Vladimír Ondys – Z konce světa

LEGENDY ŠAFRÁNU – Jaroslav Hutka

Posted in Z pošty by ondys on Listopad 30, 2011

PROSINEC 2011

2. pátek, Hutka, PRAHA 5, Pitomá kavárna, Preslova 3, 19:00
3. sobota, festival ŠAFRÁNU, PRAHA 1, divadlo Archa, Poříčí 26, 20:00

Kromě pozvánky na můj komorní koncert v Pitomé kavárně na Smíchově, radostně chválím vydavatelství Galén, které má zásluhu na VELKÉM KONCERTĚ ŠAFRÁNU V DIVADLE ARCHA. Oficielní pozvánka zní takto:

LEGENDY ŠAFRÁNU SE SEJDOU V SOBOTU V ARŠE

Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Dagmar Voňková, a další legendy českého písničkářství obnoví na jeden večer volné sdružení Šafrán. Jediný velký společný koncert se uskuteční 3. prosince v Divadle Archa u příležitosti souhrnného vydání dobových nahrávek Šafránu.

ŠAFRÁN ZNOVU SPOLU
Divadlo Archa, Praha, sobota 3. prosince, 20 hodin
Účinkují:
ZUZANA HOMOLOVÁ
DAGMAR VOŇKOVÁ
JAROSLAV HUTKA
PETR LUTKA
VLADIMÍR MERTA
VLASTIMIL TŘEŠŇÁK

Tvůrčí osobnosti ze Šafránu tvoří bez nadsázky zakládající a mimořádně úspěšnou generaci našeho moderního písničkářství. Na výjimečném společném vystoupení se tak sejdou songwriteři a zpěváci, kteří zásadně ovlivnili několik generací publika, a to i přes dlouholetý boj s cenzurou a minimální možnost vydávat oficiální nahrávky. Vystoupí klíčová trojice Šafránu, klasikové písňové poezie Jaroslav Hutka, Vladimír Merta a Vlastimil Třešňák, dále jedinečná kytaristka a živá nádoba přírodní energie Dagmar Voňková a zpěvák s citem pro nonsensovou poezii i spiritualitu Petr Lutka.Vystoupí i slovenská členka Šafránu, fascinující interpretka lidových (až na výjimky krvavých balad Zuzana Homolová.

Koncert je jedinečnou příležitostí pro všechny, kdo se chtějí vrátit k momentům, v nichž se formovaly jejich životní hodnoty: atmosféře konfrontačních koncertů, ilegálních nahrávek, pašovaných alb, opisovaných samizdatů, hledání osobní svobody, písní jako živé a účinné sebereflexe. Zároveň chce představit jednotlivé tvůrce v ryze současném kulturním a společenském kontextu: i dnes jsou totiž schopni pádně, naléhavě a originálně oslovit.

Koncert je uspořádán ve spolupráci s vydavatelstvím Galén, které v těchto dnech vydává hned čtyři šafránské tituly. Vychází především dvojalbový komplet Šafrán. Nahrávky 1968-1976, který tvoří všechny dochované studiové nahrávky (včetně dosud nezveřejněných), jež navzdory nepřízni doby vznikly. Dále vychází titul Jaroslava Hutky Tak jako květ (nahrávky pro Svobodnou Evropu z roku 1986) a koncertní dvojalbum Včerejší vydání dvojice Vladimír Merta a Jan Hrubý. Poslední z novinek jsou „konopné pohádky“ Vlastimila Třešňáka nazvané: The vole – Hraboš hrdina.

Z historie Šafránu // Neoficiální sdružení folkových písničkářů Šafrán vzniklo v roce 1972. Díky cenné manažerské iniciativě Jiřího Pallase tak vznikla přátelská struktura, šitá na míru normalizační éře cenzury a zákazů. Klíčovými členy sdružení byli Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlasta Třešňák, Petr Lutka, Dáša Voňková, Zuzana Homolová, Vladimír Veit, Jan Burian a Jiří Dědeček. Sdružení pozvolna přestalo existovat okolo roku 1978; Hutka, Veit, Třešňák a Pallas byli v souvislosti s Chartou 77 donuceni emigrovat. Jiří Pallas poté založil ve Švédsku vydavatelství Šafrán 78, ve kterém vydával alba zakázaných písničkářů.

