Vladimír Ondys – Z konce světa

Děsnej trpas – Palosino

Posted in Palosinův koutek by ondys on Říjen 14, 2017

Já na tenhle obrázek už dlouho toužím zapomenout. Je to příběh jaksi oklikou, zároveň i napřímo. Zapadlý se vynoří, jakože stále dobrý, Déjà vu, zamává šátečkem, však jeho čas opět přijde. Poslední dobou mě navštěvuje častěji. Obraz myslím. Chtějí jej koupit trpaslíci, víte. Přesněji řečeno, poměrně vzácná a specifická odrůda trpasů zemních. Oblibují posouvat čas, sepisovat životní pojistky, pít voňavku, žrát kancelářský papír. Okamžitě prokouknou, jak na tom jste. Všechno jako na rentgenu. Umělé klouby, prsa, zlaté zuby, záhyby na těle jako choroš stromový, co chybí, nadbývá, no prostě utilitarističtí zmrdi. Náladoví, někdy hodní…, velice matoucí. Chovej se stejně i jinak. Teda, buď každý za sebe a společně. Mají to v kodexu, čehož výsledkem je zmnožený produktivní chaos. Přesto, fakt jich několik znám osobně. Jsou fajn. Minulý týden mě pozvali na mejdlo – flám, jistěže. Výborný to bylo! Nakonec jsme závěrem navlékli čepičky, nahodili úsměvy a šli lyžovat. Svah vedl do kopce, barevná světýlka, osobní automobily, oranžová hala Allianz v Mnichově, bujaré šťávy zemních trpasů. Stín stíhá stín, bleskne vesta, brnění, však třpytivý vzduch bere dech a hůlky brání podat ruku…, jedem dál. Můj obraz už nikdo nechce.

Děsnej trpas

Děsnej trpas

Děsnej trpas

Děsnej trpas

Děsnej trpas

Děsnej trpas

Děsnej trpas

Děsnej trpas

Děsnej trpas