Čistá a drsně krásná

                 

Stát neumí být sociální

 Sociální může být jenom společnost ve státě, který prostřednictvím svých nezbytných institucí přistupuje rovně ke VŠEM svobodným občanům, ale i tak se to neobejde bez lidské nedokonalosti. Stát by měl garantovat bezpečnost, právo na spravedlnost, základní zdravotní péči a školství… V podstatě toho moc neumí, i když se tak tváří prostřednictvím vykuků, kteří přišli na to, že se jeho prostřednictvím nejúspěšněji a beztrestně „vykořisťují“ všichni, kteří mají i nemají chuť se poprat s vlastním životem! Pro mne je jakákoli forma státního socialismu osobně nepřijatelná, a tak už odmítám potácení od zdi ke zdi s socanskými papaláši a se všemi ignoranty zdravého rozumu v nekonečně bludném kruhu a čekám na pravicově konzervativní stranu, abych ji mohl dát svůj hlas, ale neumím si představit, že by se to povedlo bez účasti a finanční pomoci lidí vyhnaných komouši do zahraničí.

FALICKÝ HRAD

 

 Největší Vagína žila jinde kdysi, staří falíci o ní bájně slintali nad medovinou po celá staletí a drbali si zasněně koule před výrostky, když si ohřáli dlaně u ohně za studených zimních nocí v království ochablého Faluse.

 Jo, to byly časy.

 Z celého okolí si občas pozvala nejztepilejší falíky na hradiště, aby lesbické hrátky její družiny neskončily, až vyschlé skočí po přeslici, začaly bohaté orgie a jakmile falíci splnili úkol, nejmilitantnější vagíny se na zmožené vrhly jako lité saně a svrhly je do propasti pod hradbou. Roky plynuly, neukojení falíci široko daleko furt jenom masturbovali a nadávali, jak je to hrozný, když jim vládne vagína, ale musí se honit sami. K čemu jsou jim daně za neužitečné moudrosti věčné panny, jakmile to na ni přijde, otírá se jalovým klínem o koly v ohradě a pak kvílí fantasmagorická proroctví. Začaly drobné nepokoje při mstivých obřízkách na nejmenších, aby si nemohly dopřát slasti ani vlastními prstíky. I zželelo se, Největší Vagína je sezvala po střetu s nevděkem k rokování a vyslali poselství k Největšímu Falusovi. Stejně s ním jenom ryje brázdy jako bujný býk mezi voly, aby jejich hloubkou zabránil zmijím v plazivém uštknutí.

 Největší Falus oplodnil Největší Vagínu a ta v milostné rozkoši zakvílela, že ve snech vidí budoucího Faluse Giganta, který se po ztopoření jednou slavně dotkne samotného nebe ve hvozdě vzdáleném třicet honů za stříbro pěným prahem řeky spermií.

 Tak mu falíci postavili sídlo a sobě obydlí v nejbližším okolí, aby jim ten případný zázrak neunikl. Kdo byl, je, či bude nejobludnější?

Ministerstvo varuje!

Tak jsem si koupil značkové rukavice BADIDAS v obchodě, co transparentně na tabuli před vchodem upozorňuje na krach už asi deset let, a potěšila mne starostlivá samolepka s varovným nápisem: Dlouhé prsty mohou vážně škodit Vám i lidem ve Vašem okolí! Hned jsem si je natáhl na ruce a s příjemným pocitem zamával na automobil s tlampačem, který mi sliboval nevšední předvolební zážitek se sociálně citlivou herečkou Katkou a ještě s citlivějším zpěvákem Majklem. Přemýšlel jsem, jestli si za nima nemám skočit, aby mi půjčili tágo, když jsme kolegové kumštýři. Jim to neudělá díru do miliónů a já můžu přežít další tejden, který mě dělí od případnýho RaJe, až se jejich strejda se sexy pupíkem dostane zas k moci navzdory jednostranný přestřelce mezi kmotřenci i podzimnímu ohýnku s nostalgickou vůní kouře pasáčků dobytka v Praze. Pak jsem si to rozmyslel. Půjdu se kouknout na televizi do Hypernovy, ohřeju se a ještě obohatím uměleckým zážitkem. Měl jsem kliku. Hned po příchodu do supermarketu se na mne vrhla dívenka a naložila mi plnou náruč parfémů jako výhru. Slzy mi vyhrkly z očí pod nepředstavitelnou dávkou štěstí. Sáhl jsem do kapsy pro dvacku, abych se jí revanšoval příspěvkem na kávu, ale ta mne hnala. Nechtěl jsem ji urazit dobře míněným spropitným, vrátil jsem nezasloužený dar a posypal si hlavu popelem. Chlápci z ochranky se na mne okamžitě vrhli za znečištění životního prostředí a vyhodili mne z veřejné prostory do neviditelných výfukových oblaků na parkoviště před vchodem. Posadil jsem se na lavičku u zastávky a pozoroval ostatní. Najednou jsem si všiml, jak drtivá většina má hrozně krátké prsty a přišlo mi to legrační.