Básníci, rebelové a udržovatelé lidové písně ze Šafránu jsou legendou pro několik generací posluchačů, kterým zajišťovali citovou a občanskou výchovu, povzbuzení k životu v pravdě, odvaze a poezii. Nepatřili jen k zásadním morálním autoritám a opozici totality: jejich gesto bylo vždycky umělecké. Bez Voňkové, Třešňáka, Merty a dalších si nelze představit vývoj moderní české písně. Renesanční osobnosti Hutka, Merta a Třešňák navíc po léta plodně zasahují i do výtvarného umění, literatury, filmové režie, fotografie, publicistiky, scénické hudby nebo tvorby pro děti.

Vstupné: www.archatheatre.cz 290 Kč (předprodej), 390 (na místě).

Těším se na tento hřejivý koncert, o dva dny později se už budu hřát tři měsíce v Indii.

Srdečně zdravím JAROSLAV HUTKA
www.hutka.cz 

Reklamy

OD MOKRÝ PINDY KE KOZIČKÁM

Posted in Ahoj by ondys on Listopad 28, 2011

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Cestou na Letnou

Miss mokrá pinda – z mailu

Posted in Z pošty by ondys on Listopad 26, 2011

Miss mokrá pinda

 

Miss mokrá pinda

 

Miss mokrá pinda

 

Miss mokrá pinda

 

Miss mokrá pinda

 

 

Kafe Bárka v prosinci

Posted in Z pošty by ondys on Listopad 26, 2011

Program v prosinci

 

 

BLUE MONDAY SI POŘÍDIL DALŠÍ KUS DO SVÝHO ZVĚŘINCE

Posted in Ahoj by ondys on Listopad 26, 2011

😯 A všichni se na něho těšili:

Jeho smečka čtyřnohejch kamarádů

Nikomu moc nevadilo ani lezavý

A podzimně pošmurný

Viva všem pěla óóódy vo novým kusu

Viva všem pěla óóódy vo novým kusu

Viva všem pěla óóódy vo novým kusu

Viva všem pěla óóódy vo novým kusu

Pobaveně naslouchal i nejstarší

Modrej dědek je uklidňoval, že ho budou mít rádi

I Bradley se nemohl dočkat

Uznejte sami, že to je krásnej kus prasátka

Tak ho všichni zapili a případnej škarohlíd mu ji prej může lidumilně políbit!

Otázky aneb SuperGuru – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Listopad 26, 2011

Snad drobná chybička, malá závada v systému. Špatná posloupnost dílčích úkonů, konstrukční vada, několik molekul propadlých sítem konverzních procedur. Kde zas ti palubní technici pařili v noci před tím, aby den poté neodvedli pořádný kus práce. Majzlík, kladívko a jedu. Tesám, tesám, ne? Na situaci nic nemění, že někteří jsou tuze pokročilí roboti. Proč k lidské podobě vyzvedli mou bytost, památník vlastního nekonečného umu a dovedností, skulpturu dostatečnosti v rámci možností, v univerzálních limitech evoluce, tak jak probíhala na Zemi? Svět podle Boha? Nikdo není dokonalý, ani vesmír a jen díky nedokonalosti, je takovým, jakým se být zdá. Množství testů, vstupně-výstupních kontrol, shoda vzorů a kopií, plánů a skutečnosti samozřejmě vylučuje chybu techniků, a já to vím. Co naplat.

