Vladimír Ondys – Z konce světa

Žabičky

Posted in Z pošty by ondys on Leden 30, 2009
Žabičky

Žabičky

Jak nás vidí Bulhaři

Posted in Gril by ondys on Leden 24, 2009

 

Češi na Entropě

Češi na Entropě

Hezká od Vivy

Posted in Z pošty by ondys on Leden 24, 2009
Vždy vesele

Vždy vesele

Kdo neskáče, není Čech

Posted in Gril by ondys on Leden 18, 2009

 Stalo se to před mnoha lety. Krátce po půlnoci jsem přijel z Ostravy a šel spát. Ráno, někdy kolem čtvrté hodiny, mě probudil podivný tlak v kříži. Vstal jsem a pak už se jenom válel po zemi u toaletní mísy, řval bolestí, zvracel, kadil a čůral. Tehdejší vyděšená soupostelnice okamžitě zavolala na záchranku, aby mne odvezli dřív, než ji totálně zdevastuju načinčané životní prostředí. V posledním záblesku sebevědomí jsem na ni zařval, že pokud nepřijedou do patnácti minut, skočím z okna, ať ho preventivně otevře, aby mne v její posteli nevystřídal děda Mráz díky rozbitému sklu. Stihli to akorát.

 Ve špitále sloužil zrovna Jarda Pichlík a nechtěl mi dát injekci, dokud se nepřesvědčí, že původ mého bolestivého šílenství nemá souvislost s jizvou po resekci střev. Kruťas, ale poměrně rychle zjistil, že se jedná o ledvinovou koliku a pak už to docela šlo jako po drátku. Neskočil jsem z okna a přežil, jsem klikař.

 Spousta jiných ale často zaplatí daň nejvyšší za iniciativu horlivých blbců, kteří globalizují, centralizují a debilizují především v zájmu osobního profitu. O tom by asi mohl podat nejčerstvější zprávu z jiného světa architekt Kaplický, kterého postihl infarkt na ulici, ale vzhledem k vymakanému systému přijeli nejdřív policajti (údajně za sedm minut), a když zjistili, že je v komatu, zavolali záchranku, údajně to měla stihnout za pouhé čtyři minuty, ale Kaplickému to bylo k hovnu a z jeho ten den narozeného děcka se rázem stal pohrobek, paradoxně asi jenom díky nejpokrokovějšímu systému pokud funguje jako u nás na Severu, kde po sloučení severočeských nemocnic můžeme pozorovat znamenitý jev, kdy teplický občan v tísni, volaje 155, nedovolá se na místní pobočku, nýbrž do Ústí nad Labem.

 Už tohle přímo věstí urychlení procesu!

 Tam ale navíc sedí dispečerka, která výzvu převezme a spokojí se s jakýmkoliv číslem baráku, odkud je voláno, aniž by pátrala po tom, jde-li o číslo popisné či řadové, eventuálně špatně zapamatované či vyslovené, o poschodí nemluvě. Ta pak předává pokyn zpátky teplické filiálce RZP či RLP nebo jak se tomu dnes nadává. Těm následně vyjede ve služebně lísteček, kde je jen jméno a jenom formálně dokonalá adresa – a jeďte, volové, a starejte se!

 Někdy se to hledá čtvrt hodiny, někdy se to nenajde. Neodvratný důsledek snahy obsedantních šťouralů a ambicionistů za každou cenu zrušit to, co je léta zavedený a dobře funguje, jenom aby se mohlo vykázat, že jsem vymyslel novotu, i když je to genitálně vyvinutá píčovina. To ale není jediná životně důležitá odborná služba, která je poznamenána zfušovanou centralizací. Údajně v celém kraji to mají podobně i hasiči a snad i policajti. Z kuloárů hasičů prosáklo, že jejich průměrná doba příjezdu k ohni od zavolání se po zavedení centrální mašinérie natáhla o 7 minut. Za takovou dobu, myslím, shoří stodola a pokud je dost slámy, třeba i dvě.

 Jak dlouho bude něco podobného fungovat?

