeží. To sa pekným spôsobom nedá ani povedať. Každý deň zabíjajú nevinných ľudí.

Freeman: Akú zásluhu majú na celej situácii média? Veď sa správajú už len ako orgány propagandy.

Celente: Aj oni na tom majú veľkú zásluhu. Veď ležia v posteli s mocnými. Stačí sa pozrieť, aké úzke sú kontakty medzi zástupcami médií, ministerstvami a Bielym domom. Každý deň si podávajú kľučku. Napríklad, môžeme sa poďakovať novinám New York Times, že nám predali vojnu v Iraku. Alebo, tie isté noviny povedali v roku 2007, že problém s hospodárstvom je len čakanie, ktoré prejde, hoci my sme ten kolaps už videli. Média sú veľmi naklonené na stranu koncernov a vlády, a vôbec neplnia svoju úlohu.

Freeman: Čo môžete poradiť mojim čitateľom, ako sa majú pripraviť na prichádzajúcu krízu?

Celente: My v inštitúte hovoríme už dlho, že netreba míňať ani o jeden cent viac, ako v skutočnosti máme. Budeme musieť zažiť novú skromnosť, počas ktorej sa budú kupovať len veci, ktoré skutočne potrebujeme a ktoré aj vydržia dlhšie. Tento celý cyklus konzumu sa skončil, a spolu s ním aj predstava, že si môžeme kúpiť šťastie alebo dosiahnuť ho materializmom. Neporozumejte mi zle, aj ja mám rád pekné veci, ale teraz ide o kvalitu, alebo inak povedané, menej je viac. Potom, ohľadom vzdelania detí. Tu v Amerike chcú všetci posielať svoje deti na vysoké školy a univerzity. To je nesmierne nákladné. A za čo? Aby vyštudovali ekonómiu alebo právo a dostali svoj titul? Máme viac ako dosť bankárov a právnikov, ktorí nám nie sú na nič, a ktorí nevytvárajú žiadne hodnoty. Lepšia je praktická a užitočná výučba, ako inžinier, technik alebo všetky remeselnícke povolania. Všetko to začína na lokálnej úrovni. Treba sa starať o svoju obec a byť aktívny. Ako môžeme pomôcť svojim blízkym. Buďte rád, vo Švajčiarsku máte priamu demokraciu a môžete spolurozhodovať. (Pozn.: Freeman žije vo Švajčiarsku) Tu v Amerike už nemáme absolútne čo povedať, robia si čo chcú. Ľudia boli napríklad proti tým záchranným balíkom, a čo urobili politici? Prijali ich aj tak.

Freeman: Ja svojim čitateľom vždy hovorím, aby vo svojich obciach bojovali za zachovanie verejnej infraštruktúry. Zabráňte privatizácii a predaju všetkých hodnôt.

Celente: Existujú služby, ktoré sú esenciálne a ktoré by mali byť verejné, ako hromadná doprava, energia, zásobovanie vodou. Tu zase vyčíňa svetová vláda, a ja nie som konšpiračný teoretik, ale každý vie, kam to všetko smeruje. Chcú všetko kontrolovať a ovládať nás centrálne.

Freeman: Myslíte si, že by sa v dôsledku finančných problémov stredomorských krajín a nových členov na východe mohla rozpadnúť Európska únia a Euro?

Celente: Áno, myslíme si, že to je možné. Všetko, čo k tomu potrebujeme, je nacionálny populista v jednom členskom štáte, ktorý si myslí, že len pomocou výstupu z EÚ dokáže zvládnuť krízu, potom sa EÚ rozpadne. Veď Berlusconi niečo také už naznačoval, odstúpením od Schengenskej zmluvy, kvôli množstvu prisťahovalcov. Masová migrácia je veľmi veľký problém. Západné krajiny sú zaplavované ľuďmi, ktorí túžia po lepšom živote, alebo ktorí chcú utiecť z núdze. Tu nám nepomôže žiaden altruizmus, kto to má všetko zaplatiť? Odkiaľ majú cudzinci dostať bydlisko, potraviny a prácu, keď sa ledva dokážeme postarať o svojich vlastných obyvateľov?

Freeman: Myslíte si, že príde k Severoamerickej únii medzi Mexikom, USA a Kanadou?