Fáríh s Ottou odhodlaně kráčejí kupředu, v těsném závěsu cupitá mamá. Postava v dálce mává, odhazuje vajgl, nasedá do auta. Na střeše zablikal nápis Taxi. Vidím, co jsem viděl a teď sklápím zrak, sleduji špičky bot, stín. Noha, nohu mine. Zaostávám, nestačím. Musím na chvíli zastavit. Tma. Má silueta natažená halogeny přistávací věže. Může být drobná srdeční příhoda rozporem mezi světem podle Boha a evolucí? Rodilý Baut přetvořený vyšší mocí na člověka. Tragikomické. Paradox paradoxů. Nezbývá, být chvíli lidsky smrtelným. Bolest pod hrudní kostí ustupuje. Události posledních dní byly tak podivné. Prosím, řekni mi, kdo jsi? Jaká budou tvá rozhodnutí? Člověk a racionální bytost? Nesmysl. Zhruba ze dvou třetin lidské chování ovlivňují emoce. Ještě dříve než člověk dokáže myšlenku zaregistrovat, zpracovat, vyhodnotit, už milióny neuronů vysílají nesčetně informací, jež kupříkladu, s právě proneseným logickým výrokem, výsledkem rovnice, banálním sdělením, mají společný tak akorát celistvě sdílený, nerozborný guláš vědomí na věky, věků. Omyl, nic není na stálo. Všechno se neustále mění, vzniká, zaniká, poznenáhlu a pomaloučku přizpůsobuje se nekonečnému kosmu.

Bolest ustoupila. Přidávám do kroku, dobíhám ostatní. Znovu stejná otázka. Kým bys chtěl být a dovolí ti to ostatní? Mluvím o altruismu a lidské kooperaci. No, když tak koukám na Fárína s Ottou, vynechám ctihodnou Sigismundu, vidím, že tím SuperGuru budu muset být opět já.

Račte panstvo nastupovat. Uklonil se taxikář. Sigismunda Ingebold ho sjížděla od hlavy k patě nedůvěřivým pohledem, usmála se, až když ji nabídl rámě a pomohl do sedadla. Majordomus držel dveře.
„Pánové, vzadu není místo pro tři, sice, když vidím skládat naší bagáž do vehiklu opodál,je mi tě Fáríhu líto, ale není zbytí.“
„Vaše přání je mi rozkazem Efendi.“
Taxikář popotáhl významně obočím, jako by k údivu nestačily naše arabské hábity. Dlaní pohladil plešku, podrbal bradku a zaťatou pěstí ukázal vpřed. Podivný drožkař. Vehikl krytý plachtou se rozjel a my za ním. Lesklá mokrá vozovka, zatopené pasti děr pod hladkým povrchem, průjezd dlouhými, táhlými prohlubněmi vyplněnými štědrou vrstvou vody, která zurčela pod koly. Nezvykle rušná cesta v pátek večer. Protijedoucí řidiči se neobtěžovali tlumit světla a vždy, když se vyřítili proti nám, bleskly reflektory jako polární záře, sprška od kol pleskla o kapotu a ono to zaznělo jako dálkou tlumená ozvěna výstřelu z kanónu. Faríh s hlavou na kolenou, snad na korbě podřimoval, vypadal v záblescích dojemně a přízračně. Jednou ho našpulovaného musím pozvat do Strobáka. Zamyšleně jsem hleděl do tmy a bezděčně se usmíval na sedadle za řidičem, který s mamá plynně konverzoval v německém jazyce. V momentě, kdy se ho optala, kde se tak dobře naučil německy, odvětil, že to vůbec není podstatné, prý hlavní je učit se. A to zopakoval ještě dvakrát! Byl mi povědomý ten podivný drožkař. Ale asi má pravdu, protože lidská zvídavost a touha poznávat jsou nekonečné. Odhalili jste tajemství hmoty, dokážete zachytit neviditelné formy záhadné energie. Spekulujete o teorii strun, prostoru a čase, více dimenzích, paralelních vesmírech. Kolik jich vlastně je? Dva, nekonečně mnoho? Vím o tom své, jen nedokážu vše srozumitelně popsat a vy pochopit, i když bych chtěl a vy jistě také. Prozatím. Jak sami vidíte, jsem unavený, krapet se má lidská osobnost rozpadá, mimozemská nesmí nabýt vrchu, tak setrvejme u dvou světů, oddělených málem atomů. Ostatně, není to špatný model. Věřte mi nebo ne, vidíme vás v paralelním vesmíru, podobném vašemu, bez fyzikálních extravagancí, možná je trochu barevnější, takový pastelově postelový dožluta a bledě modra. Vypadáte stejně tam, i tady. Stojíte s kabelkou, aktovkou, kočárkem na zastávce a víte, že autobus pojede doleva. V paralelním vesmíru máte namířeno třeba doprava nebo stepujete o ulici dál. Prosím, pozorně mě poslouchejte. Důsledně si představte, že Váš život je snem toho, na druhé straně.

