I muži mají své dny

SEX PODLE ŠPIDLY

Jsem lesba uvězněná ve velkém, tlustém a ošklivém těle

Když odvezli koleje do šrotu…

 

i jinak…

ČUK a Gek

POZVÁNKA NA JINÝ KONCERT

Vážení přátelé,
              zvu Vás na koncert ve středu 8. října do klubu CARPE DIEM,
Jičínská 4, Praha 3. Je to za rohem od stanice metra Flora i od
stanic tramvaje 10 a 16. Začátek je ve 20. hodin.
        V první půlce koncertu se chci zabývat starými TEMNÝMI
moravskými baladami a v druhé půlce budu hrát nové písně včetně
některých těch, které vznikly letos v létě.
        Klub CARPE DIEM je pěkný:  www.carpediempraha.cz

Ostatní koncerty ŘÍJEN:

3. pátek, Hutka, JABLONEC NAD NISOU, Klub Na Rampě, Jiráskova 11, 21:00
4. sobota, Hutka, VARNSDORF, Kulturní dům Rozkrok, Hájenská 14 33, 20:00
5. neděle, Hutka, WROCLAW, Klub Lykend, Podwale 37/38, 19:00
8. středa, Hutka, PRAHA 3, Carpe diem, Jičínská 4, 20:00, tel:272 741 421
9. čtvrtek, Hutka, PLZEŇ, Divadélko JoNáš, Kopeckého sady 13, 19:30
10. pátek, Hutka, PRAHA – DOLNÍ CHABRY, kostel Stetí sv. Jana Krtitele, Bílenecké nám. 19:00
14. úterý, Hutka, BRNO, Klub v Leitnerove ulici, 19:30
16. čtvrtek, Hutka, OLOMOUC, Divadlo Tramtarie, 20:00
17. pátek, Hutka, ZLÍN, Hospůdka U Kovárny, Lešetín I /610, 20:00
18. sobota, Hutka, HRANICE NA MORAVĚ, zámecký klub, 20:00
23. čtvrtek, Hutka, KARLOVY VARY, Klub Paderewski, Lázeňská 5, 19:30
24. pátek, Hutka, PÍSEK, KD Písek – Klub Uhelna, Nábřeží 1. máje 1605, 19:30

                Srdečně zdravím – Jaroslav Hutka   www.hutka.cz

Pomůcka pro očního lékaře

Fotbálek na jeden dotyk (pro Juru)

 Na hřišti u školy v Trnovanech si to chlápci rozdali na malým hřišti. Zastavil jsem se u plotu ze železných prutů a sledoval úžasný utkání. Jejich rychlá hra neměla chybu a najednou jsem měl dojem, že mi něco nesedí. Bodejť by jo, nekopali znuděně do meruny jako lemry svázané taktikou pro zisk nějakýho bodu, ale lehounce si pohrávali se srdcem a očividně se měli rádi, i když si občas nadali do hovad a volů v zápalu boje. Vylezl jsem si až na ohradu. Pak začal mazec. Obrovitý rotvajler s povlávajícím vodítkem zaútočil na Rockyho dřív, než jsem stačil seskočit na zem. Určitě měl víc nejmíň o deset kilo, srazil ho vahou, a ještě ho chytil za mordu s míčkem. Rocky se vymanil z překvapení, pustil jsem vodítko, aby měl šanci, a začalo se schylovat k masakru. Odrážel útoky silnýho bijce a snažil se dostat na jeho břicho do měkkýho, aby ho mohl rozporcovat stiskem až třiceti atmosfér. Úděsnej souboj mezi brutální sílou a neuvěřitelnou mrštností. Vtom přiběhl majitel a mohli jsme zakročit. Pomocí vodítek jsme oddělili soupeře a prohlídli, zda neutrpěli nebezpečné šrámy. Majitel rotvajlera se chystal uhodit ho za neposlušnost. Rozmluvil jsem mu to, chybu udělal on, zapomněl počítat s tím, že psi se vždy chovají přirozeně, na rozdíl od lidí.

