(POKROKOVÝ POZDRAV RATHOVY GARDY) Zdálo se mi, že jsem v lůně matky a přišel můj čas. Snažil jsem se ze všech sil, ale kdosi zatarasil tunami papíru děložní hrdlo. Přivítal mě patolog s výsměchem, že jsem už starej kolík zralej akorát tak na důchod, když jsem se prolistoval na svět. V pokrokové euthanasii mě umlátil razítkem, pro jistotu, nestihl jsem totiž zaplatit ani jednu zálohu na zdravotní a sociální pojištění! Nemocniční zřízenec, fanatický příslušník Rathovy gardy, na mě hodil prostěradlo a vyvezl na chodbu. Všude byli pacienti a vyplňovali lejstra o velikosti A4. Stovky. Všichni tvořili jednolitou masu. Kdo chtěl i nechtěl zrušit poplatek třiceti korun, každý musel vyplnit patřičný tiskopis se třemi kopiemi a zájemců byli stovky: znásobte si to počtem nemocnic! Nešetřete naše lesy, žijí tam jedovaté zmije! Předtištěné archy došly někdy kolem 11,00 hodiny. Odkudsi shůry byl pak vydán befel, že se mají zatím používat jakési náhradní, které byly ale jen trojité, takže pacient svou kopii nedostal… Jeden z nich se hystericky rozchechtal, že musí zaplatit daň za danajský dar kraje, protože je chronický marodér a přesáhl částku 2 500 Kč za rok a to už je zdanitelný příjem. Další odmítal podepsat lživé prohlášení, že je občanem Ústeckého kraje, když jako voják přísahal republice. Navíc se pokládá za člena Orange gangu a je hrdý na boj proti řaďákům Blue gangu, když šéfové si myjou ruce ve společném. Spousta opálených Čechů si intelektuálně neuměla poradit s prohlášením formou já a vykřikovala: „Kdo jsem já, do piči?“ Nikdo jim nesměl poradit, zaměstnancům nemocnice se s okamžitou platností (datováno 30. ledna 2009) zakázalo mluvit s pacienty nebo kdekoliv jinde o problematice poplatků a o čemkoliv s tím spojeném. Vedle mne se náhle zjevil duch Orwella a liboval si, že našel svého Velkého bratra, byť v podobě mrňouse Paroubka, který se rozhodl pohřbít zdravotnictví, v rámci svých možností slušně fungovalo i v totalitě, pod tunami papírů a definitivně tak udělat z odborných lékařů své byrokratické vazaly. Na Srath!
Kdo je David a kdo Goliáš?
Pobavilo.
Opět se žádný finanční bestseller konat nebude a přebytky na účtech zdravotních pojišťoven zmizí během pár měsíců, tak šikovní my Češi jsme. Vlastně ani nevím, proč si lidi myslí, že když budou bohatí, zmizí jejich problémy. V každém případě je pouze vymění za jiné. Život bez problémů je utopie. To co mne může v životě posunout někam dál bez toho, abych hromadila v sobě napětí a neonemocněla, bude nejspíš autenticita. Možná to bude znít ošklivě, ale i předstírané přátelství otravuje vnitřní svět a škodí mnohem víc, než upřímně prožité nepřátelství. Nějakou dobu předstírání můžeme snášet dobře, dokonce velmi dobře, mělo by být přece opětováno že, jenomže před sebou samým s tím člověk moc dlouhou dobu neobstojí. Možná proto tolik “pacientů” ve snách i reálně. Napětí se hromadí. Ne že bychom museli hned někoho poslat ranou kladivem na onen svět, ale rozhodně to musíme “ukázat”, abychom se vnitřně nehroutili. Nebo prostě vypnout všechny ty průmyslově vyráběné problémy, ignorovat dění, hesla z bedny, břišní mozky, knížky o pozitivním myšlení typu “budu zdravější, lepší, hezčí, bohatší”, aby vůbec zbylo něco pro nás samotné a zdávaly se nám příjemnější sny. Mimochodem si člověk i uvědomí, jak moudrá může být lidová slovesnost. 