Jak se Vám cestovalo červí dírou?
Jménem bautího kolektivního mozku, Váš Rudý Bill.

http://www.youtube.com/watch?v=_sAKRpjmZj0

ŠÁRKA LETÍ DO BELGIE

Posted in Ahoj by ondys on Listopad 24, 2011

Šárka s flétnou

 

Vánoční vystoupení

 

Retro music

 

Latin divas

 

 

PROFESOŘI, HUJEŘI A TAK…

Posted in Gril by ondys on Listopad 23, 2011

Když vyjdu z toho, že na začátku je normální žena s mužem v choulostivé pozici se srandovními pohyby, aby se jim narodil člověk, jenom žasnu nad podobnou opovážlivostí ignorovat asistenci všech samozvaných žvanilů ohánějících se pokrokem s případnou snahou příkladných svatoušků si patrně namočit taky podle své sexuální orientace a milostný akt dvou lidí povýšit na společenskou událost na úkor intimního vztahu. Normální muž, žena a jejich dítě mají ve vínku nutnost bojovat za pouhé přežití ve svém životním prostoru a je i v zájmu okolních, aby se našla nejnutnější pravidla, s pomocí kterých se zabrání nelítostným střetům s tragickými následky v zájmu muže, ženy a jejich potomků s různými složitostmi uvnitř základního celku každé společnosti lidí. Pokud nejnutnější pravidla fungují, přirozeně formují vztah rodiny k nejbližší obci i k celku, do které jejich obec patří, a nejušlechtilejší názvy s důvody jsou lhostejné. Podivné je, že na nich trvají většinou ti, co by neměli valnou šanci samostatně přežít a obhájit svou existenci, a tak se snaží bezohledně parazitovat na okolních a hromadit pod sebe. Dnešní situace současného světa je zbytečně komplikovaná především kvůli tomu, že se vždy najde dost lidumilů s neukojitelnou touhou po moci napravit nedokonalost i krutost přírodního systému, jehož jsme zatím ještě přirozenou součástí jako živočišný druh s děsivě úspěšnou snahou vyhladit nepohodlnější, a ze svých osobních zájmů promění jiným nedokonalost i krutost v nesnesitelnost okolního světa s hrůzostrašnými konci pro drtivou většinu, někdy i pro všechny v globálním rozměru, pokud člověk s omezenou energií a časem svého života výhodně zapomene na smysl existence ve všem, co ho přesahuje (i třeba jako jednotlivce mezi lidmi). Rozhodně není – podle mého soudu – v hromadění zbytečných věcí, poručníkovaní ani v parazitování…

VOLE

Posted in Pikant by ondys on Listopad 22, 2011

Z mailu od Míry

Co na tom psaní máš? Je to přece kravina, když dneska nikdo nečte. Občas slyším podobná slova od známých při náhodném setkání. Na jejich obranu musím dodat, že to jsou lidi z ulice, kde se žije dost těžce. Mají politiky na háku a nechodí volit. Vědí, že musí nějak přežít, a nelámou si hlavu vírou, že to někdo vyřeší za ně. Na obranu tvrdím, že se občas probudím s příběhem, který se mi zdál ve spánku. Byla by škoda nechat ho smazat realitou. Naskicuji kostru na papír a podle volného času přepíšu na počítači i s potřebnými detaily. Zakroutí hlavou a někdy dodají, že to mám dobrý. Nevím sice co, ale jo. Oni v podstatě taky, jenom o tom nevědí.

Vladimír Ondys 15. 8. 2004

Z mailu od Yardy

CESTOU PRO ZUBY

Posted in Ahoj by ondys on Listopad 20, 2011

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Oklikou kolem Yardy

Už můžu zas kousat!