Dvě vteřiny

 Šinu si to po hlavní na kole do posilovny, kde mne mladí nechávají nakládat kamiony, abych nějak přežil, a z vedlejší se znenadání řítí auto. Za oknem vidím tvář, která mi svým výrazem napovídá, že je pod její úroveň čekat, až se dědek na vehiklu uráčí, pneumatiky zakvílejí a vzápětí rána zazní za zády. Otáčím hlavu a vidím kusy plastů na vozovce. Říkám si: “A máš to, kokote, zpupná arogance tě asi přijde na pěknej balík!” Bylo tam dost lidí, a tak jsem pokračoval ve sjezdu z kopce.

 Druhý den jsem se zastavil u mladé stopařky, stojí u křižovatky ve dne i v noci, tyká mi a vždycky křičí: “Aaahooj, zastav se s miláčkem Rockym!” Zeptal jsem se, jak to dopadlo a myslím na pomuchlané plechy s urvanými plasty. Šokovala mě odpovědí, kterou jsem nečekal ani náhodou. Pospíchálek sestřelil motorkáře tak vehementně, že skončil až na trávě mimo silnici v bezvědomí, z uší mu valila krev a do odjezdu sanitky se neprobral.

Skini jsou frajeři

 řekl mi F., když jsem ho potkal s Rockym při venčení. Chová k němu neskrývaný obdiv a zároveň se bojí. Patrně si nese svůj strach zakodovaný v genech z minulosti během kočování, kdy usedlí gadžové štvali své psi na potulné cigoše s nenechavými prsty při chuti na slepici upečenou na otevřeném ohni. Zakroutil jsem hlavou nad podivnou chválou. Znám ho třicet let od chvíle, kdy jsme se spolu málem porvali na terase v Divadle, a vím, že je od rány po spoustě let strávených v base. Začal vyprávět, jak v noci sám narazil na tři, sice mladé ale už holohlavé, spoluobčany. Když je míjel, jeden z nich ho znenadání praštil tonfou a rukojetí ho trefil přímo do oka. F. vytáhl nůž a jednoho asi sedmkrát píchl do měkkých částí, aby ho zneškodnil a neměl na krku pokus o vraždu. Mladíci nečekali tak zuřivou obranu a vzali čáru. Pak si pro F. přijeli benga, záznam potyčky byl na policejní kameře Velkého bratra a nějaká servírka naprášila F., že se motal kolem. Celá událost však znenadání vyšuměla, poškozená holá lebka nenávratně zmizela, protože nechtěla mít žádné oplétačky s policii a případnou žalobou na F., který jí byl vděčný. Jako recidivistovi mu prý ušetřila asi sedmiletý pobyt ve vězení. “A nám všem naprosto zbytečné výdaje!” dodávám, i když je to naivní představa. Spravedlnost dávno nemá šanci ve smršti pokrokově zfušovaných zákonů od levicově orientovaných zákonodárců a nenasytný bolševikchřtán se asi stejně nažere jinde.

Nehanebné vykořisťování v zájmu dobra

Musím se veřejně přiznat, že jsem ho měl rád od okamžiku, kdy do mého srdce vklouzl ze stříbrného plátna ve snímku Frajer Luke, který mi doporučil kamarád s lakonickou poznámkou: “Uvidíš stejnýho cvoka!” Nebožtíku Venco, ani si neumíš představit, jaks mi polichotil, i když si mi patrně chtěl naznačit, že jsem magor. Nevěřím tomu, že na svým statku v rodinným kruhu Newman umřel na rakovinu. Dostal jenom obrovskou šanci na novou roli a Paul ji přijal, s ohledem na materialisty to jenom zaonačil tak, aby jim necvrnklo při jejich omezeným chápání, a ještě jim zanechal všechny drahý hračky, jednu třeba v podobě Ferrari. Během svého života nezapomněl dát skvělou lekci zbohatlým socanům a záštiplným komoušům jako úspěšný podnikatel se sociálním cítěním, podstatnou část svého zisku věnoval na charitu i vzdělání. Dokázal si vydělat mnohem víc, než kolik obdržel za herecké honoráře. Byl prostě dokonalý a taky věrný chlap, který se proslavil citátem: “Proč bych chodil někam na hamburger, když mám doma šťavnatej steak?” Nepřipadám si jako naivní trouba, když věřím, že od Boha dostane největší roli. Good-bye, Paul, Ty jeden nezapomenutelnej americkej drsňáku se slovenskou krví!