Celente: Aj toto je možné, áno. Teraz je však oveľa väčšia šanca, že nastane rozdelenie. Jednotlivé regióny zistia, že sa dokážu s krízou vysporiadať lepšie bez federálnej vlády. Na čo potrebujú vzdialený Washington? Však si pozrite, akí ľudia sa tam pohybujú. Sú neschopní a skorumpovaní a myslia len na výhody pre seba. Predvídame rozdelenie Spojených štátov.

Freeman: Myslíte si, že funkcia centrálnych bánk je zastaraná? Koniec koncov oni spôsobili krízu a totálne zlyhali.

Celente: Áno, zlyhali, ale v súčasnosti prebieha mocenský boj. Veľkí chcú zničiť malých, ako sa to stalo v histórii už veľakrát. Jeden z trendov, na ktorý sa zameriavame, označujeme „odťať im hlavu“. To sa určite stane.

Freeman: Teda myslíte, že nastane skutočné povstanie?

Celente: Samozrejme. Pozrite si tú čvargu z Wall Street, alebo z univerzít Harvard a Yale. Oni si vo svojom živote ešte nikdy poriadne nezašpinili ruky. Nemajú ani potuchy o tom, čo znamená, byť úplne chudobný a žiť na ulici. Ak zoberiete ľudom všetko, a už nemajú čo stratiť, tak sú schopní čohokoľvek.

Freeman: To, čo predpovedáte, neznie veľmi optimisticky.

Celente: To nemá s optimizmom alebo pesimizmom nič spoločné, je to realita. Je to ako keď idete k doktorovi a diagnostikuje vám rakovinu v konečnom štádiu. Má vás radšej oklamať, alebo povedať vám, ako sa veci majú v skutočnosti? Falošný optimizmus nezmení nič na fakte, že onedlho zomriete.

Freeman: Myslíte si, že by bol dobrý nápad pre jednotlivcov alebo aj celé spoločenstvá a obce, aby sa stali samozásobiteľmi a odpojili sa od siete?

Celente: Absolútne. Určite. Ľudia by mali zistiť možnosti, ako sa osamostatniť od systému. Produkovať vlastné potraviny a generovať vlastnú elektrinu. To je to, o čom som hovoril predtým, s novými technológiami to bude možné. Ak sa to stane, tak sa ľudia vzdialia od otcovského štátu a od koncernov. Už v roku 1997 som publikoval knihu s názvom „Trends 2000“, ktorá sa zaoberá presne touto problematikou. Centrálny systém sa mal zrútiť už pred dlhým časom. Držali ho pokope len lacné peniaze. Ale tie už tiež nefungujú. Načo potrebujeme centrálnu vládu, ktorá aj tak len spôsobuje všetky problémy a neponúka riešenia? Čo najďalekosiahlejšia samostatnosť a decentralizácia predstavuje budúcnosť.

Freeman: Ďakujem veľmi pekne za interview.

—— — Mit freundlichen Grüßen BWS-Atelier+Partner Peter A. Bobus architekt VDA, Autorizovaný architekt-AA 0241 Tel.089/6096538 Fax.089/66086309

Člověk nemusí být ekonom

Posted in Krátce by ondys on Únor 10, 2009

 Na to mu stačí selský rozum, aby si položil základní otázku: Uživí náš venkov města v případě společenského kolapsu, jakým byly v historii nejhlubší krize státních zřízení, války a živelné pohromy? Jsou mnohem důležitější věci, než je pouhá ztráta majetku, která postihne bez rozdílu dřívější milionáře i chudé. 🙂

NA SRATH!