Účast komunistů u Severočechů je nebezpečná

MUDr. Jiří Závodský

DOHODA PRO ÚSTECKÝ KRAJ

e-mail: dohoda-uk@seznam.cz

http://www.dohoda-uk.cz

Radka Marečková – krajská manažerka

tel: 605 200 077

  Účast komunistů na kandidátce Severočechů.cz je nebezpečná manipulace

Michal Mlej, kandidát do Krajského zastupitelstva Ústeckého kraje a radní města Bíliny, se ohradil proti složení kandidátky politického hnutí Severočeši.cz. V článku s názvem Křesťansko-komunistická spása Ústeckého kraje, který byl publikován na serveru Neviditelný pes – Lidovky, vytýká Severočechům účast komunistů na předních místech kandidátky a podezírá Severočechy a KSČM ze skryté spolupráce: „Kandidátka Severočechů se trochu podobá pohádce o pejskovi a kočičce, kterak se rozhodli upéct dort a namíchali do něj vše, co měli po ruce. Severočeši totiž do jednoho hrnce naházeli komunisty, lidovce, starosty kdysi kandidující pod značkou SNK a také přeběhlíky z ODS, z čehož by měl vzniknout ten pomyslný dort s označením Naděje pro Ústecký kraj. Výstižnější označení by ovšem znělo Křesťansko-komunistický spolek.“

Dohoda pro Ústecký kraj také odsuzuje účast KDU-ČSL v tomto volebním projektu: „KDU- ČSL  se veřejně profiluje jako demokratická strana s odporem k KSČM, což v Ústeckém kraji pravděpodobně neplatí. Kvůli vidině dostat alespoň jednoho svého člena do krajského zastupitelstva jsou ochotni sblížit se s čertem, ďáblem. Zde se potvrzuje všeobecné podezření, že lidovci budou všude a vždy, bez ohledu na orientaci jejich partnerů.“    

Dohoda pro Ústecký kraj

09. 09. 2008

 

 

 

 

 

Jak je vidět před volbami

 Současný stav má do demokracie ještě hodně daleko, zatím jsme, podle mého soudu, vstřícně naletěli na nějakou podobu státního socialismu s podivnou tváří, a je hodně nešťastné si to nepřiznat. Až budeme umět reagovat na jiný názor i provokaci třeba jenom sebevědomým mávnutím ruky bez bolševického skřípění zubů, možná budeme o kousek dál…

Hoří, má panenko

 Z celé tragické události, která se odehrála po křtu „knihy“ Paroubka, vyplývá jasná zpráva o přátelích, kteří obklopují prvního socdemáka s čákou na premiéra, tahají bouchačky a milióny po kapsách, i když jdou slavit pouhé vydání „knihy“, při slovním konfliktu mají výmluvně rychlou argumentaci s výstřelem na syna kamaráda, jehož účinek pojistí dalšími dvěma ranami do ležícího těla před vlastní těhotnou přítelkyní. Pro celou veřejnost by to měl být signál, jak se k ní podobní můžou chovat, až budou u moci, a lidi půjdou, i když tomu v případě levicových konzumentů moc nevěřím, demonstrovat do ulic svůj nesouhlas s nějakým závažným rozhodnutím. Těch mrtvých může být mnohem víc, ale nehas, co tě nepálí, když na požáry tu je především žhář!