Vladimír Ondys – Z konce světa

Alkáči – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Prosinec 29, 2017

Jen tak letmo, světem letem, proč pořád podávat výkon, že? Účel a smysl? Ale jděte někam… Opylovat květinky? A na co máme včeličky? Víte vůbec, že v ráji vůbec není přeplněno. Je tam pusto, prázdno, ha. Kdo by to byl býval řekl? Nechápu, proč všichni chtějí do pekla. Lidi většinou všechno zkurvěj. Koukněte na mě? Nejsem krásný? Že jo, girls & boys? Závidíte? No tak, aspoň trošku? Tak si navzájem spolu chvíli pozáviďme. No, není to fajn? Bratry moly a ty noční můrovaté na chvíli zatraťme. Jsou fajn, ale dneska na ně nemám náladu, navzdory společnému kruhu stratégií přežití. Ti noční jsou docela kaskadéři. Jakmile i na třicet metrů zaslechnou vampýra, jebnou sebou o zem. Chápeš? Mrdky ošuntělé. Noc je jejich dnem. Zoufalé! Pár kámošů od lišajů mám. Též fajní synci, ale ti jsou fakt drsní. Namakaní stíhači. Intenzívně chlastaj, smrdí a mluvěj rumunsky.

Náš život trvá jenom chvíli. Chvíli požít, rozmnožit, po několika dnech křídla ošoupaná, lesk a glanc barvou spíše hlíně podobné, přilnu k ní jako všichni ještě živí, vždyť…, vesmír je děvka prolhaná, jak vám časem jistě dojde… Posledně mě pobavil tenhle ten… Darwin, víte? …podle jisté hlubokokundné tropické byliny predikoval, že musí přeci existovat nějaký druh, který by ji opýlil, aniž by znal mýho kámoše s extrémně dlouhým sosákem – Xanthopana morgani.  Je velmi plachý. Fajný synek i cérka, dle křídel nepoznáš. U nás není žádné MeToo. My, Samci, jsme prostě lépe vyvinutí, dokonalejší čivy celostně, slyšíme zadečkem i hrudí, housenky nám fandí, chloupky okolo lýtek, bdělé receptory  tykadélek, delší střevo i sosák a spoustu, spoustu jiných udělátek, taky máme péro…, pasivní samice! Proč se snažíte být lepší než my, když jste. Nu, taky jako pitomci musíme nasávat vodou ředěné minerály (bez vodky), abychom je předali vám během kopulace, Lásky. A nevzdávejte se lidi kritického myšlení, když vidíte nás, Krásné! A taky…, chraňte…

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff

Pfff – 2018.

🙂 )))))))))) Už dolétali

 

Reklamy

A ZASE JE PO VÁNOCÍCH

Posted in Krátce by ondys on Prosinec 27, 2017

Děti jsou pro mne nejkouzelnější pod stromečkem navzdory tomu že jednou vyrostou.

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

Vánoce 2017

TŘEBA SE TO HODÍ O VÁNOCÍCH

Posted in Krátce by ondys on Prosinec 20, 2017

Latinsky:

Pater noster, qui es in cælis,
sanctificétur nomen tuum;
advéniat regnum tuum;
fiat volúntas tua, sicut in cælo
et in terra.

Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie;
et dimítte nobis débita nostra,
sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris;
et ne nos indúcas in tentatiónem;
sed líbera nos a malo.
Amen.

ŠTĚSTÍ

Posted in Krátce by ondys on Prosinec 16, 2017

Často připomíná pampeliškové chmýří, osud foukne a nenávratně zmizí…

Omluva – Jaroslav Hutka

Posted in Z pošty by ondys on Prosinec 7, 2017

Vážení přátelé,
omlouvám se, ale čtvrteční koncert U hasičů k mým 50 letům na jevišti se odkládá kvůli nemoci na 24. května 2018. Už mě dostihla panická otázka, kvůli jaké nemoci? Kvůli zákeřné svini, která se jmenuje chřipka a už týden mě hrubě a za celé tělo drží v posteli a ždímá jak houbu.
Dnes už se mohu alespoň posadit ke stolu a omluvit se světu.
Jinak dobrá zpráva je, že vychází deska vánočních balad Nebeští malíři, kterou jsme natočili s Radimem Hladíkem před dvěma desetiletími. František Sušil je našel na Moravě v první půlce 19. století, tak to není takové zpoždění. Jsou krásné a zapomenuté.
http://e-kompas.cz/z6484-nebesti-maliri

Obsáhlý booklet k desce dávám do přílohy a další koncerty, které snad už zvládnu, jsou zde: http://www.hutka.cz/new/html/kalendar.html
Přeju pěkné Vánoce.

Srdečně Jaroslav Hutka
http://www.hutka.cz

padesat

04-BOOKLET_Nebesti maliri

ZÍTRA

Posted in Ahoj by ondys on Prosinec 3, 2017

Čas běží, budou to tři roky, kdy jsem o fous unikl smrti nebo mnohem tíživějšímu postižení. Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy mne dostala mozková mrtvice a nekompromisně poslala k zemi s pozdějším poznáním, že jsem ochrnutý. Skoro dva týdny v bytě jenom se stafordem Rockym jsem čekal, že umřu jako oba rodiče, ale dcera Veronika mě našla a zachránila. Dva měsíce jsem se zbavoval nejhorších následků ve zdravotnických zařízeních a bez Veroniky i Tibora by všechno bylo mnohem horší.

Nesvedl jsem udělat ani krok bez pomoci