Posted in Gril by ondys on Únor 8, 2009

(POKROKOVÝ POZDRAV RATHOVY GARDY) Zdálo se mi, že jsem v lůně matky a přišel můj čas. Snažil jsem se ze všech sil, ale kdosi zatarasil tunami papíru děložní hrdlo. Přivítal mě patolog s výsměchem, že jsem už starej kolík zralej akorát tak na důchod, když jsem se prolistoval na svět. V pokrokové euthanasii mě umlátil razítkem, pro jistotu, nestihl jsem totiž zaplatit ani jednu zálohu na zdravotní a sociální pojištění! Nemocniční zřízenec, fanatický příslušník Rathovy gardy, na mě hodil prostěradlo a vyvezl na chodbu. Všude byli pacienti a vyplňovali lejstra o velikosti A4. Stovky. Všichni tvořili jednolitou masu. Kdo chtěl i nechtěl zrušit poplatek třiceti korun, každý musel vyplnit patřičný tiskopis se třemi kopiemi a zájemců byli stovky: znásobte si to počtem nemocnic! Nešetřete naše lesy, žijí tam jedovaté zmije! Předtištěné archy došly někdy kolem 11,00 hodiny. Odkudsi shůry byl pak vydán befel, že se mají zatím používat jakési náhradní, které byly ale jen trojité, takže pacient svou kopii nedostal… Jeden z nich se hystericky rozchechtal, že musí zaplatit daň za danajský dar kraje, protože je chronický marodér a přesáhl částku 2 500 Kč za rok a to už je zdanitelný příjem. Další odmítal podepsat lživé prohlášení, že je občanem Ústeckého kraje, když jako voják přísahal republice. Navíc se pokládá za člena Orange gangu a je hrdý na boj proti řaďákům Blue gangu, když šéfové si myjou ruce ve společném. Spousta opálených Čechů si intelektuálně neuměla poradit s prohlášením formou já a vykřikovala: „Kdo jsem já, do piči?“ Nikdo jim nesměl poradit, zaměstnancům nemocnice se s okamžitou platností (datováno 30. ledna 2009) zakázalo mluvit s pacienty nebo kdekoliv jinde o problematice poplatků a o čemkoliv s tím spojeném. Vedle mne se náhle zjevil duch Orwella a liboval si, že našel svého Velkého bratra, byť v podobě mrňouse Paroubka, který se rozhodl pohřbít zdravotnictví, v rámci svých možností slušně fungovalo i v totalitě, pod tunami papírů a definitivně tak udělat z odborných lékařů své byrokratické vazaly. Na Srath!

Kdo je David a kdo Goliáš?

Kdo je David a kdo Goliáš?

Z hlediska vyššího principu mravního

Posted in Krátce by ondys on Únor 7, 2009

 Mediální případ MUDr. Rath je jenom důsledek dlouhodobého levicového a velmi pokryteckého inženýrství lidských duší, kdy jedinec schopný všeho z údajně společensky pokrokových důvodů stranicky vmanipuloval ostatní do nejvýhodnější pokleslosti, aby na ni profitoval. V tom našem konzumním socialismu nejde o žádnou politickou kulturu, to jenom největší darebáci s vysokoškolskými tituly se snaží urvat co největší díl ze společného za cenu proletářské pokleslosti v průmyslovém ghettu, ve kterém především díky mocným osobám (ne osobnostem) dnes všichni žijeme. A za těchto okolností není na místě peskovat jiné, že se zasvinili, když museli švihnout prutem nejdivočejší a nejnenažranější svině, které se s takovým gustem rvou o místo na hnojišti.