 Nevím, ale společenskýmu blahu by určitě prospělo, kdyby třeba socanskýmu papalášovi, lidumilovi a milionáři Bendovi shořel majetek za pár miliónů, aby se to rázněji pohnulo přijatelnějším směrem.

 Zatím všichni můžeme sociálnědemokraticky nacvičovat sebevražedný skok z oken.

JEN PRO KATA

Posted in Povídky by ondys on Leden 17, 2009

Vždycky jsem si přál vědět víc o neobvyklých lidech.

Za každou cenu.

Často jsem i riskoval.

Seděl v kempu na kládě u vyhaslého ohně, čučel na Máchovo jezero a pil pivo z lahve. Seznámil mě s ním Kamil, který byl na útěku před zákonem několik roků.

Rocky ho viděl prvně. Skočil po něm a olízl mu nos přeražený v kriminále. Nevnímal čínské draky, lidské kosti, lebky, nahé ženy, zelený příšery, morbidní nápisy a podobné nesmysly nudou zasekané do kůže. Podle jejich množství měl mnoho let dlouhou chvíli. Skoro celý život.

Pozorně jsem sledoval Rockyho a nechápal. Měl mě ochraňovat. I když… Hombre byl původně řezník a se zvířaty to uměl.

Dopil pivo a vrazil mi facku.

„Víš, za cos ji dostal?“

Přikývl jsem, abych nevyhrotil situaci, a Rocky zavrtěl ocasem. To tu ještě nebylo.

„Každej má v sobě džekyla i hajda! Džekyl tě donutí napsat, že jsem vrah!“

Civěl mi do mozku, ale neměl pravdu.

„Jaký je zabít člověka?“

„Byl to prcačkář… Vojel bráchovu holku! Nebylo jí ani deset a nikdy se z toho nedostala.“

„Tenkrát psali v novinách, že v tvým případě šlo o bestiální mord.“

„Hovno! Sezóna okurek. Potřebovali to nafouknout. Byl to známej člověk, obdivovanej pro vřelej vztah k dětem. Komik!“

„Kusy jeho těla se nacházely na různých místech…“

„Ber to, jako kdyby do něho vrazil vlak. Taky se z toho hned neposereš! Někdo to musí posbírat, zabalit a někam dopravit.“

„Ale tys na to šel jinak.“

„Boural jsem jako řezník, balil i dopravoval jako havrani. Normální facha.“

„Ale co tomu předcházelo?“

„Kdyby nevlez na koleje, nesrazil by ho vlak!“

„Kurva, vždyť víš, co chci slyšet!“

„Nepokoušej se vlízt mi do hlavy, měl jsem čas dumat o tom dlouhý roky! Ty ses zdál docela fajn chlap, ale teď po mně jde džekyl!“

„Takhle se nikam nedostaneme.“

„A k čemu by to bylo?“

Dal si hlt piva a smál se očima.

„Mě soudil hajd, kterej se tvářil jako džekyl, hlídali mě hajdi s džekylama a pár džekylů mělo cejch hajda!“

„Kurva, kdo je vlastně hajd a kdo džekyl?“

„Dobrá otázka!“

Musel jsem dumat.

„Myslíš, že hajd musí vyvážit, co přehnal džekyl?“

„A patřičně odsrat, aby odvedl pozornost od skutečného viníka! Kdyby něco džekyl nezkurvil, tak by hajd nebyl!“

„Hombre, jak vidíš celou událost s odstupem času?“

Sundal si košili a rozvalil se do trávy.

„Je teplá noc, pivo má říz a je ho dost… Nechceš si zapíchat?“

Měl pohled jako sekáček na led.

Pro jistotu jsem pevněji sevřel vodítko.

„Před lety jsem chytil nějakej vřídek od zdravotní sestry v nemocnici a předevčírem mi upadl kus prdele.“

Rocky se bavil.

„To byl neškodnej fórek!“ ohradil se zamyšleně.

„Kus to nebyl, jenom kousek a vůbec to nebolí! Chceš kouknout?“

„Nejsem cvok!“

„Já jo, jinak bych tu neseděl!“

Stáhl se do sebe.

