Vladimír Ondys – Z konce světa

WALKING WITH THE OLD DOG

Posted in Rocky by ondys on Srpen 20, 2014

Dnes je Rockymu třináct let a deset měsíců a nikam se už nežene

Dnes je Rockymu třináct let a deset měsíců a nikam se už nežene

Většinou se nevzrušeně plouží při vochcávání venku

Většinou se nevzrušeně plouží při vochcávání venku

Asi tuší, že už není nutné se bezhlavě hnát k :P k cíli své pouti

Asi tuší, že už není nutné se bezhlavě hnát k 😛 k cíli své pouti

S okolím nejvíc komunikuje prostřednictvím čichu, prej slouží starejm psům nejlíp

S okolím nejvíc komunikuje prostřednictvím čichu, prej slouží starejm psům nejlíp

Hledá stopu předchozích

Hledá stopu předchozích

A jakmile ji najde, okamžitě přeznačkuje území

A jakmile ji najde, okamžitě přeznačkuje území

A důkladně!

A důkladně!

Běžný koloběh se neustále opakuje

Běžný koloběh se neustále opakuje

:lol: Dokud má zásoby

😆 Dokud má zásoby

A hlavu si s tím neláme, ani když dojdou

A hlavu si s tím neláme, ani když dojdou

Občas se spokojeně zazubí

Občas se spokojeně zazubí

Ulehne do trávy, a když nabere dech

Ulehne do trávy, a když nabere dech

Slastně se rozvalí

Slastně se rozvalí

A nevzruší ho ani fenka známého z teplického symfonického orchestru

A nevzruší ho ani fenka známého z teplického symfonického orchestru

Můžu si s ním alespoň v klidu vyměnit pár slov

Můžu si s ním alespoň v klidu vyměnit pár slov

20 komentářů

Subscribe to comments with RSS.

  1. ondys said, on Srpen 20, 2014 at 20:14

    🙂 )))))))) Rád si někdy taky podobně zadivočí i na starý kolena:

  2. ondys said, on Srpen 20, 2014 at 20:36

    • Pavel said, on Srpen 20, 2014 at 20:53

      Treba se upamatujete na mladsi leta, podle mne se mu stejska, Vlado.

      • ondys said, on Srpen 20, 2014 at 21:54

        🙂 Asi ne, Pavle, podle mýho žije nejlíp, jak umí, v každým okamžiku, zase jenom podle mýho 😛 sere na představy lidí, je to Rockyho nejskvělejší způsob jak čelit případným neduhům i stáří. 🙂 ))))))) Naučil mne toho hodně za to, že jsem ho po „svazarmovsku“ nezkurvil!

        • Pavel said, on Srpen 20, 2014 at 23:56

          Vsimnul jsem si az ted, Vlado, promin. Walking with the old dog, by melo byt.

          • ondys said, on Srpen 21, 2014 at 08:56

            🙂 Dík za upozornění, Pavle, tak jsem to opravil.

            • Pavel said, on Srpen 21, 2014 at 17:04

              🙂 ))))) Klik jsem, jeste brzy po ranu, Vlado, byla to titulni zprava na seznamu. Hned jsem preposlal do Rumburku. Nikdo nic nevi, prej ten bulvar nesledujou. Porad mi, co si mam nastavit jako hlavni stranku, abych byl spravne v obraze?
              Pred 6 lety jsem v teto nemocnici zastihl mamu, jeste zivou, zemrela stejny den vecer. Do ted se mi o tom zda a naskakuje mi husi kuze. Kam to tam po Springerovi, Vitovi a Vajdikovi a dalsich dopracovali, je pro mne nepochopitelny. Porad mam zalozeny telefonni ucty z ty doby. I vratnice mela casto ‚obsazeno‘, kdyz uz jsem mel stesti, „momentik, uz vam to tam vyzvani“. A vyzvanelo, treba 5 minut. Polozil jsem, zavolal znovu, pozadal, jestli mne muzou prepojit nekam, kde zvedaji telefony. Jednou jsem mel i stesti, sestricka mi, driv nez jsem se stacil predstavit, rekla, muzete si zavolat za pet minut, ja vam maminku privezu k telefonu a polozila, driv nez jsem se stacil zeptat ke kteremu. Pan Mensik by z toho udelal srandu, ze by se lidi valeli smichy. Ja prozival horor. Vim, ze tam zijou i uzasny lidi, tohle Podhaji me ale dalo ranu. Do dnes jsem si neodpustil, ze jsem nedokazal nic udelat.