)
Comment od vannilka — únor 9, 2009 @ 09:09
Ano, voňavá, přihořívá…
Lhostejnost, povrchnost, horlivost a naivita se nikdy nevyplácí. Je to jako v lese mezi zvířátky. Jeden se při poznávacích toulkách nesmí chovat tak, aby kohokoli zahnal do kouta a vyděsil, i myška dovede nepříjemně kousat, to ale rozhodně neznamená, že bude hned vstřícně strkat hlavu do tlamy nenažraného medvěda. Pro začátek stačí jenom respektovat přirozený běh a snažit se něco odkoukat. 
Comment od ondys — únor 9, 2009 @ 10:23
Comment od vannilka — únor 9, 2009 @ 12:25
Ano, to je ten nejtěžší úkol pro každého na celý život, a neschopní lenoši, kteří umí jenom žvanivě předstírat, se můžou všehoschopně přetrhnout s nabídkou to vzít za Vás, ale ani ve snu by je nenapadlo nechat se přitlouct na Váš (vyškemraný) kříž v případě nutnosti. To je to nejhorší náboženství, kterému se u nás říká socialismus.
Comment od ondys — únor 9, 2009 @ 14:37
Chjo socialismus. Marxismus selhal v několika bodech, jeden z nich je to, že vůbec nepočítal s lidským faktorem, lidskou psychikou a její nedokonalostí. Tak se mi zdá, když tak sleduju dnešní krizi, že se stala stejná chyba.
Comment od vannilka — únor 10, 2009 @ 08:12
Ale žádná chyba se nestala, to naivita s touhou vypreparovat si ze života jenom příjemné s nejpřijatelnějším sklízí poněkud trpké ovoce. Materialismus v podobě marxismu staví vždy na nejpokleslejším a matematiku degraduje na triviální počty pro nejtupější.
Situace nabídne jiné otázky, ale obávám se, že v Evropě to tradičně sklouzne k zkratkovitému řešení a vina se přisoudí nejúspěšnějším. Pak nám pomáhej Bůh, jinak se utopíme v krvi.
Comment od ondys — únor 10, 2009 @ 09:34
Bůh tohle nedělá. Budeme si muset nějak pomoct sami. Chavéz užuž zbrojí k revoluci. Zvenčí to nevypadá, ale jiskra může přijít odkukoliv. Chudne celý svět. Ti, kdo jsou zvyklí hodně spořit, jsou Číňané.
Comment od vannilka — únor 13, 2009 @ 09:03
Comment od ondys — únor 13, 2009 @ 10:47
No právě. Odpovědnost za Boha dnes převzal stát a dokonce má i “odpověď” na základní filozoficku otázku “Kdo vlastně jsi?”, pomocí evidence a sociálního inženýrství. Patříme státu a ten je všemohoucí namísto Boha. Kdysi nepotřeboval Marco Polo, ani jeho předchůdce Ibn Battúta žádný průkaz totožnosti, aby poznal svět. Ono vůbec v lidovém pojetí islámu se od lidí na východě na ulici dovíte, že cestovat znamená studovat. To považují za vzdělání. Ale podobná myšlenka se vyskytuje i u nás, jeden český a velmi zajímavý filozof, Josef Šafařík, napsal o vzdělání tohle: “Hledají ve filozofii návod na život, nechápajíce, že je to naopak život, který poskytuje návod na filozofii”. Lidská bytost je stavěna na úroveň robota, umění na úroveň vědy a kulturu si pleteme s civilizací. Dokonce se odřezáváme i od vesmíru, už na něj pouhým okem, pro samá světla a smetí, ani nevidíme. Zapomněli jsme úplně, že přirozeně ve skutečnosti patříme jen sami sobě a smrti.
