Vladimír Ondys – Z konce světa

Vyhlídky a Věže III – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Září 28, 2016

(kola se točí a čas letí)

Nastává podzim. Listí zdánlivě navěky zelené opět žlutne, hnědne, opadává. Potvrzení pomíjivosti, naplnění jedné etapy, počátek další. Stromy jako kruhy spirály nahlížené perspektivou dítěte. Vidí, ale  nechápe. První padlí překvapí už koncem srpna. Nejdříve usínají topoly. Bodejť ne, když lemují většinu chodníků, cest, cestiček a jsou chodcům i cyklistům první na ráně. Mezi paneláky často zahlédnu veverku, z balkónu jednoho brzkého ráno zbloudilého zajíce a jednou cestou na zastávku dokonce pomatenou srnku. Letošní nadměrná natalita kosí populace je očividná. Samí černí ptáci okupují trávníky a křáky uprostřed lůna sídliště. Takové slezské kosovo. Šikmé slunce vrhá podezřelé stíny. V bytě zavládla kosa (nemyslím ptáka, ale zimu). To pak zbývá zalézt pod deku, popíjet čaj s rumem nebo rovnou holou vodku, popřípadě se pustit se do pletení šálů nebo šoupnout nakrájená jablka do trouby, vyrobit křížaly a zároveň si hezky přitopit. Hlavně neusnout, bo hostit požárníky uhlím není ani v Bezručově kraji normální, Girls & Boys.

Nyní již vzhůru do věží a já první, v čele poběžím. Prachatice jsou sympatickým městečkem a to kupodivu okresním, přihlédneme-li k asi 12.000 tis. místních obyvatel, jedním z nejméně lidnatých reprezentantů vyšších správních celků (asi 4. od konce). Budou volby, je třeba sledovat politické dění i na krajské úrovni, Girls & Boys. Ale k čertu s fakty, snad jen, že název je odvozen od jména šlechtice Prachaty, anebo prahu do kdys neobydlených hvozdů. Jinak, příjemná cukrárno-kavárna s venkovním i vnitřním posezením je hned za vstupní branou do starého města. Naproti přes cestu vývařovna, dříve tyhle podniky provozoval RAJ, dnes nevím, ale rázem jsem se ocitl o 30 let zpátky. Stejná jídla, stejný ksichty, mastný vlasy, opuchlý lehce dementní hlavy, žádnej Mekáč, sterilní markety nad hromadnou chcárnou u dálnice, žádné kamióny, kurvy, wifi-free, bezmocně jsem zcepeněl uvnitř černé díry nostalgie… Na věži byl jsem myslím sám. Příjemná, fajna, nenaročna ona krásna věž. Hezky bylo. Pak jsme vyrazili do Passau, kde chcalo a bylo divně.

Víte, ono ty poznávací zájezdy taky nejsou pro každého. Každopádně lítáte jako blbec mezi kompromisem tam něco vidět, tu si dát kávu, posedět. Hlad i bolest bývá všudypřítomným společníkem, focení osobní tryznou ztracených příležitostí, do toho zpruzené davy, divní lidé, furt máte pocit, že vás chce někdo ošidit, pokud ne hned okrást, místní tlamy vámi opovrhují…, no ještě na to vzpomínejte v dobrém!

No, ať to máme za sebou. San Gimignano, zmiňovaný italský Manhattan. Prostě vypadá starobyle do mrtě, romanticky z podhledu, nadhledu i zevnitř, čímž vším taky je. Já trávil většinu času v jedné kavárně, nerad odskočil na věž, z prostého důvodu, místní servírce jsem v očích zřel, že musím být George Cloony, místní věž a UFO zároveň. Provinčně místní, ale moc hezká fena, létem šťastná hnědooká dcera. Vysušit, zabalit, vzít sebou…, do pouště, pche. Taky znásilnit, zabít, když to nemůžeš mít!

Jinak pod hradbami je supermarket COOP, přijatelné maloobchodní ceny, džusík Gatorade fajny, podchlazené tagliatelle, které se prý dají běžně koupit i u nás v hyper-super, asi asi, božské z Itálie i jako polotovar, druhý den uchovávané v mírném polochladu, neznám lepší kromě čerstvých a horších zdejších. Opět doma.

