Tradiční dokonalost naší politické scény

 Prostřednictvím matky všech současných stran KSČ(M) máme možnost mít pravicovou političku, pokrokovou feministku, obětavou zastánkyni starých a nemohoucích, citlivou sociální pracovnici, nekompromisní obhájkyni EU, vlídnou manželku, horlivou bojovnici za práva nadřízených, chápavou solidářku s pracujícími…

Takovou dokonalost by ignoroval jenom debil! Vsaďte se, že má pipoše většího, než Filip!

More

 

Chodili za mnou na náměstí
kde jsem prodával hotdogy
cigoši z pouličního gangu
rozjívení, drzí smradi
a zpívali mi za cigaretu
tklivé melodie, které nenapsali
jenom je šlohli životu

Roman, Erich a Denis

jako kámoši jsme si tykali
vyprávěli mi o panoptiku
zajímavých figurek
tenhle krade, támhleten
fetuje, tamta je nejbohatší
kurva ve městě
občas jsem musel zašermovat
velikým nožem na půlení baget
zakoulet očima i zařvat
zmizeli, jako by se rozplynuli
a po návratu bylo zas dobře

Léto naplnilo svůj osud
a koše na odpadky byly těhotné
vyprázdněnými prkenicemi

Jednou mi Roman vyrazil dech
More, víš, proč nenávidíme bílé?
Prodali Boha a už v něho nevěří!
Civěl jsem na kluka z ulice
a v jeho očích zahlédl svou černou duši
a pak mi to došlo najednou
Všichni jsme jenom cigoši
trpěni nekonečným utrpením
na vlastním kříži

FateMagazine v Městskejch sálech

Kytarista Radovan Krejčí mě pozval, protože jsem si utahoval z jejich kapely. Není to rockovej popík, ale příjemnej zážitek. Radovane, dík.

http://www.fatemagazine.eu/index.html

Když páni voli nevolí

 Při nedůstojné tahanici kolem volby prezidenta se ukazuje největší malér v matení lidí s tvrzením, že taťka Kim Šmoula a jeho gang Šmoulů jsou pravicová strana. Kdyby tomu tak bylo, už dávno v devadesátých by se alespoň snažili notně ořezat korunu socialistický lípy o větve, které ji znesnadňují funkčnost, hyzdí a ohrožují nezávislost občanů pod ní, ale oni si z ní po bolševicku udělali dojnou krávu jenom pro vybrané elitní exsoudruhy většinou s vysokoškolskými tituly získanými po marxistickém výplachu mozku za totality.

Taťka Šmoula, Gargamel a Azrael (nekonečný příběh)

  Veselé příběhy malých, ale modrou barvou nápadných, skřítků Šmoulů. Nenechaví Šmoulové s taťkou Kim Šmoulou si žijí na úkor lidí svým bezstarostným životem, který jim věčně kazí zlý oranžokněžník Gargamel Paroubek a jeho kocour Azrael Filip, kteří jsou posedlí touhou pochytat všechny mouly a poslat je do tepláků za prošmoulenou privatizaci, aby sami mohli čachrovat s penězi daňových poplatníků…

odcizené texty

Představa

 Jenom hlupák si myslí, že v zrcadle vidí sám sebe, a dokonalý idiot to upřednostňuje.

Canis Maior

Sto nocí v horách žil
mlčel jsem
sto nocí jen mezi živly
za sto dní v životě bez masy
ústa mi nějak ztuhly

Hvězdný prach sklouzl mi do očí
nebyl čas na žvanění
s Rockym jsme vyli na Měsíc
a honili cáry mlhy

Planety i velká souhvězdí
štvali po Mléčné dráze
a s asteroidy za zády
hryzali do kamení

Sto nocí v horách žil
mlčel jsem
sto nocí jen mezi živly
Bezruč chtěl kladivo do ruky
a jen v nebi se tomu smáli

Z odcizené poezie

Bez komentáře

  

Harry Lotter z Rumburka od FrKa

VÍRA

 Můj děda byl kolík a jeho nejstarší dítě se stalo mým otcem. Dost jsem si s ním užil jako pionýr za bolševika, hluboce věřil, i když nepraktikoval náboženství. Šel ještě mnohem dál, nechal mě sice pokřtít, ale později tvrdil - občas jsem na něho dotíral nejapnými otázkami podle vzoru třídně uvědomělých učitelů marxistického školství – že každý si musí najít sám vztah k Bohu, jako on ho našel mezi válečnými liniemi, kde zranění vojáci umírali dlouhé hodiny a připomínali osamělého Ježíše Krista na kříži, když se dovolávali matky a Boha z posledních sil, byť o mnohých věděl, že v něj nevěřili až do osudného poranění jiným člověkem. Dnes bych si nejraději nafackoval při vzpomínkách na své tehdejší sebevědomé výpady. Dominuje jim smutek v jeho očích a důstojné mlčení jako pevná hradba mezi mým hloupě tendenčním viděním a jeho trpkou životní zkušeností z nejkrutější války mezi lidmi. Jednou mi vyprávěl, jak s německou armádou táhli na bolševika. Ukrajinci je vítali jako osvoboditele v nějaké vesnici, ale nacionálně horliví fanatici z SS začali do nich najíždět tanky a bořit jejich nevzhledné chatrče. Nechápal naprosto zbytečnou brutalitu. Od tohoto okamžiku s tažením na Východ už vnitřně nechtěl nic mít a snažil se jenom přežít. Stejně skončil ve vězení, kde čekal na vojenský soud, protože jeden z uvědomělých vojáků udal nadřízeným, že vydal partyzánům bez boje těžký kulomet. Kulometčík zběh si přišel pro svou zbraň na předsunutou hlídku k družstvu, kterému otec velel jako poddůstojník. V obklíčení partyzány nechtěl nechat zmasakrovat podřízené, a kdyby mu vlasovci později neumožnili útěk absolutním nezájmem o možnost postřílet prchající vězně jako králíky, mohl poznat neopakovatelný zážitek při pohledu do ústí pušek popravčí čety. Tehdy se domníval, že přečká válku v hlubokých lesích, ale neměl šanci ji uniknout jako děda zběh z první světový. Musel do Svobodovy armády a táhl s ní až do Prahy. Polovina svěřených vojáků padla cestou, ale z otce se stal hrdina s válečným křížem, který neměl ani škrábanec od kulky. Vyhýbaly se mu i v nejhustší palbě. Ve výjimečně sdílném okamžiku se mi svěřil, že po jedné z nejkrvavějších řeží, kdy se vojáci proměnili v zuřivé bestie bojující polními lopatkami a bajonety, bolševický komisař udatné Rudé armády mu položil na rameno lehký kulomet a postřílel německá zajatce, aby se o ně vítězové nemuseli starat. Vyděšený z naprostého selháním lidství na obou válčících stranách svěřil svůj osud do rukou Boha a zbavil se strachu o život. Bylo to ve chvíli, kdy člověk v chování k jinému člověku překonal i příslovečného vlka. Neumím ani si netroufám hledat nějaké racionální vysvětlení, proč měl takové štěstí, ale vím naprosto jistě, že jsem nikdy nepoznal člověka s podobnou hloubkou víry a nechutí ji vnucovat jiným lidem. Snad proto Bůh dopřál otci mužný odchod. Zemřel v botách navzdory vysokému věku. Jako by ho ve zlomku vteřiny zbloudilá kulka z druhý světový srazila za chůze k zemi.