              • ondys said, on Srpen 21, 2014 at 21:12

                😦 Je to smutný, Pavle… S Ivanem Martanem jsme tam jezdili šukat sestřičky, když jsem přišel z vojny, vod tý doby jsem tam snad už nikdy nebyl.

              • Witch said, on Srpen 22, 2014 at 07:35

                Bohužel musím říct, že proti systému jsme někdy naprosto bezmocní. Výčitky by vůbec nemusely pomoci, naopak by se to mohlo svést po nevinným. Jestli jste nějak nedokázal udělat řev, asi to tak mělo být. Věřte, že i já „z moci úřední“ mívám čas od času smůlu. 😦 Sice leccos ve prospěch lidí nakousávám, omílám jako kapkami vody, ale mění se to taky pomalu.
                Tehdy jste udělal snad všechno, co šlo. Můžete něco dělat, jistě, pro ty další lidi dnes a pro sebe, aby bylo líp. Tehdejší možnosti a dopady jen tak nerozmotáte, už lze jen vyvodit důsledky pro dnešek 😦

                • Pavel said, on Srpen 22, 2014 at 14:05

                  Byla to absolutni, nascitana, bezmocnost. Kraval by nic nevyresil, naopak by se to obratilo proti pacientovi.
                  Zda se mi, mila Witch, ze asi tak do roku 2002 se zivot v Zahradce menil vyrazne k lepsimu. Z meho pohledu, musim dodat. Urady, sluzby, i lidi se smali. Byla to radost se tam vracet. Pak se to zacalo nejak lamat, byrokracie narustat, vsude to bylo samej klient, kdyz jsem prisel do banky, pane sem, pane tam, nerez, sklo, listecky, cekalo se porad, ale v sede. Pro movitejsi osobni banker. Pocitacova sit zadna, tukali tam neco a pak vytahli knihy a zapisovali. Casto jsem se musel zeptat, jestli by mi to nemohli prelozit do normalni cestiny, nerozumnel jsem. Pani v Optice na Vaclavaku mi vykladala, ze tahle bryle je in. Ta druha bryle se uz nenosi…. Letelo mi hlavou, co musela stat ta vybava, obchodu, bank, uradu. Pak jsem si uvedomil, ze i ceny a poplatky i za vedeni uctu jsou in, tak to dohaneji odmotanim kousku toaletniho papiru, po zaplaceni. Pak se divte statni nemocnici v kdysi tak peknem mestecku. Nejak se mi zda, ze ta, radoby, svetovost nam brani normalne dychat.
                  Vlado, pred 6 lety to tam vypadalo uplne stejne jako ve dvaasedmdesatym, kdyz si…. Jenom bylo vsechno mnohem vic omlaceny, zeskrabany, zasly. Presly by Te chute, stitil by jsi se tam neceho dotknout.
                  Abych byl korektni, ve stejne nemocnici na konci sedmesatych a behem osmdesatych let tatovi nekolikrat zachranili zivot. Neco jsme se tam za nim, na Jednotku intenzivni pece, nachodili. Bylo tam par opravdu peknejch sestricek. Stejne ta moda minisukni byla uzasna a postele nizky. Bylo to tak schvalne? 🙂

                  • Witch said, on Srpen 22, 2014 at 14:32

                    Vaše postřehy jsou dost přesné. Leccos musí být cool a in 😦 Jenže chyba není jen ve státním a pod., chyba je vždycky ve vedení což jsem si ověřila už za socíku. Zatímco sestry na Karláku na chirurgii měly tolik přesčasů, že jim prostě občas škrtli tu jedničku (stovku hodin), protože nebyly peníze na zaplacení, já o dve nemocnice dál mohla využívat toho, že se oddělení malovalo a ty hodiny sloužily jako nadělané volno. A taky jsem nikde potom nezažila ani neslyšela, že by bylo normální vyprávět dětem o poledním klidu pohádky. Vždycky je to o šéfech, i za časů bídy, i za časů modernizace.

