Vladimír Ondys – Z konce světa

JehoVary – jetemsvětem od Palosina

Posted in Palosinův koutek by ondys on Leden 19, 2018

 

Že se ty programy jmenují tak sladce. Pokoj světla – LightRoom, vlny snů – DreamWeaver, Adobe Acrobat – asi nějaký čínský gymnasta nebo co? Klikneš na Iděs a tam Zeman versus Drahoš! Normálně, mladší ségra přikázala, že musím volit toho Drahoša, bo sama bydlí v té ďuře, kde on prožil dětství a mimochodem prý jsem absolvoval stejnou střední školu jako on. Bo to On nejznámější absolvent gymnázia, kde mi iDnes, při vzpomínce na ty profesorské komunisty naskakuje kopřivka od zad k ocasu a kulky smrskávají se kamsi k řiťi. Já pravím, dyť ten chlopek je tak zoufale něvyražny, mdlý (prázdný sud, jak píše nějaký podnikatel na Parlamentních listech), že kurva, i ten vyvrženec pekla Myloš je darem nebes. „No, no, měl ses více vzdělávat, učesat a smrdí ti nohy.“ Typicky babskou podpásovku bych přešel ironickým šlehem, ale mě ty nohy fakt smrděly, chcete si čuchnout Girls@Boys? Efekt silného vjemu na amikdalu funguje fest. All The Best, pozdravuji z cest. Fuj…

JehoVary. Taky mi jakýmsi nedopatřením loni napsal felčař lázně a hned přímo Karlovy Vary. Chápete, lulíni/y? Tak se zajímám o toho zakladatele, historii, přítomnost a tak celostně. On to jistě byl chytrej chlap. Řeči znal, měl plnou bab, bhe…, tu Blanku asi fakt miloval…, slzy tekly mu sedě na trůně, když…, no, jako…, taky jsem senzitivní, že…, co všechno stihl, možná ty české luhy a háje byly sjízdnější než dnešní dýone. Francie, v Lucce byl i toskánská vesnička se po něm nazývá…, no kyvadlová diplomacie se tomu říká…, a cena…? Královská koruna? Nezměrné úsilí a těžká fyzická práce intelektuála tehdejší doby!? Havíř slunce, takové jméno jeho jest: Luxemburg! No tak, slunohrad, no Čtu i Perlementní Listy a co tam vyblil občan Bok, hodno předešlýho slovesa. Fuj, a to jsem nedávno a napodruhé shlédl filmík Občan Havel. Havel Václav je génius žijící v…, ve mně určitě. Nemusíme jen chválit, že jako? Sem tam malý pogrom, co chcete, středověk, i ti pomlouvační Němci dnes nějak utichli a ztratili zájem. Mladí Bavoráci k moři a nesrat je Merkelovou a socialistickými kecy, Áuu ÉÚÚ, když už BavorisheMotorWerke šlape kolem planety i k nám.

Tak, Girls@Boys, už mám docela upito. A já jen chtěl vzdát hold(t) lidem, kteří nás…, ne, Českou, Moravskou, Slezskou kotlinu…, opečovávají v prospěch svůj…, tedy Náš, Hlávko…! Volím Myloše!

Rád bych Vás provedl Vary alespoň ve fotografiích. Kulhám, dojdu sám. Vyjet lanovkou nahoru, pak po stezce dojít k zmršenině kamzíkoovce, nelze jinak, okolo Petra Velikého, po žluté do Hospody u Švejka, musí bejt. Hezký. K vyhlídce Karla IV. Musíte druhou stranou, opravdu to stojí za to, zvláště pokud rádi fotíte. No anebo z druhé strany, busem zastávka na vyhlídce, nebudete litovat. Che je Velký!

JehoVary

JehoVary

JehoVary

JehoVary

JehoVary

JehoVary

JehoVary

JehoVary

JehoVary

Reklamy

HRAD UPROSTŘED EVROPY

Posted in Krátce by ondys on Leden 19, 2018

V parku na lavičce seděl důchodce v exekučním řízení a krmil se holuby. Život prošpikovaný stařeckými neduhy ho nevýslovně sral a v kapse měl dávku marjánky na posledního jointa. Usilovně přemýšlel, co bude dál a jak to případně navléct, když zahlédl bezdomovce. Rozmrzele tlačil po cestičce kočárek s hubeným úlovkem z kontejnerů a netušil, kde dnes složí hlavu v lezavém počasí.
„Mladý muži, přisedněte na kus řeči!“ vyzval ho a výmluvně začal balit cigaretu.
Trochu společně pokouřili, hodně se nasmáli a svět vypadal přívětivěji. Ani bezdomovec tak příšerně nesmrděl. Důchodce sáhl po nedaleké igelitové tašce a vyndal z ní kladivo. Potěžkal je v ruce a prohodil směrem k bezdomovci: „Párkrát mne vem přes hlavu a na oplátku si můžeš vzít celoživotní úspory, mám je zašitý v mantlu.“
Jak řekl, tak se i stalo, ale s penězi to nebylo slavný.
Po několika letech pobřežní hlídka zachránila člun se Somálci ve Středozemním moři, kteří se vydali do EU za lepším, a umístila je v uprchlickém táboře. Největší pozornost okolí poutal nejmladší, který všude neustále maloval jediný výjev. Siluetu středověkého hradu a postavu člověka sedícího za mřížemi v oknech.

Padesátý šestý koncert na schodech – Milan Martiník

Posted in Z pošty by ondys on Leden 4, 2018

Jazzu mír dámy a pánové! Nový rock je tady a já si vás dovoluji pozvat na další, v tomto roce první koncert na schodech. Tentokráte bude v rytmu 30. a 40. Let. Chléb náš vedlejší, dej nám jazz. Budeme se na vás těšit. Smrt folku a kááááááááááántry. Váš božský double M.

ČLOVĚK DOSPĚJE A ZJISTÍ

Posted in Krátce by ondys on Leden 1, 2018

Že často nedosáhne na každé své přání a občas zase dostane i to, o co vyloženě nestojí. Nadějné je vysrat se na oba dopady a pokaždé si zachovat odstup.

🙂 Od Romana a Olči