Vladimír Ondys – Z konce světa

JAK VIDÍM TREND SPOLEČENSKÉHO VÝVOJE V PŘÍŠTÍM ROCE?

Posted in Gril by ondys on Leden 8, 2010

V dětství mi táta vyprávěl o jednom vykukovi, který s ním pracoval v partě dřevorubců za první republiky. Po každé výplatě na konci týdne se zastavili v krčmě a vykuk patřil k nejrozmařilejším hýřilům navzdory tomu, že měl nejpočetnější rodinu. Mezi ostatními byl oblíbený přiměřeně k tomu, jak byl pohostinný, i když sami mysleli víc na vlastní rodinu a více či méně s ním pohrdali. Možná mu i trochu záviděli bezkonfliktní návrat z hospody, problém byl s jejich ženami, manželka vykuka byla slabomyslná, vděčná za to, že se jí ujal a neuměla počítat. Vykuk všechny zbylé peníze rozměnil na nejmenší drobné před odchodem a doma je vysypal na stůl. Vždy s tím způsobil velkou radost celé rodině. Slabomyslná manželka radostně spínala ruce nad hromádkou bohatství a s nevšední ochotou splnila očekávanou povinnost k tak příkladnému manželovi, rozčarování se vždy dostavilo až při nákupu u Žida, ale vinu za jejich nelehkou situaci vždy svalila na jeho údajnou chamtivost, s jakou ji vždy neúprosně rychle zbavil peněz od nevšedně pracovitého a starostlivého manžela.
Poslední dobou si často vzpomenu na otcův mravoučný příběh – asi mi chtěl naznačit, jak moc si váží mé sečtělé a spořivé maminky, která ho i jako hodně divokého a silného chlapa uměla umravnit – když vidím pestrobarevné populisty v televizi, poslouchám, nebo čtu jejich slova o tom, co je nutné údajně pro celospolečenské dobro a nikdy by mne nenapadlo, že po tak velkoryse socialistickém přerozdělování do zdravotnictví a školství současní mladí muži mohou mít doma tolik slabomyslných žen, kterým nevadí společenské hýření z půjčených peněz na úkor vlastních dětí asi jenom proto, že se během školní docházky nenaučily dobře počítat. Dnes vědí už i hodně nevzdělané ženy v Argentině, jak to dopadne, když na mužské není přísnost v podobě válečku na nudle, pokud se pod vlivem třeba údajně sociálně nejlítostivějšího i paradoxně hodně bohatého vykuka s podivnými kumpány snaží zmocnit veřejného prostoru a musí neuvěřitelně lámat zavedená pravidla s náborem nových členů, jak se stalo v našem kraji (v případě dvou největších stran) i okrese (ČSSD) zvykem ohledně demokratického přehlasování stranických oponentů s jiným názorem, aby k tak bezohledně i nesmyslně rozmařilému způsobu života měli krytá záda třeba ideologií, která ze své podstaty opravňuje připravit o majetek jiné s požehnáním většiny!
Otázkou je: Co ještě má společné s demokracií a svobodou litý boj o moc a přerozdělování veřejných peněz ve spojení jenom s výhodami pro osobní obohacení vítězů voleb?

Reklamy