                    • Pavel said, on Srpen 22, 2014 at 15:03

                      To je nahoda, na Karlaku jsem lezel, jako 7-8lety, na ocni klinice profesora Kunze, snad to jmeno pisu dobre, a v polednim klidu nam tam hrali loutkove divadlo. 🙂

                    • ondys said, on Srpen 22, 2014 at 18:46

                      🙂 ))))))))))) Milá Witch, nikdy pro posádku nebylo nemožný zmocnit se lodi na širým moři, průser vždycky začal, když povraždili důstojníky s kapitánem a teprve pak jim došlo, že ji neumějí řídit a už vůbec ne navigovat.

                  • ondys said, on Srpen 22, 2014 at 18:36

                    😦 Mně se to nezdálo, Pavle, už od nástupu oranžovejch socanů, za těch modrejch se samostatnejm občas nechalo aspoň trochu vydechnout, a po roce 2002 už pro mne ztratilo nejmenší smysl vystrkovat nos z okolních sraček, tak jsem to zabalil a vysral se na ten okolní 😛 úžasnej spolek zkorumpovanejch voličů a chamtivejch vyvolenejch s touhou po beztrestnosti při bezohledným :))))))))))))))) odklánění miliard do vlastní kapsy při tom našem neochvějně socialistickým přerozdělování. Za komoušů jsem se naučil přežívat, jsem skromnej a pracovitej, nic nevlastním, co by mi mohli naši společensky příkladní lupiči sebrat, a bez nejmenších výčitek svědomí můžu mít jenom pro smích všechny, co se mne snaží poučit. Celej svůj život jsem hledal poznání a oni mi můžou nabídnout jenom svoje 🙂 ))))))))))))))))))))) připosraný představy opřený o nejnestydatější 🙂 )))))))))))))) předstírání.

  3. Captain Nemo said, on Srpen 23, 2014 at 22:39

    Představte si, co se stalo v baráku, kde jste bydlil, tak v bytě naproti kdysi Vám, tak má asi měsíc druhé dítě, a včera, když jsem přijel z chaty (spíš už několik roků víc bydlím na chatě, můžu být pořád venku a to v baráku „tohoto“ typu nejde a nebaví mne to tam již), bylo mi divné, že přijela jakási sanitka a odvážela nějakou mladou ženskou, kterou jsem ale nepoznával a dva chlapi ji vedli jako když policajti vlečou delikventa, sotva pletla nohama a měli práci ji naložit do toho prostoru zadními dveřmi Ale každou chvíli tam bydlí někdo jiný, jsou tam čtyři byty, co neustále mění osazenstvo, tak jsem ještě nevěděl. A ráno, přijela ta sanitka znovu a opět byla dvěma, ale již nesena, a naložena v „sedě“ dokonce ji musili ti dva chlapi posadit a přidržovat na židli a přikurtovat. Vaše bývalá sousedka od naproti a ochrnutá na páteř. A to ještě před 14 dny řídila auto a chodili oba s tím kojencem na procházku. Takže se teď ten chlap musí starat sám asi o 4 leté dítě, jednoho kojence a jednu ženskou, která se ani sama nezvedne a na nohy již vůbec ne a to jí je teprve asi 30 let. Tak tohle byste asi nechtěl. I Váš pes je na tom určitě lépe. A teď si vemte, jak se lidi ženou za nějakými jistotami, když ať udělají, co udělají, tak se „udělají jistoty“ samy, ale takové, o které není co stát. Tak proto nemám rád žádné jistoty .

    • ondys said, on Srpen 23, 2014 at 22:49

      😯 Snad ne, Katku, kapitáne? Bydlela tam s maminkou a babičkou, než obě zemřely. Chudák holka! Byla vždycky taková tichá, až zakřiknutá… Místo pana Chmátala tam teď bydlí moje kamarádka, která pochází z mýho rodnýho města. 😦 Taky nechápu, co lidi na těch údajnejch jistotách mají, připadal bych si jak mrtvej!

  4. Captain Nemo said, on Srpen 23, 2014 at 23:22

    Ano, je to ona, ale je to divné, protože když přijela z té porodnice, šla sama (nikdo ji nepodpíral), tak třetí den chodili již venku všichni a po 14 dnech také jela autem, tak je divné, že měsíc po porodu ochrne na páteř, to není obvyklé. Někde jsem četl, že je prý epidurální analgezie, a že může být nebezpečná pro někoho, ale že není za několik let znám případ, že by někdo ochrnul a nedokázal vstát.
    Tak nevím, co se mohlo přihodit, jak může najednou člověk nevládnout tělem.
    Ta sousedka má asi velkého černého psa.


Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: