Vladimír Ondys - Z konce světa

Červenec 3, 2008

Kočky

Publikováno v: Fragmenty — ondys @ 10: 00 pm

 Seznámili jsme se, když Rocky s vyplazeným jazykem lapal po dechu v chladnějším přízemí domu, kde nedlouho bydlím. Otevřel jsem okno v bláhové naději, abych vzápětí couvl pod nárazem vzduchu rozžhaveného odpoledním sluncem nad střechou přístavku hospody ve dvoře. Znenadání se na střechu vyhouplo vyhublé kotě a za ním další a další. Zaujaly mě oči. Připomínaly zkoumavý pohled mimozemských bytostí, které jsem viděl ve snu jednou nad ránem. Hrábl jsem do Rockyho misky s kanadskými granulemi a vystřelil na kočičky šrapnel. Koťata zareagovala útěkem, asi ví své o lidech v nejbližším sousedství, ale pak je zabrzdila zvědavost spojená s hravostí. Vrátila se a začala louskat neznámé. Přiběhla i nejstarší následovaná Big Bossem. Mazaně využil situace a hned jí ho tam foukl, snad aby mi předvedl, komu patří požitky a kdo může jenom krmit. Syčák jeden. :)

kotata
kotata

  

kotata2
kotata2

Duben 5, 2008

Mluvící hlava

Publikováno v: Fragmenty — ondys @ 11: 39 dop.

 
 Z nedaleké vozovky na vrcholku svahu trčela mluvící hlava a připomínala mi mou starou maminku. Bylo to strašidelně legrační. Rocky zrovna měl zvednutou nohu u keře, říkáme mu Zlatý déšť, a soustředil se na vysílanou spršku. Neviděl můj tázavý pohled. Znenadání nebyl nikdo na celičkém světě, aby mě ujistil, že mi nehráblo z pokrokových lidí, po kterých se kolem rozkládalo hrozný svinstvo jako odpadek jejich skvěle konzumních životů. Nerozpadne se sám od sebe ani za tisíc let. Vykročil jsem a každým krokem se na hlavu nabalila další část těla. Krk, ramena, ňadra… Stará paní venčila kočku na obojku a měla o ni strach. Pak obě zmizely v křovinách.

Únor 26, 2008

Až mě budete chtít vykopat

Publikováno v: Fragmenty — ondys @ 2: 24 pm

zvon.gif

Jsem stará uleželá slivovice
sežehnu mozek s kyanidově nahořklou příchutí pecek
a svážu důstojnost do kozelce pro vášeň
při řetízkování

srdce.gif

Únor 10, 2008

More

Publikováno v: Fragmenty — ondys @ 1: 44 dop.

salerofhotdog.jpg 

Chodili za mnou na náměstí
kde jsem prodával hotdogy
cigoši z pouličního gangu
rozjívení, drzí smradi
a zpívali mi za cigaretu
tklivé melodie, které nenapsali
jenom je šlohli životu

Roman, Erich a Denis

jako kámoši jsme si tykali
vyprávěli mi o panoptiku
zajímavých figurek
tenhle krade, támhleten
fetuje, tamta je nejbohatší
kurva ve městě
občas jsem musel zašermovat
velikým nožem na půlení baget
zakoulet očima i zařvat
zmizeli, jako by se rozplynuli
a po návratu bylo zas dobře

Léto naplnilo svůj osud
a koše na odpadky byly těhotné
vyprázdněnými prkenicemi

Jednou mi Roman vyrazil dech
More, víš, proč nenávidíme bílé?
Prodali Boha a už v něho nevěří!
Civěl jsem na kluka z ulice
a v jeho očích zahlédl svou černou duši
a pak mi to došlo najednou
Všichni jsme jenom cigoši
trpěni nekonečným utrpením
na vlastním kříži

Blogy na WordPress.com.