Opatrně otevírat památníčky, protože odpustky ať už v kříži, vlajkou, nebo jen nedostatkem vědomí bližních, jichž dobro hlupstvím a slabostí bude zváno, cestou pomýlenou, nádoby hodné sraní, vzývané k navršením kupky vlastní, vězte, Svatí umírají s Námi! Bratr Boleslav násilný, vzývá moc, spojenectví vírou zaštiťuje, nevzdává, bojujíc. Bratři to musí tušit, zhubme je (), byli jsme mocní a mocní budeme!

 

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Vyhlídky a Věže

Reklamy

Navštívil nás puštík – Viva

Posted in Ahoj by ondys on Září 26, 2016
Překvapil nás – ke vstupu si zvolil komín od krbu. Není nijak široký a dlouhý je asi tak 12 metrů. Naštěstí se nechal celkem snadno chytit a po vypuštění radostně odletěl. Zbyla nám na něj památka: rozbitý džbán a tři nepřehlédnutelná lejna. 🙂
Návštěvník

Návštěvník

SMEKÁM

Posted in Z pošty by ondys on Září 24, 2016

Dobré září všem,

dovolte, abychom vás seznámili s aktuálním stavem výtěžku 15. ročníku květnového benefičního Útulek Festu 2016.

Tento bude předán ve státně-svátkovou středu 28. 9. 2016 třem zařízením na Ústecku, kam vás také srdečně zveme:
Začneme v 10h v Centru pro opuštěná zvířata při ZOO Ústí nad Labem (www.utulek-ul.cz), abychom se na cca 13h přesunuli do Sdružení na ochranu opuštěných zvířat Fousek na Teplicku (www.fousek-kocky.cz) a v cca 16h motor vypnuli v řepnickém Psím domově na Litoměřicku (www.psidomov.cz)

Krmení (zejména pytle granulí, ale i konzervy) v celkové hodnotě 40.000 Kč předáme takto:
Ústí & Řepnice (psi): 2 x 16.000 Kč = 2 x 613,6 kg
Teplice (kočky): 8.000 Kč = 133,6 kg
V celkovém součtu jsme tedy na 1360,8 kg kvalitního krmení zn. Calibra!

Tímto jsme také překonali výtěžek předcházejících dvou ročníků (2015 = 30.000 Kč; 2014 = 37.000 Kč).
Celkové skóre za patnáct let existence Útulek Festu činí 440.000 Kč.

… a my se pouštíme do příprav 16. ročníku, který se, podle všeho, uskuteční opět na ústeckém hradě Střekov druhý květnový víkend roku 2017!

Děkujeme, že zprávu pošlete dál & přejeme vám pohodový podzim!

Za pořádající i řádně zapsaný spolek Útulek fest:
Emil „Emilio“ Dvořák (739 312 901) & Jiří „Póža“ Poživil (606 702 196) & přátelé
(V Děčíně & Ústí nad Labem dne 23. 9. 2016)
http://www.UTULEKFEST.cz & http://www.facebook.com/utulekfest

Vyhlídky a Věže II – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Září 17, 2016

(plachty a stěžeň)

 

Navštívila mě líná moucha. Lozí po linoleu, občas popoletí, zakrouží okolo hlavy, prosmýkne se před monitorem. Pokaždé se leknu. Nerozeznám, jestli to není jedno z oživlých písmenek vyskakujících z obrazovky a nezažívám očekávané delirium tremens. Pět minut putovala podlahou, teď se plazí pod okenním parapetem. Štve mě. A opět špacíruje po zemi. Mrcha. Asi ji zabiju. Nečekaně horké indianské léto, hic a bezvětří, jachta línější než ten příslušník hmyzí říše, voda po čertech smrdí rybinou, na hladině listí topolů, úlomky větviček, sinice, opar a nuda v údolí Lombardských hor.  Chce se mi chcát.