Stupně odvahy

 

ODVAHA 1.stupně:
    Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Tvoje žena stojí u dveří s koštětem a ty se jí zeptáš: "Zametáš, nebo ještě někam letíš?"
ODVAHA 2. stupně:
    Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Manželka leží v posteli a nespí.
    Vezmeš si židli a sedneš si k ní. Na její otázku: "Co to má znamenat?" odpovíš: "Chci sedět v první řadě, až ten cirkus začne."
ODVAHA 3. stupně:
    Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Smrdíš dámským parfémem a na košili máš rtěnku. Plácneš manželku po zadku a řekneš:
    "Tak a teď jsi na řadě ty!"
ODVAHA 4. stupně:
      Ve tři ráno dorazíš domů v náladě a objetí dvou slečen a manželce ve dveřích řekneš:
    "Stará, nebuď svině, řekni, že jsi ségra!"

.

RAS Putin

Levicová EU na háčku?

Při každém pohledu na novodobého cara, v žádném případě nepřipomíná starého báťušku, si říkám:

“Jak sladký sen o svém výjimečném údělu asi prožívá populistický politik, těžkopádný byrokrat a levicový intoš v Bruselu, když chtějí jenom kompetentně přesouvat už dávno vyprázdněné škatule socialismu sem a tam se zarputilostí vypelichaného psa slintajícího nad každým odřezkem z práv svobodného občana navzdory přirozeným potřebám i zdrojům?”

Samozřejmě ani netuším.

Vidím jenom charismatického chlápka, který prošel tou nejlepší školou konspirace a skvěle zná evropskou mentalitu, imponuje odvahou ztrestat i pohádkově prachatého zbohatlíka všem charakteristicky slušným, pracovitým a poctivým Slovanům, nemaří čas intelektuálními moudry při přezbrojování armády…

Rusové nás prý už nepovažují za bratry, ale nepokrokově v nás vidí zrádné vlasovce…

V médiích zlobně štěkají naši sametoví pudlíci, že musíme dolejt naftu do všech pěti tanků a tří obrněných transportérů, kterou ale nejprve musíme vyžebrat v Moskvě, na udatné evropské tažení proti ruské rozpínavosti…

Psi okamžitě stáhnou ocas, když ucítí, že se blíží ras.

Lidi mám strach, že někomu asi jeblo a teď bohapustě bude jebat nás, že už neumíme rusky přivítat nezvaného hosta.

Třeba to chce jenom čas…

Wanted: Dead Or Alive

Všem poctivým, slušným a pracovitým soudruhům!

Zadržte a předejte stranickým sekretariátům nebezpečné překupníky s bublinami, kteří nesplňují ideologické požadavky na proletáře a pracující inteligenci a jako zaprodanci kapitalismu a německého imperialismu narušují představu nejpokrokovějších lidových umělců o živnostenském podnikání. Pozor při zatýkání, nechutná individua jsou schopná všeho a neštítí se použít ani vysokých finančních částek!

Se soudružským pozdravem: V šest v montovně na zóně!

Zástupci české levice s propůjčeným pupíkem.

Stadt Geld

Objevil jsem tzv. nouzovou bankovku, kterou vydalo naše město v r. 1918. Myslím, že vlastní teplická měna je nápad inspirativní i pro současnost. Radim Neuvirt

  

Setkání s osudem

 Zastavil se u mne Anton na kus řeči. Nemá rád komouše, jako ándroš si odseděl za totáče víc jak pět let, než ho vyhnali za hranice místo Ivana a řvali: “Už nikdy se nevracej!” Ale vrátil se, živí se rukama a jenom kroutí hlavou nad socialistickou realitou. Začal mi vyprávět příběh, kterej potkal jeho kamaráda. Taky dostal do těla. Nějak se mu v naší pokrokově demogradické republice nedaří a přišla exekuce v podobě arogantního exekutora, kterej mu byl nějak povědomej. Pak si vzpomněl. Typicky české setkání po letech v nezastupitelných rolích věčného drába a provinilce se staženými kaťaty. Potkal svého soudruha vyšetřovatele z StB, kterej ho iniciativně masíroval obuškem, aby mu prokrvil záda a on pak netrpěl blokací páteře, když ho ohýbali kanadama. S optimismem a nikdy jinak!