Doba ostnatého drátu

Posted in Pikant by ondys on Únor 6, 2009

 V dětství se nedaleko našeho domu v pohraničním Rumburku vinul podivný plot, ke kterému vojáci se psy vyjížděli z kasáren nedaleko základní školy, kam jsem chodil do páté třídy. Občas zašli na besedu. Vyprávěli, jak na státní hranici, oddělující nás od bratrské NDR, střeží mír a pronásledují záškodníky toužící narušit vymoženosti socialismu. Pak se tradičně vypařili do sousední hospody Na Mandavě, kde se ožrali jako krávy, a já jsem pak celou noc trnul strachem, aby mi nějaký imperialista z Wall Streetu v buřince, nebo v cylindru, neznásilnil maminku a sestřičku. O tatínka jsem se nebál, protože to byl hrdina s válečným křížem, který jako voják a poddůstojník musel střílet na internacionální socialisty v Polsku i na Ukrajině při velikém tažení na Východ, a byl z toho tak zmatený, že utekl do lesa, kde ho jako vojenského zběha chytil bývalý nepřítel a vysvětlil mu, že ho nacionální socialisté pomýlili a tudíž si zaslouží, aby jim to po právu odplatil, nebo půjde ke zdi. Bylo mu líto dosažené vojenské odbornosti, a tak se podrobil. O svém hrdinství však nikdy nechtěl moc mluvit mezi lidmi, ani s novináři, kteří za nim občas přijeli do fabriky, protože byl nevšedně pracovitý. Někdy v polovině šedesátých let tehdejší soudruzi (tatínkové dnešních; taky jsou vždy nejobětavější, nejpoctivější a všemu rozumí) odstranili hraniční plot se slávou, že už bude socialismus bez hranic. My jsme si občas v touze po demonstraci svobody a revolty zaběhli na východoněmecké území pod hrozbou pěti set korunové pokuty, a cítili se neuvěřitelně odvážní, protože pořádek MUSÍ být, jinak bychom mohli skončit v chaotické demokracii a vystavit se tak nemilosrdnému kořistnictví nejkrvelačnějších kapitalistů. Jsem rath, že se doba ostnatého drátu polehounku navrací a na starý kolena budu opět moci klidně spát, maminka už dávno zemřela a sestra se stala několikanásobnou babičkou.

Vitej náš osvoboditeli!

Vítej náš osvoboditeli!

Zobrazte doktora Ratha

http://www.reflex.cz/Clanek34987.html

…tady to vzniklo a sem to patří

Posted in Z pošty by ondys on Únor 6, 2009

 fpb_teplice-62091

Ahoj,

v pátek 6. 2. 2009 zazní znovu naživo v Teplicích písně legendární skupiny F.P.B. v podání současných i bývalých členů Už jsme doma a většiny bývalých členů F.P.B. http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/punk/kapely/fpb.php

Bezprostřední následovníci F.P.B. – členové skupiny Už jsme doma (v současné sestavě) spolu s bývalým kytaristou F.P.B. i Už jsme doma Romkem Hanzlíkem, pro tuto jedinečnou událost znovu nacvičili přes 20 písní F.P.B.

Na koncertě „Už jsme doma a Romek Hanzlík hrají F.P.B.“ v teplickém klubu Raketa http://www.rkraketa.cz/ (exKnak) pak skupina představí aktuální troj CD F.P.B „Kniha přání a stížností“. Jako host vystoupí místní punková úderka s příznačným názvem Střední punková třída.

Začátek koncertu je ve 21:30, vstupenky budou na místě ke koupi za 150 Kč.

Pokud si chcete lístek rezervovat, můžete tak učinit na tel. 604 443 834 nebo na emailu  elvis@volny.cz 

Budu rád, pokud tento email (včetně přílohy) pošlete lidem o kterých si myslíte, že by na tomto koncertě neměli chybět, díky…

Ahoj v pátek!

Václav Kettner
Střelná 217
417 23 Košťany
tel.: 604 443 834
email:  V.Kettner@seznam.cz
 www.utulekfest.cz