„Nech spát hnusný věci…“

„Chtěl bych se dozvědět víc a možná něco pochopit.“

„Nač ti to bude?“

„Na hovno, ale tobě se uleví!“

„Udělal jsem to rychle, aby netrpěl. V novinách to nafoukl hodnej džekyl! Potřebovali velkou senzaci. V tom je všechna bída! Ztratil jsem nejmenší šanci něco vysvětlit.“

„Cos jim chtěl říct?“

„Už nevím! Snad, že táta s mámou byly hrozně čistotní…“

„Šel bys do toho znova?“

Nepospíchal s odpovědí.

„Jo! Jde o potřebnou věc!“

Oči ho ale zradily, udělal to s vášní. Všechny kecy byly zbytečný.

„Hombre, seru na džekyly i hajdy, pro mě seš nešťastnej člověk. Chtěls mi ojet prdel, ale vytrpěl sis svoje. Facka byla zbytečná!“

Zamířil jsem k autu. Rocky otáčel hlavu k osamělé postavě. Loučil se s ním dlouhým pohledem.

Predátoři.

Lovci a kořist.

Džekylové a hajdi.

Nečistí a čistí.

Pro lásku z nenávisti.

Asi za měsíc jsem koukal na bednu v obchodním domě.

Ve zprávách byly dvě fotky. Zlýho, vypadal jak hodnej, přednedávnem právníci vysekali z moc ošklivý věci, a z Hombreho obrázku šla hrůza.

Šli po něm za fušku provedenou bez objednávky společnosti.

KAT AMATÉR!

ALMANACH TEPLICKÉHO ŠLAUCHU

Posted in Krátce by ondys on Leden 15, 2009

poslechový pořad v Jazz Clubu: 23.1.2009

Předávání ALMANACHU TEPLICKÉHO ŠLAUCHU 2000

za rok 2008

Vstupné: 0,- Kč

Volná výtvarná a literárně-estetická společnost „Teplický Šlauch 2000“ Vás srdečně zve na předávání a křest almanachu Teplického Šlauchu 2000 za rok 2008 do Jazz Clubu Teplice, v pátek 23. ledna 2009 od 19.00 hodin.
Vystoupí současní výtvarníci, literáti, fotografové a hudebníci, namátkou – S. Antošová, J. Urban, V. Muzička, R. Velvarský, Z. Prys, M. David, P. Polívka, W. Lauf a další. Během večera vzpomeneme na naše kolegy z Teplic, kteří nás v minulém roce opustily – Alexandra Berková a Pavel Pánek.
Součástí večera je projekce „Levitace obraznosti“ Daniela Sandnera s hudbou Martina Tomáška, který Vás večerem provede. Akci podpořil Suverénní Řád Rytířů Hereze.
POZOR – zač. v 19. hod.

Trávou opilý (o vzniku pojmenování)