No nic, pokročím v tématu. Nebudu popisovat vyhlídky z různých výškových budov, mrakodrapů, rozhleden, kopců, velehor, i kdyby se tisíckrát nazývaly věže. Na vrcholu žádného takového stavení nebo přírodního divu jsem totiž nebyl. Girls & Boys.

Výškové budovy ani vrcholky hor mě nelákají, po světě jich je hrozně moc a často jsou hrozně daleko nebo vysoko. Přesto, shodou okolností, jsem před týdnem upravoval starší fotky z Versailles, abych záhy zjistil, že od pořízení uběhly přesně 2 roky. Zámek včetně interiérů je přehlídkou marnotratnosti, ošklivých bust a soch, úchylného opojení zlatem. Divím se, že toho posledního Bourbona na francouzském trůně nesetli hned aspoň 3x. Nemyslím za jeho přístup k porobenému zemědělnému lidu a městské lůze, ten shledávám navýsost spravedlivým, ale za prachmizerný vkus. Jak říkal učitel Velkého Che: „Užiteční idioti se poperou, aby nám dodali i provaz, na kterém je poté pověsíme.“ Mizerně placená učitelka se opakuje a je historií lidstva.

Pro šťouraly, kteří nacházejí zalíbení v genealogii a dějepise jen dodám, že Ludvík XVI. nebyl posledním francouzským králem rodu Kapetovců, jen vrcholným představitelem monarchie – následovalo vyhlášení republiky, posléze císařství. Dynastie Bourbonů má i dnes potencionálního uchazeče o královský titul (Ludvíka Bourbonského, vévodu z Anjou). Žije ve Venezuele a je to Španěl, což je fajn. Jo, jeho matka byla vnučkou diktátora Franka. Ale těch – jak se jim říká – pretendentů je více, včetně Bonapartů nebo mocného rodu Palosinů.

Po návštěvě Versailles, v jejichž zahradách jsem cestou od Velkého Trianonu* doopravdy zabloudil, a to se podaří málokomu, následoval výšup, prý kdysi nejrychlejší zdviží vůbec, na Věž Montparnasse (postavena 1974). Přesto mě ukrutně bolely nohy, jen jsem povlával po otevřeném 59. patře a během focení úporně myslel na návrat do garáže mezi šváby, k nedopité láhvi Laku na rakve (ubytování kategorie F1 – brutální eufemismus). Samozřejmě výhledy podél Seiny vám nabídnou téměř vše pařížské nejslavnější. Jen pro doplnění: TripAdvisor předkládá vesměs kladná cestovatelská hodnocení a pokud se vydáte po stejnojmenném bulváru směrem od centra, narazíte i na řadu proslulých kaváren, kde lze potkat převážně místní, a která jedné dobrovolné respondentce dokonce evokuje atmosféru Ztracené generace. Kam na to ti lidé chodí? Podle znalců Paříž není tou, kterou bývala před 10 léty, ani tou před léty dvěma. Proč? Asi tušíte…