Comment od vannilka — únor 15, 2009 @ 08:05
Gerald Celente je predpovedač trendov, autor a šéf Trend Research Institute (Institút výskumu trendov), ktorý založil v roku 1980. Známym sa stal predovšetkým vďaka svojím správnym predpovediam svetových udalostí ako napr. burzového krachu 1987, zániku Sovietskeho zväzu v roku 1990, ázijskej finančnej krízy 1997, recesie 2001, začiatku zlatej horúčky 2002, úpadku trhu s nehnuteľnosťami v roku 2005, recesie 2007 a paniky 2008. Keďže sa blíži koniec roka, chcel som od pána Celenteho zistit jeho prognózu pre rok 2009. Nasleduje interview, ktoré som s ním viedol 12.12. 2008:
Freeman: Myslíte, že finančná kríza bola spôsobená úmyselne, alebo je je iba zlyhanie?
Celente: Je to zlyhanie. Neexistuje ani jediná vec, ktorú niekto z týchto ludí (pozn.: politici) niekedy urobil správne. Ani jedna jediná v ich celej kariére. Nikdy nič úspešne neurobili. Dostali sa hore iba vďaka svojej nekompetencii a strkaní sa iným ľudom do zadku. Tak to beží vo verejnej správe.
Len aby som Vám dodal nejaké informácie o mojom pozadí. Začal som svoju kariéru vo verejnej správe v meste Yonkers, New York, po vyštudovaní vysokej školy v roku 1971. Bolo to pomerne veľké mesto s 300.000 obyvateľmi, potom ma poslali do hlavného mesta štátu New York, do Albany, kde som pôsobil ako asistent sekretára senátu štátu New York. Vyznám sa preto vo vládnom aparáte. Pracoval som aj pre Reagana a s inými ľuďmi vo vysokých pozíciách.
Občania žijú v ilúzii, že títo ľudia sú múdrejší ako všetci ostatní. V skutočnosti je to tak, že keď človek pracuje pre štát, je zväčša sprostejší ako všetci ostatní. Druhá realita, ktorú som videl počas mojej práce v Alabamy je, že politici sa plazili po zemi, aby sa dostali na vyššie pozície. Podlizovali sa. Myslieť si preto, že títo politici by boli schopní riešiť problém, je sebaklam. Okrem toho sú všetky politické organizácie v skutočnosti zločinecké organizácie, a to nehovorím len tak ľahkovážne.
Comment od ondys — únor 15, 2009 @ 10:08
Filozofka Anna Hogenová o bankéřích a vládě: ” To povolání je víc než povolání, ovlivňuje podmínky života těch ostatních. Jak je možné půjčovat peníze a nevědět, že na to nemám. Přitom to nejdůležitější na člověku, který má rozhodovat o světě je, jestli ví o celku tohoto světa – smyslu, souvislostech, pozadí. Bankéř je člověk, který ovládá svůj obor a bezděčně extrapoluje tento omezený systém na zbytek světa. Projevuje se to často ve fenoménech, jako je “Kindermanagement”, kdy se do nejvyšších postů dostávají lidé, kteří byli vybaveni jistou technikou odpovědí, se kterou si vystačí na všechno, jsou mladí, výkonní, ale nemyslí, nevidí celek. Když se dívám na televizi a dnešní analytiky, napadá mě jedno: jsou to svazáci. V 50. a 60. letech svazáci vystupovali přesně takto sebejistě a byli v podstatě, jak by se to řeklo dnes – asertivní. Slouží systému, kde se dá všechno zařídit, technicky, racionálně vysvětlit a zajistit předem. Nahodilost se škrtla.
Comment od vannilka — únor 16, 2009 @ 07:12
Nejhorlivější vždy vidí brvu v cizím oku přes břevno ve vlastním. Jsou nebezpeční nedostatkem pochyb o společenské prospěšnosti a oslovsky zarputilí v touze po ovoci. I tom nejkyselejším.
Comment od ondys — únor 17, 2009 @ 02:08