Posted in Z pošty by ondys on Leden 12, 2009

621px-aztec_sun_stone_replica_cropped

From AZTLI

 Jediné, co se ví bezpečně, že je to název z jazyka nahuatlu, mexického, který byl svého času lingua franca. Chci poznamenat, že existují i stránky Wikipedie, psané v nahuatlu (říkají jí HUICUIPEDIA). Když si zadáte hledat pojem pro zvíře TLAHOOCELOTL, tak se Vám nabídne Wiki v nahuatlu. (Je to zvíře ocelot dle zoologů). A ten název vznikl takto MALINALLI – tráva, IHUAHUANA – opilý. Jelikož španělští žoldáci jméno té jejich pomocnice, která kolaborovala s H. Cortesem (znala maysky i nahuatl), tak jí říkali doňa Marina, (ale ona se jmenovala Ce Malinalli – dětem otroků bývalo zvykem dávat jména dle kalendáře a jelikož se narodila v den 1. měsíce tráva, tak se to řekne Ce Malinalli) A protože v nahuatlu není zvuk R, a špan. žoldákům se to lépe vyslovovalo se zvučnějším R, tak jí říkali (zkráceně) Marína. A podobně MALI(nalli) + (ihua)HUANA = MALIHUANA, tak z toho udělali MARIJUANA (to j, vyslovované jako naše ch tam dali proto, že v špan. není zvuk H). Čili MALIHUANA = trávou opilý, celkem výstižné. Ještě bych chtěl poznamenat, že přechod od L k R je obvyklý i „u nás“, např. Lancelote – Lancarote – LANZAROTE (to c je s přívěškem – cedilla, aby v portugal. se zajistil zvuk „s“ před tvrdou samohl., a Z takové je v kastil. jako výrazné S ) nebo stela, astera, estela, estrela (pořád hvězda) nebo kastro, kastel, v arabštině KSR (kasr nebo ksar) (pořád hrad – není to slovo ani řím., ani arab., původu, ale mnohem starší). Své údaje k té rostlině jsem čerpal z velmi obsáhlého článku rodilého mluvčího v nahuatlu z Mexica, který lze nalézt na VIVECONDROGAS – ORIGEN DE LA PALABRA MARIHUANA – PŮVOD SLOVA MARIHUANA, a ten se odvolává na čl. DROGAS MEXICO. Ve skutečnosti je k danému rozboru jména MALIHUANA více slov, která lze podle gramatických pravidel nahuatlu složit v toto slovo, ale proto, že se nedá s určitostí, říci, která byla domorodými obyvateli kdysi užita pro „výrobu “ slova MALIHUANA, tak jsou zde vyjmenovány všechny pojmy, ale také se víceméně týkají právě věcí, typických pro tuto rostlinu, tzn. vzhled, použití, následky použití, přirovnání násldeků, přirovnání vzhledu a pod. Takže jsem vybral ty pojmy, které použili i tvůrci tohoto článku v Mexicu a ten článek jde až do minulosti do poloviny 16. stl. Článek jsem nalezl jen ve španělštině. Jelikož se zabývám jazykem nahuatlem, mohu rád přeložit i jiné názvy z této oblasti a dohledat. Není to totiž jednoduché, jelikož některé zdroje jsou jen v nahuatlu, a i jeho mluvčí mají své webové stránky i již zmíněnou WIKIPEDII, vedenou v jazyce nahuatl, samozřejmě proloženou i španělskými texty, jelikož jsou si vědomi, že to není jednoduchý jazyk.

 Když si ve Wikipedii zadáte hledat Aztékové, tak se Vám v hlavním článku objeví nadpisy Panovníci, tak ty jsem dopsal trojjazyčně já. U nadpisu Bohové jsem některé dopsal taky, hlavně toho boha obchodníků, že je zobrazován s pytlem na zádech. A nakonec ještě trojjazyčně kalendář s názvy dnů a měsíců. Pak ještě jsem dopsal článek u diskuse pro Velikonoční ostrov (najdete tam něco o dlouhouchých a krátkouchých), snad to také ještě zatím nesmazali.

Nashledanou Aztli

4mayacodices

PF 2009 od Jury

Posted in Z pošty by ondys on Leden 11, 2009
PF 2009 od Jury

PF 2009 od Jury

Přeji všem vše NEJJJ… Že pozdě? Fšeci přece víme, že nigdy néni pozdě, pokáď je přání míněné upřímně. (Snad se jistému mladíkovi nepodařilo toto slovo zprofanovat natolik, abych je mohl v této suvislosti vyslovit.) Tož na zdraví. Snáď eště, že na vrchu, který sa Bludný zove, vám připíjám. Tož „NA ZDRAVÍ!!“

 

Největší…

Posted in Z pošty by ondys on Leden 10, 2009

Pozvánka

Pozvánka

 

Křídla v duši, kouř v hlavě a měsíční světlo v srdci

přejí v Novém roce

zaměstnanci továrny na ticho

a Lord of the Silence

 

Pokrok

Posted in Ahoj by ondys on Leden 10, 2009

Člověk si může jenom jednou nejpokrokověji uprdnout do hlíny a Bůh je vše, co bylo i před údajně hodně Velkým třeskem.

A bude i po.

🙂