——————————
…tady to vzniklo a sem to patří – Po 20 letech zazní znovu naživo v Teplicích písně legendární skupiny F.P.B. v podání současných i bývalých hudebníků formace Už jsme doma (UJD) a většiny bývalých členů Bezprostřední následovníci F.P.B. – aktéři ansámblu Už jsme doma (v současné sestavě) spolu s někdejším kytaristou F.P.B. i UJD Romkem Hanzlíkem pro tuto jedinečnou událost znovu nacvičili přes 20 písní. Na koncertě ‘Už jsme doma a Romek Hanzlík hrají F.P.B.’ v teplickém ex-KNAKu – Raketě (www.rkraketa.cz) pak představí aktuální 3CD F.P.B ‘Kniha přání a stížností’. Jako host vystoupí místní punkeři s příznačným názvem Střední punková třída. F.P.B. působili v 1. pol. 80. let 20. stol. Kvůli utajení a režimním zákazům účinkovali též jako ‘Čtvrtá cenová skupina’. Složení nejplodnějšího období (1981 – 86) bylo Miroslav Wanek (basa, zpěv, většinový autor hudby i textů), R. Hanzlík (kytara, zpěv), Milan Nový (bicí). V pol. 80. let přešli Wanek a Hanzlík do UJD, tím první F.P.B. v r. 1986 zvolna zanikají. Bubeník M. Nový se sice pod stejným názvem snaží s novými muzikanty (Kamil Krůta a Radovan Uhlíř – posléze Šantrůček) pokračovat, s původní (zejm. Wankovo) tvorbou má však produkce jen málo společného a do vydávaného 3CD není zahrnuta. Hanzlík působil v UJD do r. 1996, kdy opustil aktivní hudební dráhu, v současné době vede hudební agenturu A.M.P., Wanek je vůdčím duchem UJD dodnes, M. Nový nyní bydlí v Kanadě. Tepličtí F.P.B. patřili k nejosobitějším kapelám, které punkové podhoubí 80. let min. stol. zplodilo. Hudba o 3 akordech se postupně ukázala být kabátem těsným; obzvláště pod vlivem nahrávek Art Bears (Rock In Oposition), The Residents ap., které do Teplic vozil agilní manažer Petr Růžička si F.P.B. sice punkovou přímočarost zachovávali, obohatili ji ale nepříliš vídaným spojením s českou i světovou poezií a alternativním pojetím. Zrodil se tak budoucí sound UJD. F.P.B. mnoha následujícím uskupením podobného typu nastavili velmi vysokou laťku, a zdá se, že ve snaze styl kultivovat ovlivnili i posluchače a do současné doby zůstali nepřekonáni. Label Malarie Records tímto 3CD splácí mnohaletý nakladatelský dluh při mapování počinů významné teplické skvadry. M. Wanek vysvětluje: ‘Jedná se o velmi dlouho připravovaný rozsáhlý projekt, jehož ambicí bylo podchytit veškerou tvorbu F.P.B. Při vzpomínání jsem došel k číslu 65ti písní. Následovala činnost velmi podobná sbírání pohádek v 19. století, ale nakonec se podařilo posbírat 58 nahrávek, z toho 17 studiových (z LP ‘Kdo z koho, ten toho’) a zbytek jsou dobové záznamy velmi různé kvality.’ Album je luxusně vypraveno, obsahuje 100stránkovou knihu formátu A4 s texty a dokumentací v podobě autentické Knihy přání a stížností, jak si ji pamatujeme z podniků RaJ ze 70. či 80. let, a to vč. závěsných desek a tužky. Majitel si tak může Knihu doma pověsit jako reálnou vizuálii někdejších restaurací 4té cenové skupiny. Autory grafické podoby jsou Luděk Kubík a Karel Haloun. Wanek upřesňuje: ‘Je to skoro 3 hodiny hudby, byla rozdělena na 3 CD pojmenované „F“, „P“ a „B“. Na Efku jsou písně buď původní, nebo s českým textem, na Péčku je rozsáhlá improvizační skladba „Víra v pohyb“ a kompozice převzaté, zpívané většinou ve „svahilštině“ a na Béčku jsou songy studiové. K popatření je i mnoho dobových dokumentů, fotografií, všechny texty a něco málo povídání, vše dvojjazyčně – v češtině i angličtině. Titul „Kniha přání a stížností“ vznikl celkem náhodně ve vztahu k názvu kapely, ale postupem času mi došlo, že je vlastně velmi výstižný pro celou éru F.P.B. i části tehdejší generace a že vlastně vyjadřuje, čím tyto popěvky skutečně byly – přáními a stížnostmi.’ Vystoupení – v pátek 6. 2. 09 – začíná ve 21:30. Vstupenky za 150 Kč budou k mání na místě. Vašek  V.Kettner@seznam.cz

Svoboda je vždy problematický jev

Posted in Ahoj by ondys on Únor 2, 2009

Proto mě vždy zajímalo, jak si lidi umí poradit, když to je jenom na nich třeba po všech nářcích nad krádežemi nickové identity a ohrnování nosu nad údajným fušérstvím i pokleslostí profíků z Reflexu s volbou témat na diskusi. Můžete to vzít i jako praktický test vašich schopností. Tak plavte, nebo ten projekt utopte, je to jenom na vás!

🙂 Prosím: http://moznaprijdeijxd.wordpress.com/ když jsem vás všechny trochu zlomyslně strčil do vody.

Možná přijde i JXD

Možná přijde i JXD