Ještě než vyrazím do San Gimignana, vylezu na Česko-Budějovickou Černou věž (71,9m – absurdní těch 10 cm). Vyhlídka hezká, schodů nečekaně mnoho, počasí něco mezi vrcholným létem a koncem světa, světelné podmínky solidní, závratě víceméně stabilizované, puzení močit únosné, ksichty na ochozech sympaticky vyděšené, koukat během výšlapu mladým babám pod sukně (chtěl jsem napsat na kundy) jsem opomněl, holt skleróza. Něco o historii věže případně vyhledejte sami. Čtvercové náměstí Přemysla Otakara II. malebné, Samsonova kašna velmi povedená, káva dobrá, posezení vymazlené**, servírky ochotné, příjemné, ba nadprůměrně hezké, fakt dobré kůže. Osvěžující veskrze přírodní mandarinkový nápoj za 40-50,-Kč jsou tři pomačkané měsíčky mandarinky zalité sodovkou a Budvar chutná jako pivo. Pozitivní místo. Potřeboval jsem nakoupit pár věcí, na místě ubytování bych to nestihl. Analgetika, pláštěnku, kleštičky na nehty a kraťasy nad kolena. Prášky kvůli zánětu ramene, pláštěnku abych se neumáčel ve sprše, kleštičky, aby mi hlad nevelel živit se přerostlými nehty, kraťasy nad kolena nemám ani jedny a mám velice hezké nohy. Všechno jsem našel a nakoupil během sto metrů chůze. U dr. Maxe, se ptala hovorná, velmi zachovalá lékárnice zdali mám jejich kartu? Mám ale ne tady… Tak vyzvídala datum narození, pak nahodila křestní jméno, jestli pasuje, databáze umí hodně, mě to nebavilo, tak jsem na ni vybalil vše včetně rodinného stavu, oblíbené barvy a jména jachty. Smála se. To jedete takovou dálky, abychom zjistili, že kartu máte měsíc propadlou. Jsme zajatci blbých fóru globálního marketingu. Zaníceně poznávám pamětihodnosti a systém nasírá píčovinami. Kraťasy mi střelil starej Vietnamec – poslední, vůbec jediný takový kus, navíc ve slevě. Barvy khaki nebo spíš takové, jakou se natíraly interiéry kasáren a v Rusku je dodnes vedle rudé nesmírně oblíbená jako estetický standart. Stejně je zajímavé, že ti Vietnamci vypadají na všech místech republiky stejně a mluví stejným přízvukem. Docela absurdní jistota, ne? Vypadám v nich jako figurka do jazzu, po našymu cyp, ať ústroj doplním jakýmkoli tričkem. Možná to bude těma nohama. Ale neplýtvejme sebemrskačstvím, docela šly a chodí.

Moucha tu lozí už třetí den. Sedá na mně a ocucává, nebo co. Jsem si všiml, má jedno křídlo vykloubené, či pochroumané. Tse, tse. Moucha invalida. Utečenka. Štve mě, ale zabít ji? Neetická krutost, fuj! Nechám ji žít! Ať si na mě sere, já to zvládnu. Nakonec si porozumíme. Občas mě přepadá děsivý pocit, že ten odporný hmyz je šťastnější nežli já. Čtvrtý den kamsi zmizela.

* Trianon (1920 podepsána smlouva významná i pro Československo, jinak privátní panovnická šukárna – královně byl vyhrazen Trianon malý)

** „Spapej hovínko“ – David Letterman

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

Vyhlídky a Věže II

BEKY

Posted in Ahoj by ondys on Září 15, 2016

Známí se rozhodli odletět na dva týdny až na vzdálenější konec USA do Kalifornie a požádali mne, zda bych se jim nepostaral o titěrnou fenku. Verunka se smála, že jim vrátím vypasenou jitrnici, furt nemůže přenýst přes srdce, jak se Latynka ode mne vrátila domů 🙂 naducaně spokojená, než ji opět začali trápit hlady, 🙂 )))))))))))))) aby zase vypadala jako dokonalá psí manekýnka.

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

 

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

Beky

STÁLE JEŠTĚ STARŠÍ

Posted in Pikant by ondys on Září 13, 2016
Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

Stále ještě starší

A JEŠTĚ STARŠÍ

Posted in Pikant by ondys on Září 11, 2016
A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

A ještě starší

STARÁ FOTKA

Posted in Pikant by ondys on Září 9, 2016

Nad obrázkem i textem na druhé straně jsem si znovu uvědomil, jak jsem v mládí lehkomyslně hazardoval se svým osudem. Byl jsem zrovna tehdy ve vojenské základní službě, a kdyby mne soudruzi chytli v civilu při svévolném opuštění posádky a zakázaném styku s valutovým cizincem, který se na jaře vrátil do civilu z bundeswehru, 😛 nehezky by se mnou zatočili…

Juni72

Juni 1972

Juni 1972

Juni 1972

JENOM VALÍM OČI

Posted in Pikant by ondys on Září 4, 2016
A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

A to je Fífovi pět

:) Opět s pevnou půdou pod nohama

🙂 Opět s pevnou půdou pod nohama

KDE JE MARTINA?

Posted in Ahoj by ondys on Září 1, 2016

 

Moje kočky

Moje kočky

Moje kočky

Moje kočky

Moje kočky

Moje kočky

Zůstala na Kanárech

Zůstala na Kanárech